Podle analýzy společnosti PwC si průměrná česká domácnost po spuštění systému připlatí 200 až 400 korun měsíčně. Nejvíce budou zasaženy rodiny s vyšší spotřebou pohonných hmot a vytápěním uhlím. „Nižší příjmové skupiny domácností pocítí navýšení výdajů méně než domácnosti s vyššími příjmy,“ uvedl Jan Brázda ze společnosti PwC. Podle jeho výpočtů činí dopad emisních povolenek zhruba 1,3 procenta z celkových spotřebních výdajů průměrné domácnosti.

Ministerstvo životního prostředí proto prosazuje zastropování ceny povolenky na 45 eur, což podpořilo 19 členských států EU. „Evropská komise připravuje návrh, jehož přijetí je reálné ještě v letošním roce,“ řekl vrchní ředitel sekce ochrany klimatu Petr Holub.

Jenže podle jiných analýz jsou odhady vládního materiálu příliš optimistické. Společnost XTB upozorňuje, že už nyní se kontrakty na budoucí dodávky povolenek obchodují na burzách kolem 80 eur, tedy téměř na dvojnásobku plánovaného stropu. Domácnost vytápěná plynem s jedním autem by si tak mohla ročně připlatit kolem 8200 korun, u domů topících uhlím a se dvěma automobily by náklady mohly dosáhnout až 32 000 korun ročně.

„Zdražení se dotkne i cen pohonných hmot – benzin by mohl vzrůst o 3 až 4,5 koruny na litr, nafta až o pět korun,“ uvádí analýza XTB. Vyšší inflace by pak mohla podle ekonomů zpomalit hospodářský růst až o 0,3 procentního bodu.

Nejdražší bude uhlí, ale doplatí všichni

Podle dat České národní banky se systém ETS 2 může do inflace promítnout nárůstem o 0,9 procentního bodu, což by odpovídalo zhruba polovině loňského celkového růstu cen. „Odhad je však zatížen vysokou nejistotou, protože není známo, jak přesně budou fungovat kompenzace,“ uvádí ČNB ve Zprávě o měnové politice.

Centrální banka také upozorňuje, že jednotlivé domácnosti povolenky nakupovat nebudou — ceny zohlední dodavatelé paliv a tepla. Ti však dosud nemají jasný právní rámec, jak náklady do koncových cen promítnout.

Nejvíce dopadnou nové poplatky na venkovské domy vytápěné uhlím, které patří mezi nejméně efektivní. Tyto domácnosti navíc bývají zároveň závislé na individuální dopravě. Podle ČNB proto vláda počítá s využitím prostředků ze Sociálního klimatického fondu, z něhož má Česká republika do roku 2032 získat asi 52 miliard korun. Peníze mají jít na modernizaci topení, zateplování a přechod na obnovitelné zdroje.

Ekonomové se neshodnou

Ekonom Pavel Peterka varuje, že příliš tvrdý cenový strop by mohl systém připravit o smysl. „Systém emisních povolenek má fungovat na tržních mechanismech, které vyrovnávají produkci emisí skrze růst cen. Pokud se z měkkého stropu stane tvrdý, bavíme se v podstatě o plošném opatření s parametry daně,“ vysvětlil pro Echo24.

Podle něj by cenový strop kolem 45 eur, zvyšovaný o pět eur ročně, měl jen mírný dopad na spotřebitelské chování. „K zásadní změně chování nedojde — a pak je otázka, k čemu ten systém vůbec bude,“ dodal.

Opačný názor má hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, podle kterého musí nové povolenky „bolet“, jinak ztratí svůj klimatický efekt. „Zastropování ceny povolenek je v příkrém rozporu s jejich smyslem. Povolenky mají nutit domácnosti a firmy k dekarbonizaci, a to jde jen tehdy, když jejich cena trendově roste,“ říká Kovanda.

Podle něj navíc hrozí, že nový systém se stane „časovanou bombou“ pro budoucí vládu, která se bude muset vypořádat s růstovými tlaky v cenách energií a paliv. „Zdražení, které způsobí, může být nesrovnatelně výbušnější než to, které vyvolal konsolidační balíček,“ uvedl.

Politická nejistota

Návrh ETS 2 kritizují i některé politické strany, zejména ty, které nyní vyjednávají o vládě. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš už dříve oznámil, že jeho vláda „odmítne zavádění nových emisních povolenek“. Také SPD a Motoristé požadují jejich zrušení. „Jednáme o zlevnění energií cestou snížení poplatků za obnovitelné zdroje a odmítnutí emisních povolenek pro domácnosti,“ řekl předseda SPD Tomio Okamura.

Ani odborníci se neshodnou, zda se systém skutečně spustí podle plánu. Evropská legislativa umožňuje jeho odložení o rok, pokud by ceny energií v roce 2026 byly mimořádně vysoké. „V období před volbami vždy zaznívá řada prohlášení, že se něco zastaví nebo oddálí. Ale systém už byl schválen. Může se diskutovat o termínech, ne o principu,“ uzavírá Peterka.