V průzkumu třetina mladých z generace Z přiznala, že se při rozhodování o svém zdraví nechala ovlivnit influencerem bez lékařského vzdělání
Foto: Shutterstock.com
Zdraví a internet
Influenceři místo lékařů. Mladí hledají rady o zdraví spíše na TikToku než v ordinaci
Skoro polovina mladých dospělých dává přednost radám přátel a rodiny ohledně svého zdraví před doporučeními skutečných lékařů, a více než třetina mladých si pro rady chodí na sociální sítě. Vyplývá to z celosvětového průzkumu společnosti Edelman.
Redaktorka
Není žádným překvapením, že mladí lidé často zpochybňují autority. S nástupem sociálních sítí ale klesá i jejich důvěra ve zdravotníky. Místo aby hned běželi k doktorovi, nejdřív si svoje zdravotní problémy raději ověřují na internetu.
Podle průzkumu společnosti Edelman 45 procent mladých dospělých hledá rady ohledně svého zdraví u rodiny a kamarádů a 38 procent se obrací na sociální sítě. Průzkum zahrnoval členy generace Z a mladé mileniály ve věku 18 až 34 let z 16 zemí světa.
„Jakožto doktor jsem zažil mnoho mladých lidí, kteří raději šli pro radu na TikTok a do skupinového chatu, než aby zvedli telefon a zavolali svému lékaři. Průzkum společnosti Edelman potvrzuje to, co vidíme na klinikách: téměř polovina generace Z dává přednost zdravotním radám od influencerů a vrstevníků před lékaři,“ prozradil webu Newsweek technický ředitel společnosti DrSono Medical Charles Carlsen.
Třetina mladých z generace Z přiznala, že se při rozhodování o svém zdraví nechala ovlivnit influencerem bez lékařského vzdělání. Tato generace podle výsledků průzkumu podléhá vlivu známých osobností dvakrát častěji než starší dospělí.
„Mnoho mladších pacientů do ordinace přichází už s tím, že mají jasný názor na základě toho, co viděli na internetu, hlavně na platformách jako TikTok a Instagram,“ potvrdil Newsweeku britský praktický lékař Olalekan Otulaha.
Pokud jen letmo prohlédneme TikTok, zjistíme, jakým způsobem se šíří lékařské informace napříč sociálními sítěmi. Zatímco doktoři zde spíše budují svou pověst, ostatní uživatelé v příspěvcích sdílejí osobní zkušenosti, diagnózy a lékařské rady, často bez jakýchkoli odborných znalostí. Hashtag #medicaladvice má přes 39 tisíc příspěvků a #healthtok se může chlubit více než 153 tisíci příspěvky.
To, že mladí čím dál častěji dávají přednost radám od vrstevníků, není jen známkou toho, že hledají jednodušší cestu. Ukazuje to i na klesající důvěru v lékaře. Podle průzkumu si víc než polovina mladých dospělých myslí, že když si o nemoci dost načtou na internetu, jsou schopní stanovit diagnózu stejně dobře jako lékař.
Nástrahy doktora TikToka
Jednou z medicínských oblastí, jíž sociální sítě doslova vládnou, je duševní zdraví. Podle zkušeností lékařů stále více mladých lidí přichází s podezřením na poruchu pozornosti (ADD nebo ADHD) nebo poruchy autistického spektra (PAS) poté, co na internetu viděli obsah zaměřený na tyto diagnózy.
Varianta „nedávno jsem se dozvěděl/a o ADHD/ADD/PAS z médií“ je druhým nejčastějším důvodem k vyhledání profesionální pomoci, jak ukázal britský průzkum společnosti Healthwatch Wirral z roku 2024.
K podobnému zjištění dospělo i zdravotní centrum na univerzitě v Ohiu. V jeho dotazníku čtvrtina respondentů uvedla, že videa na sociálních sítích u nich vyvolala podezření na nediagnostikovanou poruchu pozornosti – byť pouze 13 procent z nich nakonec skutečně navštívilo odborníka.
Pro lékaře je tento trend znepokojující. „V otázce je veřejné zdraví. Přestože podpora vrstevníků a webových stránek je užitečná, nedokáže nahradit medicínu,“ poznamenal doktor Carlsen.
Mnozí pacienti podle něj odkládají i léčbu závažných onemocnění, protože na internetu slyšeli, že „je to normální“. A často pak končí na pohotovosti. „Misinformace se šíří rychle a mohou mít vážné následky, jako je špatná diagnostika, vynechání očkování nebo nesprávné použití léčiv,“ dodává lékař.
Podle něj nemá smysl s TikTokem bojovat, ale naopak ho využít k šíření osvěty. „Důvěru mladších pacientů je třeba získat si tím, že jim budeme naslouchat a pomáhat jim oddělit fakta od fikce,“ apeluje Carlsen.
Sociální sítě ale mohou někdy i skutečně pomoci, jak ukazuje případ devatenáctiletého Felipeho. Ten si díky zpětnému sledování vlastních videí všiml rostoucí boule na krku, což o přivedlo až do ordinace lékaře. Diagnóza: Hodgkinův lymfom, zhoubný nádor lymfatických uzlin, na nějž zemřel například český humorista a textař Jiří Grossmann.
Dnes už je toto onemocnění velmi dobře léčitelné, pokud se odhalí včas. Dá se tedy říci, že internet Felipemu opravdu zachránil život. „V každém případě googlujte dál, ale v otázkách života a smrti se poraďte s někým, kdo medicínu vystudoval,“ apeluje doktor Carlsen.
