Rezidenčních míst pro mladé lékaře je aktuálně jen 140, zájem je přitom dvojnásobný
Ilustrační foto: Shutterstock.com
Zdravotnictví
Jsou nejlevnější, přesto necítí podporu. Stačilo by pár desítek milionů, prosí mladí praktičtí lékaři politiky
Zájem o praktické lékařství mezi mladými mediky roste, systém jim však hází klacky pod nohy. Nedostatek rezidenčních míst, nízké financování a složitá příprava na atestaci způsobují, že i přes potenciál není české zdravotnictví schopné navýšit počty praktiků. Stát je přitom v blízké budoucnosti nutně potřebuje, nemocnice jsou už dnes na hraně kapacit. Aby se to zlepšilo, stačilo by investovat 36 milionů korun ročně navíc.
redaktor
Praktičtí lékaři jsou podle odborníků páteří zdravotnictví – jsou levní, dostupní a dokážou řešit problémy komplexně. I proto podle spolku Mladí praktici budí nepochopení, proč stát dlouhodobě podceňuje podporu tohoto oboru.
Aktuálně se do něj může každý rok zapojit pouze 140 lékařů, ačkoliv zájem je téměř dvojnásobný. Mladí praktici proto požadují, aby ministerstva zdravotnictví a financí navýšila počet rezidenčních míst minimálně na 200 ročně.
„Do zdravotního systému v těchto měsících míří první ročník studentů medicíny, jejichž počet byl navýšen v roce 2019. Česká populace stárne, přibývá chronických onemocnění a my se ptáme: kdo se o nemocné bude starat, když stárnou i praktičtí lékaři a mladí nepřibývají dost rychle?“ říká předseda Mladých praktiků Vojtěch Mucha.
Celý systém vzdělávání praktika je postaven na rezidenčním místě, které stát dotuje částkou 1,8 milionu korun na tři roky. Jenže z této částky dostává školitel jen minimum.
Mladý lékař stráví většinu času na stáží v nemocnicích, takže v ordinaci příliš nepomůže. A jeho školitel tedy nemá z výcviku reálný přínos.
„Tato částka je na hraně minimální mzdy, není tedy motivující ani pro mladého lékaře, ani pro jeho školitele – ten většinou na svého svěřence spíše doplácí. Mladí lékaři to berou tak, že musí tyto tři roky finančně přetrpět, aby se dostali ke svému vysněnému povolání,“ dodává Mucha. Podle něj by pomohlo alespoň 25procentní navýšení.
Místopředsedkyně mladých praktiků Marika Svatošová upozorňuje, že řešení není drahé. „Stát by to stálo asi 36 milionů korun za rok navíc, což je ve srovnání s ostatními zdravotními výdaji kapka v moři. Primární péče je pro stát nejlevnější a nejefektivnější. Nechápeme, proč se řešení situace nikam neposouvá.“
Podle mladých lékařů je třeba jednat rychle. Populace stárne a blíží se doba, kdy tzv. generace baby boomu bude masivně potřebovat péči kvůli civilizačním nemocem.
„Pokud to nezvládneme my, pak půjdou nemocní do nemocnice nebo ke specialistům. Jejich péče je pro zdravotní systém drahá, není jich dost a čekací doby by se výrazně prodloužily,“ varuje Svatošová.
Praktici podle ní dokážou pacienty léčit dlouhodobě a v kontextu jejich života – a to je výhoda, kterou nemocniční specialista nahradit nemůže.
V současnosti je v České republice přibližně 5000 ordinací praktických lékařů pro dospělé a kolem 2000 pro děti a dorost. Tento počet podle odborníků nestačí na péči o více než 11 milionů obyvatel. Mnohá místa, především v menších městech a venkovských regionech, jsou zcela bez dostupného praktika.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) již dříve uvedl, že ministerstvo podporuje praktické lékaře a otevírání ordinací v regionech. Problémem bylo, že stát dříve dlouhodobě v podpoře přešlapoval a praktičtí lékaři nebyli prioritou.
Válek také sdělil, že stát během jeho funkčního období navýšil počet placených rezidenčních míst pro praktické lékaře v regionech. Podle Mladých praktiků je to však stále málo.
