Dlouhé fixace, a ještě k tomu nízké sazby u hypoték? Zapomeňte!

Banky reagují na vývoj omezením nabídky hypoték s delší fixací. Do jejich cen si navíc promítají tzv. opční prémii, tedy přirážku, která jim má kompenzovat ztráty vzniklé předčasným splácením hypoték.

Banky reagují na vývoj omezením nabídky hypoték s delší fixací. Do jejich cen si navíc promítají tzv. opční prémii, tedy přirážku, která jim má kompenzovat ztráty vzniklé předčasným splácením hypoték.

Celý článek
0

Třetí rok války: Ukrajina má k vítězství stále dál, na pomoc USA se spolehnout nemůže

Vojenské vítězství se Ukrajině vzdaluje, nyní se musí soustředit hlavně na obranu pozic, tvrdí západní vojenští experti.

Vojenské vítězství se Ukrajině vzdaluje, nyní se musí soustředit hlavně na obranu pozic, tvrdí západní vojenští experti.

Celý článek
0

Vzkaz Generaci Z: Přestaňte brečet a přijměte, že stres a úzkost jsou normální a patří k životu

Generace Z by měla přijmout skutečnost, že stres a úzkost v práci jsou normální součástí života. Prospěje jí to. „Měli bychom se občas cítit pod tlakem, je to zdravé,“ tvrdí profesorka psychologie z Columbia University Kathleen Pike. 

Generace Z by měla přijmout skutečnost, že stres a úzkost v práci jsou normální součástí života. Prospěje jí to. „Měli bychom se občas cítit pod tlakem, je to zdravé,“ tvrdí profesorka psychologie z Columbia University Kathleen Pike. 

Celý článek
0

Zchlaďme hlavy: placení kartou nakonec zvítězí

I přes dočasnou vzpouru pár stánkařů a malých hospod živnostníci tlaku zákazníků nemohou dlouhodobě odolávat.

Zchlaďme hlavy: placení kartou nakonec zvítězí
ilustrační foto | Shutterstock.com

Poprask kolem odmítání platebních karet v obchodech, a hlavně v restauracích a hospodách je pozoruhodným svědectvím o tom, jaké vášně dovede vyvolat zdání ztráty pohodlí, na něž jsme si navykli. Platit kartou i dva rohlíky je v Praze dávno normální, ale když Pražák vyrazí za dovolenou do odlehlejších končin, snadno narazí. A když je zrovna doba šetření a zvedání daní, není o zlobu vůči „šidícím živnostníkům“ nouze. Zvláště když nám Babišovi exministři vykládají, kterak se po ukončení EET zase začalo v hospodách loupit na daních.

Ano, mnoho hospodských zapírá tržby a krátí daně, ale to dělali už dříve, a jako to dělají nyní, budou i v budoucnu. S EET to nesouvisí, protože tu vypnul sám Andrej Babiš již v březnu 2020 a nikdy nám nesdělil proč. Zřejmě proto, že chtěl, aby si mohli živnostníci v těžkých covidových dobách alespoň nakrást. Těžko říct, jak to měli udělat, když měli povinně zavřeno, ale dnes je to trochu jinak.

Gastrobyznys prochází těžkými časy. Růst nákladů na energie i suroviny či pivo vytlačil ceny tak vysoko, že mimo bohaté regiony, jako je Praha, masivně ztrácí zákazníky, a tak se snaží šetřit každou korunu. Argument, že poplatky za platební terminály jsou zanedbatelné, je oprávněný v případě, kdy si řekneme, že jde o jedno až dvě procenta z transakce.

Když ale dobrá pražská hospoda, která mimochodem karty stále bere, platí měsíčně za terminály devadesát tisíc korun, jsou to seriózní peníze, které by se sakra hodily jinde. Třeba tak na dvě pracovní síly. A těch se nedostává, a když už někdo přijde, chce přinejmenším část výplaty na ruku, protože je v exekuci či se mu to prostě vyplatí. Ale co s tím, když v kase hotovost nezbývá a vyplatit to z dvakrát zdaněného zisku hospody je dost hloupá metoda.

I přes dočasnou vzpouru pár stánkařů a drobných hospodských ale nakonec ty telefony zvítězí. Živnostníci tlaku zákazníků prostě nemohou odolávat. Zůstane pár staromilců ve venkovských hospodách, kteří zde nikdy kartou platit nebudou, protože nechtějí, aby jim manželka na výpisu ze společného účtu počítala, kolik toho zase v pátek vypili.

A také ti, kteří nechtějí dopřávat bankám další výdělek na jejich těžce vydělaných korunkách. Stačí jim praxe, kdy z jejich peněz na neúročených běžných účtech dostane banka slušných sedm procent, už jen jakmile je bez námahy uloží u ČNB. Proč k tomu darovat ještě další procentíčko za prohnání výdělku přes platební terminály?

Gastrobyznys to jistě promění. Provozovatelé drahých restaurací, kteří v novém světě plných výplat i s pojistným a sociálkou dávno žijí, se na to těší. Z těch levných však moc nezbude, protože už levné nebudou, ale jejich klienti nepůjdou za lepším a dražším, ale budou pokračovat ve své mnohde již nastoupené cestě se sudem z velkoobchodu do garáže.

A turisté se zase vrátí k paštikám. Samozřejmě zaplaceným kartou.