Čínská odveta za elektromobily: uvalí cla na brandy z EU. Ta se chce bránit

Čína zavede prozatímní antidumpingová cla 30,6 až 39 procent na dovoz brandy z Evropské unie. Děje se tak poté, co členské státy sedmadvacítky umožnily zavést definitivní cla na dovoz elektromobilů z Číny. Evropská komise ihned reagovala, že rozhodnutí Číny napadne u Světové obchodní organizace. Oznámená cla považuje za neodůvodněná a je odhodlána bránit unijní průmysl před zneužíváním obchodních opatření. 

Čína zavede prozatímní antidumpingová cla 30,6 až 39 procent na dovoz brandy z Evropské unie. Děje se tak poté, co členské státy sedmadvacítky umožnily zavést definitivní cla na dovoz elektromobilů z Číny. Evropská komise ihned reagovala, že rozhodnutí Číny napadne u Světové obchodní organizace. Oznámená cla považuje za neodůvodněná a je odhodlána bránit unijní průmysl před zneužíváním obchodních opatření. 

Celý článek
0

Hrozí válka o ropu? Izraelská odveta Íránu by mohla zamávat s cenami paliv

Potenciální rozšíření konfliktu na Blízkém východě – pokud by Izrael splnil své výhrůžky a zaútočil na Írán – by mělo vážný dopad na světový trh s ropou.

Potenciální rozšíření konfliktu na Blízkém východě – pokud by Izrael splnil své výhrůžky a zaútočil na Írán – by mělo vážný dopad na světový trh s ropou.

Celý článek
0

ČNB hromadí zlato, letos navýšila zásoby už na čtyřnásobek

Česká národní banka (ČNB) ve třetím čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata. Ke konci září jeho množství v rezervách centrální banky dosáhlo 1,492 milionu troyských uncí, což odpovídá 46,41 tuny. Od začátku roku 2023 narostly zlaté rezervy ČNB na čtyřnásobek. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv.

Česká národní banka (ČNB) ve třetím čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata. Ke konci září jeho množství v rezervách centrální banky dosáhlo 1,492 milionu troyských uncí, což odpovídá 46,41 tuny. Od začátku roku 2023 narostly zlaté rezervy ČNB na čtyřnásobek. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv.

Celý článek
0

Zastavení růstu cen energií bude stát desítky, možná stovky miliard. Kdo ho zaplatí?

Dotace na energie spotřebitelům mají zaplatit ziskoví výrobci elektřiny. Zda opatření klapne, záleží na tom, jestli se státu podaří peníze vybrat a nerozházet

Zastavení růstu cen energií bude stát desítky, možná stovky miliard. Kdo ho zaplatí?
Jaderná elektrárna Dukovany vyrábí elektřinu vzhledem k minimálním palivovým nákladům velmi levně (řádově za nízké desítky eur), ale podle burzovních cen ji dnes ČEZ může prodat třeba za 500 eur za megawatthodinu. | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

„Zastropování“ aspiruje na slovo roku, minimálně však alespoň na výraz měsíce září. Zastánci tržní ekonomiky se regulatorním zásahům do cen energií (oprávněně) měsíce bránili, minulý týden ovšem začal „stropovat“ kdekdo, od české vlády po Evropskou komisi. Výsledek působí jako nekoordinovaný a nepromyšlený chaos zmatečných, narychlo spíchnutých opatření.

Chybou zřejmě bylo, že Česko představilo své záměry o dva dny dříve než Brusel. Ve skutečnosti totiž národní stropy navazují na stropy evropské, což v mozcích homo sapiens s lineárním pojetím času vyvolalo zmatek. Při bližším pohledu nicméně dávají jak národní, tak evropské kroky smysl a mohou fungovat v souladu. Věřme, že to byl od začátku i záměr vlády České republiky coby země předsedající Radě EU.

Víc, ale ne extrém

Kabinet Petra Fialy minulé pondělí odsouhlasil limit pro spotřebitelskou cenu elektřiny na šest korun za kilowatthodinu včetně DPH. S přičtením regulované složky se tak cena podle ministra vnitra Víta Rakušana bude pohybovat mezi sedmi a devíti korunami. U plynu posvětila vláda tři koruny za kilowatthodinu, v tomto případě je však regulovaná část nižší než u elektřiny.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit