Češi investují obří částky, když jde o nemovitosti. Spořák nevydělává, říká Pock z Investownu

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Čína ohrožuje bezpečnost okolních zemí plovoucími jadernými reaktory

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Celý článek
0

Mezinárodní kyberteroristé si našli nový cíl: zdroje pitné vody

Čínské, íránské a ruské digitální gangy si stále častěji berou na mušku zásobníky vody pro americká města. Ta na to většinou nejsou připravena.

Čínské, íránské a ruské digitální gangy si stále častěji berou na mušku zásobníky vody pro americká města. Ta na to většinou nejsou připravena.

Celý článek
0

Zapomeňte na hádky o přijetí eura, eurozóna se řítí dolů po dluhovém toboganu

Jalové debaty, jestli bychom s eurem měli nižší inflaci, zastírají mnohem závažnější problémy společné evropské měny.

Zapomeňte na hádky o přijetí eura, eurozóna se řítí dolů po dluhovém toboganu
ilustrační foto | Profimedia.cz

V tuzemsku pomalu utichají absurdní diskuse, kterak bychom se společnou evropskou měnou měli tutově mnohem nižší inflaci eurozóny; myšlena je zřejmě Francie či Španělsko, a ne inflačně rekordní stejně eurové Lotyšsko a Estonsko. Nahradilo je euro v Chorvatsku zdražující dovolenou.

V klíčových zemích eurozóny se ale momentálně vede podstatně důležitější a relevantnější diskuse. A docela ostrá je zejména v Německu. Jde v první řadě o to, že s koncem roku by mělo skončit pozastavení maastrichtských pravidel zadlužování členských zemí eurozóny. Ta byla pozastavena v roce 2020 údajně kvůli covidové krizi, která je dávno pryč, dluhy narostly a jižní křídlo na dosavadní praxi ignorování rostoucího zadlužení nechce nic moc měnit a navrhuje „pružnější“ úpravu režimu, na jejíž gumovost jsou Němci dávno alergičtí.

Severní část eurozóny se ale chce vrátit k opuštěným pravidlům, podle nichž musí předlužené státy svůj dluh snižovat s cílem dosáhnout v roce 1992 dohodnuté hranice 60 procent HDP. Aktuální levicová vláda v Německu by možná byla nakloněna Francouzům, Italům a dalším vyhovět, nicméně naráží nejen na odpor běžných Němců, ale i na německou ústavu.

Spolkový účetní dvůr, což je taková větší a kompetencemi vybavenější obdoba naší Národní rozpočtové rady, před pár dny vstoupil do diskuse, když prohlásil, že jsou v návrhu nových pravidel „zásady a cíle primárního práva EU podkopávány“, a upozornil, že nad 140 procent HDP je zadluženo Řecko a Itálie, nad 110 procent Španělsko, Portugalsko a Francie a Belgie je nad 100 procenty HDP.

Němečtí účetní spočítali, že při normálním růstu ekonomiky a plnění pravidel je u zadluženosti do 120 procent možný návrat k maastrichtským 60 procentům za předpokladu ročních strukturálních schodků do 0,5 procenta za 38 let. V případě, že by platila navrhovaná hranice strukturálního deficitu 1,5 procenta, zadlužená země by se na cíl nedostala nikdy.

A zřejmě aby bylo jasné, o co jde, i širší veřejnosti, zaryl Spolkový účetní dvůr ještě hlouběji, když upozornil, že dluhy problémových států jsou momentálně financovány odkupy státních dluhopisů v rámci covidových programů ECB, ačkoli je dávno po covidu. A Bundesbank se těchto nákupů účastní, na čemž notně prodělává, protože dluhopisy kvůli intervencím nesou mizivý výnos, zatímco zdroje od bank jsou už docela vysoko. A hrozí, že ministerstvo financí bude muset z kapes daňových poplatníků zaplatit miliardy eur na navýšení kapitálu německé centrální banky.

Problém zesiluje skutečnost, že nákup dluhopisů v rámci programů ECB posuzovaly řadu let německé soudy a v roce 2020 po velkém politickém tlaku vydal Spolkový ústavní soud rozsudek, který stanovuje hranice suverenity Spolkové republiky v měnových otázkách v podobě limitů na programy ECB, jichž se Bundesbank smí účastnit. Například ECB v takových nákupech nesmí nakupovat více než třetinu z každé emise. Podle účetního dvora ale německé ministerstvo financí kritéria stanovená ústavním soudem vůbec nesleduje a nesbírá k tomu ani informace.

Prostě kolem eura bude ještě veselo a nepůjde jen o zvyšování úrokových sazeb.