Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Západní vlády společně s ropnými a plynárenskými společnostmi v Paříži schválily závazek financovat v afrických zemích projekty ve výši 2,2 miliardy dolarů (50 miliard korun), které mají zvýšit používání zemního plynu na vaření. Nyní většina afrického obyvatelstva spoléhá při vaření na spalování dřeva.
Nedávná konference v Paříži se mimo jíné zabývala i jedním zdánlivě okrajovým tématem. Udržitelným vařením na africkém kontinentu, kde žije přes 1,4 miliardy obyvatel. Velká část z nich, zhruba 900 milionů, totiž stále při přípravě jídel používá spalování dřeva, případně dřevěného uhlí.
Tento způsob úpravy potravin totiž kromě emisí a odlesňování také způsobuje lidem smrtelná respirační onemocnění. Ročně vaření na otevřeném ohni zapříčiní předčasné úmrtí 600 tisíc lidí, především se jedná o ženy a děti.
Řešením má být přechod na ohřev plynem. Západní státy a velké ropné a plynárenské koncerny přislíbily, že na podporu využití zemního plynu vyčlení 2,2 miliardy dolarů (50 miliard korun). „Tento summit přinesl důrazný závazek k problému, který mnoho lidí příliš dlouho ignorovalo,“ oznámil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA), která konferenci pořádala.
Mezi instituce, které přislíbily peníze, patří Africká rozvojová banka, Evropská unie nebo švýcarsko-nizozemská společnost Vitol SA, která obchoduje s energetickými surovinami. Rovněž Světová asociace pro zkapalněný plyn uvedla, že energetické firmy – norská společnost Equinor a francouzská TotalEnergies – budou součástí pracovní skupiny, která bude prosazovat používání zkapalněného zemního plynu pro vaření v afrických zemích.
IEA odhadla, že africké země potřebují až čtyři miliardy dolarů (91 miliard korun) ročně na investice, aby do roku 2030 přestali Afričané používat neefektivní krbová ohniště nebo kamna na spalování dřeva a dřevěného uhlí.
Ročně by se tak omezila produkce ekvivalentu oxidu uhličitého o objemu 800 milionů tun, což je více, než vyprodukuje celá jihoafrická ekonomika. Greg Murray, generální ředitel a spoluzakladatel společnosti Koko Networks, která v Keni a Rwandě prodává kamna využívající obnovitelný etanol, tvrdí, že je třeba rychlé akce, aby se v Africe vyřešila „epidemie používání dřevěného uhlí“. Zatímco se v asijských zemích daří spalování dřeva postupně tlumit, v Africe k většímu pokroku zatím nedošlo.
