Čínská suverénní jízda: BYD pochopil, co na nás platí, a staví fabriky v Evropě. Má se český autoland bát?

Celní válka je jedna věc, ale co když povede k vytváření nových pracovních míst přímo tady v Evropě? Možná není tak špatné vytvářet pro čínský byznys vhodné podmínky, zamýšlí se analytik Miroslav Zámečník v novém Hrotcastu.

Celní válka je jedna věc, ale co když povede k vytváření nových pracovních míst přímo tady v Evropě? Možná není tak špatné vytvářet pro čínský byznys vhodné podmínky, zamýšlí se analytik Miroslav Zámečník v novém Hrotcastu.

Celý článek
0

Dobře promazaný bezemisní stroj. Německo vsadí na vodíkovou dálnici za půl bilionu

Německá vláda chce mít už v příštím roce hotovou část páteřní sítě pro zelený vodík, který se vyrábí z obnovitelných zdrojů. To má umožnit ukončení spalování zemního plynu i v energeticky náročných průmyslových oborech.

Německá vláda chce mít už v příštím roce hotovou část páteřní sítě pro zelený vodík, který se vyrábí z obnovitelných zdrojů. To má umožnit ukončení spalování zemního plynu i v energeticky náročných průmyslových oborech.

Celý článek
0

Novo Nordisk slaví: Lék na hubnutí Wegovy má další zelenou, tentokrát na srdce

Britský lékový úřad navázal na obdobné rozhodnutí v USA a povolil užívání léku Wegovy i na nemoci srdce. Dosud se mohl užívat jen při cukrovce nebo léčbě obezity.

Britský lékový úřad navázal na obdobné rozhodnutí v USA a povolil užívání léku Wegovy i na nemoci srdce. Dosud se mohl užívat jen při cukrovce nebo léčbě obezity.

Celý článek
0

Západ se hádá o cenu za ruskou ropu. Kyjev žádá třicet dolarů za barel

Západní diplomaté a politici diskutují o tom, jak dále poškodit ruskou ekonomiku, aby Kreml neměl peníze na válku. Ve hře je cenový strop na ruskou ropu. Obchodníci se ale obávají, že opatření nebude fungovat a zvýší cenu ropy na světových trzích.

Západ se hádá o cenu za ruskou ropu. Kyjev žádá třicet dolarů za barel
Tanker s ropou, ilustrační foto | Shutterstock.com

Spojené státy a Evropská unie se stále nemohou shodnout na zastropování ceny pro ruskou ropu. Přitom už od 5. prosince vstupuje v platnost zásadní omezení dovozu ruské ropy v tankerech do Evropy. Největší ekonomiky světa v rámci skupiny G7 (členy jsou i Japonsko a Kanada) se už na jaře domluvily na tom, že je třeba ruskou ropu na trzích zastropovat, aby měl Kreml co nejméně peněz na válku, ale zároveň tak, aby ropa na trhu nechyběla. 

V posledních týdnech se vede intenzivní spor o to, na jaké úrovni má „výkupní cena“ ruské ropy být. Ukrajina, kterou podpořilo i Polsko a pobaltské republiky, navrhuje cenu okolo 30 dolarů za barel. Evropská komise přišla s částkou 62 dolarů a některé státy, jako je Německo, prosazují cenu na úrovni 65 až 70 dolarů, což je cena, o které se původně uvažovalo před několika měsíci, když se ropa prodávala na světových trzích za více než sto dolarů za barel. Podle agentury Reuters by předběžný kompromis EU mohl být na úrovni 60 dolarů. 

Od té doby ale cena tekutého černého zlata zejména kvůli ekonomickým problémům Číny a s tím i ochlazení poptávky po energetických surovinách padá. Přitom na trhu se aktuálně ruská ropa z Uralu prodává i za 52 dolarů za barel, takže by fakticky k žádnému potrestání Kremlu nedošlo. I proto Kyjev i východní Evropa žádají, aby byl cenový strop podstatně nižší.

Odborníci na trh s ropou nicméně varují, že celý mechanismus cenového stropu na ruskou ropu způsobí více škody než užitku, zejména pokud Moskva přistoupí k odvetným opatřením, jak už dlouhé měsíce slibuje. Mohlo by dojít k prohloubení globální energetické krize – pokud by Kreml přistoupil k ráznému omezení těžby, cena fosilního paliva by naopak mohla začít opět raketově růst. Toho se obávají velké ekonomiky, jako je Japonsko, Německo a Spojené státy. 

Stále není nic jasné

I když šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i americký prezident Joe Biden tvrdí, že k zavedení stropu dojde, není jisté, jak bude dohoda vypadat. Evropská komise přitom počítá s tím, že od 5. prosince začne platit další sankční balíček, který znemožní pojistit ruskou ropu v tankerech. Většina pojišťoven sídlí v Londýně nebo na starém kontinentu a Británie toto opatření podporuje. 

Pojištění by tak mohli dostat jen ti námořní přepravci, kteří nakoupí fosilní zdroj za předem regulovanou cenu nebo pod cenovým stropem. „To pomůže dále snížit příjmy Ruska a zároveň udržet globální trhy s energií stabilní díky pokračujícím dodávkám,“ argumentuje Evropská komise s tím, že se tím podaří zkrotit i inflaci. 

Norská poradenská společnost Rystad Energy odhadla, že současné výrobní náklady na těžbu ropy se v Rusku pohybují mezi dvaceti a padesáti dolary za barel. Ruský rozpočet na rok 2023 už počítá s tím, že příjmy z prodeje ropy budou vycházet z průměrné prodejní ceny sedmdesát dolarů za barel. 

Kyjev žádá rázné opatření

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak tlačí na to, aby byla cena stanovena na co nejnižší úrovni. „Slyšeli jsme o návrzích stanovit strop za barel na šedesát nebo sedmdesát dolarů. Taková slova zní spíše jako ústupek Rusku,“ řekl ve videovstupu na konferenci v Litvě.

Cena mezi dvaceti a třiceti dolary by pravděpodobně Kreml rozzuřila a Rusko by mohlo produkci krátkodobě zastavit, aby vyšroubovalo ceny ve světě. Analytik švýcarské banky UBS Giovanni Staunovo navíc upozornil na to, že sníženou cenu za ruskou ropu nelze mezi obchodníky vynucovat a zúčastněné strany se budou pokoušet strop stejně nějakým způsobem obejít. Nabízí se prodej ropy přes třetí země, jako je Írán, případně Čína. „Mezi obchodníky panuje silná touha něco udělat,“ varoval. 

Klíčový bude postoj Spojených států. Ty se v posledních dnech kloní spíše ke zdrženlivosti. Tento postoj lze podle webu oilprice.com interpretovat tak, že by cenový strop měl být spíše okolo 65 dolarů za barel. To by fakticky odpovídalo současné situaci na trhu a nedošlo by k dalším cenovým otřesům. Pokud by ale nakonec k dohodě nedošlo, EU od pondělí uvalí embargo na veškerou ruskou ropu přepravovanou v tankerech, což není v zájmu Washingtonu.