Hledám lidi hladové po úspěchu. Západ rezignoval, investujeme hlavně na Východě, říká Vojta Roček

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Jako vakcíny? EU chce nakupovat strategické suroviny společně. To nebude fungovat, varují těžaři

Bruselský nápad společného nákupu kriticky důležitých surovin pro evropský průmysl nebude fungovat, tvrdí zástupci těžařských firem.

Bruselský nápad společného nákupu kriticky důležitých surovin pro evropský průmysl nebude fungovat, tvrdí zástupci těžařských firem.

Celý článek
0

Sto milionů pro Worldee. Český cestovatelský startup nakopne nový investor, je jím Smička z Bazoše

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Celý článek
0

Sázka na ruský plyn a konec jádra. Evropa udělala dvě monstrózní chyby v energetické politice

Ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol říká, že Evropa udělala v energetické politice dvě zásadní historické chyby. Příliš spoléhala na ruský plyn a odvrátila se od jádra. I kvůli tomu zaostává za USA a Čínou v konkurenceschopnosti průmyslu.

Sázka na ruský plyn a konec jádra. Evropa udělala dvě monstrózní chyby v energetické politice
Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (EIA) Fatih Birol | foto Shutterstock.com

Evropa má stále větší problémy s konkurenceschopností v průmyslové výrobě. Výrazně zaostává nejen za Čínou, ale také za Spojenými státy. Je to způsobeno především vysokými cenami energií, které musí evropské podniky platit. Ceny zemního plynu jsou v Evropě až třikrát vyšší než ve Spojených státech amerických.

Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (EIA) Fatih Birol v tomto kontextu kritizoval evropské země, že udělaly „dvě historické monumentální chyby“. Prvním omylem bylo to, že se Evropa začala ve stále větší míře spoléhat na dodávky zemního plynu z Ruska, druhou chybou byl odklon od výroby elektřiny z jaderných zdrojů.

Zejména Německo, největší ekonomika EU, se vydala tímto směrem – takzvanou Energiewende. V roce 2011 tehdejší kancléřka Angela Merkelová rozhodla po havárii v japonské Fukušimě postupně ukončit provoz jaderných reaktorů a soustředit se na budování obnovitelných zdrojů. I proto nyní německé firmy i domácnosti platí jedny z nejvyšších cen energií v EU.

Birol zdůraznil, že za tyto chyby nyní platí vysokou cenu veškerý evropský průmysl. EU bude potřebovat nový plán pro průmysl, jak výrobní sektory opět oživit. Problémem evropské sedmadvacítky je ale také přílišná regulace a byrokracie, která výrobu dále prodražuje.

„Stávající průmyslová odvětví, zejména těžký průmysl, zažívají a budou zažívat značnou nákladovou nevýhodu ve srovnání s jinými velkými ekonomikami, jako jsou Čína a Spojené státy,“ vysvětlil Birol.

EU se po ruské invazi na Ukrajinu dokázala z větší části zbavit závislosti na ruském plynu a v minulém roce vyrobila největší část elektřiny z větrných elektráren. Podíl dovozu fosilní komodity z Ruska loni klesl na patnáct procent, před válkou to bylo čtyřicet procent. Zvýšil se import z Norska na třicet procent a ze Spojených států ve formě LNG na devatenáct procent celkového dovozu.

Podle EIA se v Evropě v posledních letech stále více polarizuje debata o budoucnosti využití jaderných elektráren. Hlavně země, jako je Německo, Rakousko a Lucembursko, nechtějí, aby se na starém kontinentu stavěly nové jaderné bloky. Politici z těchto zemí zdůrazňují, že náklady na tyto zdroje jsou neúměrně vysoké a dokončení projektů se často posouvá o řadu let. Finanční prostředky by se efektivněji využily na rozvoj nových obnovitelných zdrojů, tvrdí Berlín nebo Vídeň.

Energetický analytik Amund Vik z poradenské společnosti Eurasia Group je ale přesvědčen, že provést energetickou transformaci směrem od fosilních zdrojů k obnovitelným půjde bez jádra mnohem obtížněji, protože produkce energie ze slunce a větru je v čase nekonzistentní.

Navíc existují země, které nemají velký potenciál pro budování obnovitelných zdrojů, a jádro ve svém energetickém mixu potřebují více než jiné. Už před pěti lety EU přijala ambiciózní závazek v oblasti klimatické politiky, že do roku 2030 sníží emise o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Uhlíkové neutrality chce evropský blok dosáhnout v polovině století.