Airbus chce prorazit ve vesmíru. Soustředí se na produkci satelitů

Evropský koncern Airbus, který působí v leteckém, vesmírném a zbrojním průmyslu, se chce ve větší míře zaměřit na vesmírné projekty, zejména na produkci satelitů pro vojenské i civilní využití.

Evropský koncern Airbus, který působí v leteckém, vesmírném a zbrojním průmyslu, se chce ve větší míře zaměřit na vesmírné projekty, zejména na produkci satelitů pro vojenské i civilní využití.

Celý článek
0

Ostuda pro Samsung. Ty šunty se rozpadají, stěžují si zákazníci na nová sluchátka

Jihokorejskému Samsungu se v posledních měsících moc nedaří. Po vlažném přijetí skládacích telefonů za astronomickou cenu vzbuzovala velká očekávání nová generace sluchátek. Jenže ta se bohužel příliš nepovedla. Firma kvůli reklamacím pozastavila další prodej.

Jihokorejskému Samsungu se v posledních měsících moc nedaří. Po vlažném přijetí skládacích telefonů za astronomickou cenu vzbuzovala velká očekávání nová generace sluchátek. Jenže ta se bohužel příliš nepovedla. Firma kvůli reklamacím pozastavila další prodej.

Celý článek
0

Green Deal oslabuje vliv Evropy v rozvojovém světě a uvolňuje místo Číně

Přílišná přísnost Green Dealu dělá pravý opak zamýšlené podpory evropského vlivu na udržitelnost podnikání, tvrdí finančníci

Přílišná přísnost Green Dealu dělá pravý opak zamýšlené podpory evropského vlivu na udržitelnost podnikání, tvrdí finančníci

Celý článek
0

Vyhoření, deprese, smrt. Zaměstnanci čínských technologických firem čelí brutálnímu tlaku na výkon

Čínské technologické společnosti tlačí své zaměstnance do výkonů na hraně fyzických možností. To je ovšem vykoupeno dlouhodobým psychickým i fyzickým vyčerpáním, depresemi, vyhořením či dokonce úmrtími.

Vyhoření, deprese, smrt. Zaměstnanci čínských technologických firem čelí brutálnímu tlaku na výkon
Tlak na výkon je v Čínských technologických firmách extrémní. | Foto: Shutterstock

To, že za úspěchem asijských firem je mimo jiné extrémní tlak na výkon, není ničím novým. Tento přístup k práci je tamním obyvatelům vštěpován už od útlého dětství a je to samozřejmě jeden z důvodů, proč například Číňané či Japonci ve srovnání s ostatními národy excelují v mnoha oblastech. Dobře to ilustruje příklad čínské společnosti JD.com, jejíž zakladatel Richard Liu své zaměstnance varoval, že v jeho společnost není místo pro nikoho, kdo by snad chtěl rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. 

„Máme zde zaměstnance, kteří si raději užívají života, a pro které je život na prvním místě a práce až na druhém. Chápu, že nechtějí tvrdě pracovat, každý se rozhoduje jinak. Takže takovým mohu jen říci, že nejste našimi bratry, jste jen kolemjdoucí a neměli bychom pracovat společně,“ cituje záznam, který se objevil na sociálních sítích, Financial Times. Liu také řekl, že ti, kteří nepracují dostatečně tvrdě a neplní své úkoly, skončí, a naopak ti, kteří si vedou dobře, budou odměněni.

Jako další příklad přístupu, který je zcela odlišný od toho euroatlanského, slouží výrok zakladatele čínské společnosti Alibaba, Jacka Ma. Ten svým zaměstnancům řekl, že standardní pracovní doba  – od 9 do 21 hodin, šest dní v týdnu – je požehnáním.

Podle Financial Times může za podobné „motivační“ výroky a varování kromě tradice také skutečnost, že celý čínský technologický průmyslu neroste už zdaleka tak jako dřív. Firmy šetří a propouštějí, tržní hodnota pěti největších čínských veřejně obchodovaných technologických společností klesla oproti maximu v roce 2021 dohromady asi o 1,3 bilionu dolarů a nálada investorů není zrovna optimistická.  

Propouštění nejvíce postihuje starší pracovníky, za něž je krizovými manažery považován každý, komu je více než 35 let. Z jejich pohledu logicky – kdo už má svůj věk a rodinu, je méně ochotný snášet brutální tlak nadřízených a nekonečné přesčasy.  

Do extrému se pak tento přístup podařilo dovést čínské společnosti Pinduoduo, kde v roce 2021 zemřeli dva zaměstnanci při nehodách spojených s přepracováním. A jedna z bývalých zaměstnankyň dokonce uvedla, že během dvou let jejího působení ve společnosti byla pracovní doba tak dlouhá, že v podstatě přestala udržovat sociální kontakty, mít koníčky a dokonce i romantický život. „Poté, co jsem odešla, to bylo jako znovu se stát člověkem,“ cituje její slova Financial Times.

Deník ve své zprávě publikoval i případ bývalého zaměstnance sociální sítě TikTok. Tento muž uvedl, že tlak na výkon mu připadal jako hra, při níž se prostor, na němž stojí, neustále náhodně zmenšuje a nutí ho skákat, aby nespadl. „Strach z propuštění kvůli nedostatečnému výkonu je tu pořád a mají ho všichni," uvedl. „Mnoho lidí v tomto odvětví má deprese. Často se musím účastnit schůzek i uprostřed noci. Tím, jak se TikTok globálně rozšířil, naše práce nikdy nekončí,“ uvedla zase jiná zaměstnankyně s tím, že užívá léky na psychické problémy.  

Stejně (nebo i více) stresující než dlouhá pracovní doba je podle zaměstnanců TikToku jeho firemní kultura vůbec. Označují ji jako „neijuan“, což je termín, který se v Číně používá k popisu neustálého soupeření o to, kdo překoná své kolegy.  

Biao Xiang, sociální antropolog z Institutu Maxe Plancka, uvedl, že toto slovo, které se překládá jako „involuce“, získalo v Číně na popularitě, protože pracovníci spojují svou osobní nejistotu s širšími společensko-ekonomickými změnami. „Ekonomika obecně již neroste, takže nedochází k nárůstu příležitostí. Co si tedy počít? Musíte prostě ze sebe, ze svých pracovníků, vymačkat víc, stále zintenzivňovat své úsilí, aniž by to přineslo nějaký skutečný zisk,“ uvedl Xiang.

Příkladem toho, jak se neijuan projevuje, je prohlášení Qu Jing, viceprezidentky společnosti Baidu pro vztahy s veřejností. Ta se v sérii krátkých videí zveřejněných na internetu rozpovídala o svých očekáváních od svých podřízených. Požaduje například, že by měli být ochotni se jako doprovod účastnit jejích více než měsíc trvajících pracovních cest. 

„Pokud se mnou nezvládnete 50 dní cestovat a chcete jet raději domů, nechoďte za mnou s žádostmi o zvýšení platu nebo o povýšení,“ řekla s tím, že od zaměstnanců očekává, že budou vždy na telefonu. Nezajímá ji ani to, zda práce ovlivňuje jejich osobní život, protože dle svých slov není jejich matka a záleží jí pouze na výsledcích. Nicméně i Qu Jing poznala, jak rychle je v Číně člověk nahraditelný. Poté, co se krátká videa rozšířila po internetu, ji společnost Baidu propustila a podle čínských médií oznámila zaměstnancům, že její názory nereprezentují firemní kulturu. 

Čínští inženýři z technologických firem, kteří hovořili s Financial Times, však potvrdili, že přístup, jenž razila Qu Jing, poznali ve svých vlastních šéfech. Ti očekávali, že práce bude vždy na prvním místě. Oddanost, jak říkali, byla nezbytnou podmínkou k tomu, aby se člověk dostal dopředu. „I když máte dovolenou, musíte v podstatě stále odpovídat na zprávy. Schůzek, kterých se máte účastnit, se raději stále účastníte, jinak to pro vás může mít velmi nepříjemné důsledky,“ řekl jeden z nich.