Za 12 vteřin ukrást 25 milionů dolarů? Nové technologie ohrožují bezpečnost bank

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Celý článek
0

Do Behavia přiteče přes 55 milionů korun. S českou firmou, která zlepšuje reklamu, si plácli Nizozemci

České Behavio, které vylepšuje reklamy tak, aby měly skutečný efekt, získalo další finanční injekci. Nizozemci mu poslali přes 55 milionů korun. Peníze chce firma použít na nové funkce umělé inteligence a další expanzi.

České Behavio, které vylepšuje reklamy tak, aby měly skutečný efekt, získalo další finanční injekci. Nizozemci mu poslali přes 55 milionů korun. Peníze chce firma použít na nové funkce umělé inteligence a další expanzi.

Celý článek
0

Proč je český tendr na nové reaktory pro francouzskou EdF zásadní

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Celý článek
0

Vláda si od Bruselu může půjčit až 350 miliard. Vyplatí se to?

Vláda má možnost řešit problém s veřejnými financemi také půjčkou od Evropské komise. V únoru se má rozhodnout, zda peníze z tzv. fondu obnovy využije.

Vláda si od Bruselu může půjčit až 350 miliard. Vyplatí se to?
ilustrační foto | Shutterstock.com

Bývávaly časy, kdy se Česko mohlo zadlužit a věřitelé ani u dlouhodobých půjček nepožadovali dohromady žádný úrok. Jak se každý může přesvědčit na dlouhých časových řadách, publikovaných Českou národní bankou, výnos u desetiletého vládního dluhopisu v korunách byl pod jedním procentem od listopadu 2014 až do září 2017. Přitom to byla léta takříkajíc plnotučná, kdy ekonomika rostla vysoce nadprůměrným tempem, v roce 2015 o 5,4 procenta a v roce 2017 o 5,2 procenta. Tyto roky se překrývají s dobou „kurzového závazku“, kdy ČNB zafixovala kurz koruny na 27 za euro, aby při nulové sazbě ještě více změkčila finanční podmínky, odvrátila hrozbu deflace a odspoda se vrátila k dvouprocentnímu inflačnímu cíli. 

Zní to neuvěřitelně, ale je to přitom pár let. Podruhé se výnosy u desetiletého českého korunového bondu dostaly pod jedno procento v prvním roce pandemie covidu, kdy ekonomika padala zhruba stejným tempem, jako o pět let dříve rostla, a vláda Andreje Babiše spustila fiskální stavidla. Ani zdaleka nebyla sama a připusťme, že je velký rozdíl mezi tím, když začne ve velkém utrácet země, jejíž podíl na celosvětovém hrubém domácím produktu je 0,32 procenta, anebo Spojené státy, u nichž je i po zohlednění cenových hladin řekněme padesátkrát větší, a připojí se i další těžké váhy.

Výsledkem covidových výpadků v nabídce a nafouklé poptávky díky fiskální a měnové politice ani nemohlo být nic jiného než inflační vlna. Ta by asi začala opadat rychleji poté, co začaly centrální banky (s velkým zpožděním) na růst cen reagovat, kdyby se na něm nebyl podepsal ruský vpád na Ukrajinu.

Tady a teď máme situaci, kdy jsme daleko od dosažení inflačního cíle a veřejné finance stále čekají na svoji konsolidaci. Na tom, jak bude měnová a fiskální politika přesvědčivá a důvěryhodná v očích investorů, závisí mezinárodní rating, kurz a úroková přirážka oproti Německu, které platí za etalon dlužnické spolehlivosti.

Vládní koalice si teď může půjčit ohromný balík peněz od Evropské komise, protože limit na čerpání z finančních linek v rámci RRF (úvěrový pilíř Národního plánu obnovy) je stanoven na 6,8 procenta hrubého národního důchodu. Komise si na mezinárodních kapitálových trzích vzhledem k nejvyššímu ratingu půjčuje levně. Není to za nulové sazby, ty časy jsou pryč, tříáčkové Německo se dnes financuje u třicetiletého dluhopisu za 2,071 procenta. Velký rozdíl oproti tomu, za kolik se financuje Česko (4,77 procenta). 

Zvláště u dlouhodobých projektů, což typicky bude případ energetické konverze a snížení závislosti na dovozu plynu z Ruska, hraje každý procentní bod v ceně financování na takto dlouhých penězích velkou roli. Odklad splátek jistiny o deset let by se také hodil u investic s dlouhou dobou mezi zahájením a náběhem přínosů. 

Zbývá několik drobných háčků, najít dost projektů, které by splnily představy Komise, jež původně myslela, že půjde o rychle v ekonomice rozpouštěné peníze a krása bude spočívat v postupném splácení.

Jo, a taková drobnost: kurzové riziko. Není divu, že největší zájem o půjčky měla Itálie a Řecko, kde se jim hodí právě ten úrokový diferenciál a kurz vzhledem k euru řešit nemusejí. Kdo také chce půjčit velké objemy, jsou Rumuni a Poláci se samostatnou měnou.

Jasně, že ještě než začneme splácet, můžeme do eurozóny všichni vstoupit, koneckonců jsme se k tomu – bez pevného data – zavázali.