Vesmír

Ilustrační foto: Shutterstock.com

Kosmologie

Možná je všechno jinak: rozpínání vesmíru nezrychluje, ale zpomaluje. A nakonec přijde velký křach

Na počátku byl velký třesk – a na konci bude velký křach. Nová studie zpochybňuje Nobelovou cenou ověnčenou teorii zrychlujícího vesmíru.

ana

Vědci dlouho věřili, že vesmír se rozpíná stále rychleji, poháněn záhadnou silou známou jako temná energie. Nová studie ale toto přesvědčení možná vyvrací – zdá se, že temná energie není konstantní.

Časem slábne, což by znamenalo, že expanze vesmíru zpomalí a ten se nakonec začne smršťovat. Tato zjištění by mohla zásadně změnit naše chápání vesmíru a jeho budoucnosti.

Studie vychází z dat získaných přístrojem Dark Energy Spectroscopic Instrument (DESI), který pomocí teleskopických snímků vytváří obrovskou 3D mapu vesmíru.

„Naše studie ukazuje, že vesmír už vstoupil do fáze zpomalující expanze a že temná energie se vyvíjí mnohem rychleji, než jsme si mysleli,“ říká vedoucí výzkumu Jong-Uk Li, astronom z University Yonsei v Jižní Koreji.

DESI mění pravidla hry

Projekt DESI už nahlodal některé jiné zavedené představy o vesmíru. Jedním z důvodů je obrovské množství shromážděných dat – během prvních tří let provozu přístroj pozoroval 15 milionů galaxií a do konce pozorování jich bude až 50 milionů. To poskytuje astronomům zcela nový pohled na strukturu a vývoj vesmíru.

Li a jeho tým se při své studii zaměřili na supernovy typu Ia, které vznikají výbuchem bílého trpaslíka v binárním systému. Tyto exploze byly dlouho považovány za zdroje světla s konstantní jasností. Byly využívány k měření vzdáleností ve vesmíru – a klíčové pro předchozí závěry o zrychlujícím se rozpínání.

Nová analýza 300 galaxií však ukázala, že jas těchto supernov může silně záviset na věku hvězdy, která explodovala. Zjednodušeně řečeno: čím starší původní hvězda, tím jasnější supernova.

Co to znamená pro budoucnost vesmíru?

Pokud temná energie skutečně časem slábne, vesmír by se mohl jednoho dne začít smršťovat. To by mohlo vést k tzv. velkému křachu (big crunch), kdy se vesmír nakonec zhroutí sám do sebe.

Ne všichni odborníci jsou o tom ale přesvědčeni. Adam Riess, astrofyzik z Space Telescope Science Institute a jeden z laureátů Nobelovy ceny za fyziku právě za teorii zrychlujícího vesmíru, upozornil, že měření věku hvězd pro supernovy typu Ia je velmi obtížné a Liova studie tedy vychází pouze z průměrného věku hvězd.

„Teorie je slabá, protože nemáme jistotu, jak hvězdy vznikají,“ prohlásil.

Méně skeptický je Carlos Frenk, kosmolog z Durhamské univerzity: „Je to velmi provokativní. Může se to ukázat jako nesprávné. Ale není to něco, co by se dalo jednoduše ignorovat,“ uvedl.

Autoři odvážné teorie se nyní připravují na další práci, budou zkoumat supernovy jen z mladých galaxií. Nové pozorování by mělo pomoci potvrdit – nebo naopak vyvrátit – závěry původní studie. Pokud Li a jeho tým uspějí, mohli by přepsat kosmologický model, který platí od 90. let minulého století.