„Začínáme vesmír vnímat způsobem, jakým jsme ho nikdy předtím neviděli,“ říká Kamlesh Rajpurohit

„Začínáme vesmír vnímat způsobem, jakým jsme ho nikdy předtím neviděli,“ říká Kamlesh Rajpurohit

Shutterstock.com

Fantastická věda

Největší oblak částic ve vesmíru zaskočil vědce. Změní učebnice fyziky?

Celá naše galaxie by se do něj vešla dvacetkrát – a ještě by zbylo místo. Nově objevený oblak energetických částic je největší svého druhu, co kdy lidstvo zaznamenalo. A jeho existence může výrazně redefinovat chápání vesmíru.

Tomáš Tománek

Astronomové oznámili průlomový objev, který by mohl zásadně proměnit naše dosavadní chápání fyzikálních procesů ve vesmíru. Tým vedený Kamleshem Rajpurohitem z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v americkém Cambridge identifikoval největší známý oblak energetických částic v historii pozorování.

Nachází se kolem galaktické kupy s technickým označením PLCK G287.0+32.9, vzdálené přibližně pět miliard světelných let od Země. Oblak dosahuje neuvěřitelné velikosti 20 milionů světelných let, což je přibližně dvacetinásobek průměru naší Mléčné dráhy.

Dosavadní rekord držela kupa Abell 2255, jejíž oblak „pouze“ 16,3 milionu světelných let nyní zůstává ve stínu nového giganta, připomíná americký Newsweek.

„Očekávali jsme jen jasné relikty na okrajích kupy, jak to odpovídalo předchozím pozorováním, ale místo toho jsme zjistili, že celá kupa září v rádiovém světle,“ prohlásil Rajpurohit. „Oblak energetických částic takových rozměrů jsme dosud neviděli – ani v této, ani v žádné jiné galaktické kupě.“

Překvapením bylo i rozsáhlé rádiové halo uvnitř samotné kupy, které dosahuje 11,4 milionu světelných let. Zvláštní je především to, že bylo zaznamenáno na frekvenci 2,4 GHz – což je oblast, kde se tyto jevy běžně nevyskytují.

„Takto rozsáhlé rádiové halo bývá viditelné spíš při nižších frekvencích,“ vysvětlil vědec. To, že v tomto případě záření dosahuje i vysokých frekvencí, podle něj znamená, že dochází k urychlování elektronů.

„Domníváme se, že za tím mohou být gigantické rázové vlny nebo turbulence, ale zatím žádný z běžných mechanismů neplatí. Potřebujeme nové teoretické modely, abychom našli odpověď,“ dodal Rajpurohit.

Vědci se rovněž domnívají, že centrální aktivita kupy může být výsledkem sloučení dvou menších galaktických kup, výbuchu supermasivní černé díry – nebo jejich kombinace.

Podle odborníků tento objev otevírá zcela nové možnosti studia kosmických magnetických polí. Může tak pomoci pochopit, jak magnetismus ovlivňuje strukturu vesmíru v těch největších měřítkách.

„Začínáme vesmír vnímat způsobem, jakým jsme ho nikdy předtím neviděli. Znamená to, že musíme přehodnotit, jak se energie a hmota pohybují skrze jeho největší struktury,“ uzavřel Rajpurohit.

Kompletní výsledky studie byly představeny v pondělí 10. června na 246. zasedání Americké astronomické společnosti, které probíhá v Anchorage na Aljašce od 8. do 12. června.

Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics je astrofyzikální ústav v americkém Cambridge v Bostonu, Massachusetts. Vznikl roku 1973 sloučením dvou observatoří, a to Observatoře Harvardovy univerzity a Smithsonian Astrophysical Observatory.