Nejrychlejší tempo růstu bankrotů zaznamenaly sektory peněžnictví a pojišťovnictví (ilustrační foto)

Nejrychlejší tempo růstu bankrotů zaznamenaly sektory peněžnictví a pojišťovnictví (ilustrační foto)

Shutterstock.com

Nelehký byznys

Rekordní vlna bankrotů podnikatelů v Česku. Červenec byl nejhorší od roku 2021

Bankroty podnikatelů v Česku nabírají na síle. Červencový počet 577 bankrotů je nejvyšší za čtyři roky a ukazuje na sílící tlak na drobné živnostníky. Výrazně roste podíl krachujících mladých podnikatelů i počet návrhů na insolvenci. Nejvíce postižené jsou oblasti stavebnictví, dopravy a obchodu.

red

V červenci letošního roku vyhlásilo v České republice bankrot 577 podnikatelů, což je o 31 více než v červnu a nejvíce od června 2021. Podle analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau jde o 40 bankrotů nad dosavadní měsíční průměr roku 2024 a meziročně o nárůst 172 případů.

„Počet bankrotů podnikatelů roste rychleji než počet bankrotů firem. Za posledních 12 měsíců jich přibylo 5829, což je o 11 procent více než v předchozím období,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce bankrotů za prvních sedm měsíců roku zaznamenaly soudy v Moravskoslezském kraji (491), následoval Středočeský kraj (449) a Praha (411). Dynamika růstu je přitom nejvyšší právě ve Středočeském kraji, kde počet bankrotů podnikatelů stoupl meziročně o 28 procent.

Nejčastěji krachují podnikatelé ve stavebnictví – za posledních 12 měsíců jich bylo 1352. Následuje obchod (1014) a zpracovatelský průmysl (772).

Nejrychlejší tempo růstu bankrotů zaznamenaly sektory peněžnictví a pojišťovnictví (+23 procent), administrativní a podpůrné činnosti (+22 procent) a kulturní a zábavní činnosti (+22 procent).

Výrazně roste i podíl nových podnikatelů na celkovém počtu bankrotů. Zatímco v roce 2021 tvořili podnikatelé s historií do pěti let pouze desetinu všech bankrotů, letos od ledna do konce července už představovali 27 procent.

Z hlediska podílu bankrotů na počet registrovaných subjektů jsou nejohroženější podnikatelé v dopravě a skladování – 76 bankrotů na deseti tisíc subjektů.

Ve stavebnictví je to 52 a ve stravování a ubytování 40 bankrotů na 10 000 subjektů. Tyto tři obory zůstávají nejrizikovější dlouhodobě.

Soudy v červenci zároveň přijaly 581 insolvenčních návrhů, což je o 14 více než v červnu. Růst počtu návrhů tak kopíruje rostoucí trend vyhlášených bankrotů. Zatímco v roce 2023 jejich počet klesal, od začátku letošního roku roste a jeho dynamika se dále zvyšuje.

Výrazný nárůst počtu bankrotujících podnikatelů napříč kraji i sektory ukazuje na zhoršující se podnikatelské prostředí. Ohrožení jsou zejména podnikatelé v počáteční fázi, ti v rizikových oborech a regionálně především ve Středočeském a Moravskoslezském kraji.

S využitím ČTK