Jan Berka, hlavní ekonom Portu
Portu / MidJourney / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Konec shutdownu může do hry vrátit sázky na slabý dolar
Po více než čtyřiceti dnech skončila nejdelší uzavírka federálních úřadů v USA. Přestože krátkodobé dopady na ekonomiku budou pravděpodobně omezené, trh práce zůstává nejistý a chybějící data o zaměstnanosti mohou ovlivnit rozhodnutí Fedu o sazbách a kurz dolaru vůči euru.
Jan Berka
Uzavírka amerických federálních úřadů skončila. S více než čtyřiceti dny trvání šlo o nejdelší shutdown v americké historii. Negativní dopady na ekonomický růst by měly být přechodné. O něco nejistější je situace na trhu práce, zejména pokud došlo k trvalému, následně neanulovanému propuštění části úředníků. Data, která nám řeknou víc, budou zveřejněna, jakmile je úřady seberou a zpracují. Pokud budou špatná, může to vrátit do hry sázky na slabý dolar.
Sběr a zpracování dat o inflaci a trhu práce nějakou dobu potrvá. Zajímat nás bude především, kolik nových pracovních míst firmy vytvářely a jak se změnila míra nezaměstnanosti. Právě její výpočet zabere nejvíce času, protože vychází ze šetření mezi domácnostmi, které během uzavírky úřadů neměl kdo provést. Pracovat jsme však mohli s alternativními reporty ze soukromého sektoru.
Například Národní report zaměstnanosti od pracovní agentury ADP nepřinesl kdovíjak dobré zprávy. Oslabující dynamiku trhu práce potvrdily i některé nově vzniklé indikátory vynucené shutdownem. Naposledy nás zaujal ukazatel americké banky Goldman Sachs. Opírá se o Challenger Report sledující plánovaná propouštění a o povinná oznámení firem podle zákona Worker Adjustment and Retraining Notification Act (WARN), v jehož rámci musí zaměstnavatelé hlásit hromadné propouštění či uzavírání provozoven. Dále zahrnuje i vyjádření z konferenčních hovorů k výsledkům hospodaření amerických firem.
Indikátor naznačuje v posledních měsících rostoucí trend propouštění. Goldman Sachs k němu přidala i svůj odhad počtu nově vytvořených pracovních míst: v říjnu zhruba 50 tisíc. Banka zároveň upozorňuje, že výsledná statistika se může nakonec ukázat jako pokles o stejnou velikost – tedy ztráta 50 tisíc pracovních míst. Důvodem má být propouštění ve federální správě. Zánik 50 tisíc míst by byl nejhorším výsledkem nonfarm payrolls od prosince 2020.
Pokud by oficiální data tyto výhledy potvrdila, na váze by získala argumentace té části americké centrální banky, která volá po dalším preventivním snížení úroků na prosincovém zasedání. Tržní očekávání pro tento krok po říjnovém zasedání Fedu oslabila. Guvernér Powell tehdy uvedl, že snížení sazeb na konci roku rozhodně není stoprocentní. Některým centrálním bankéřům vadí trvající proinflační rizika spojená s cly a především absence potřebných dat z trhu práce.
Prosincové zasedání Fedu je naplánováno na středu 10. prosince. Pokud do té doby budou zveřejněna tolik chybějící data a potvrdí oslabení trhu práce, očekává se snížení úroků o čtvrt procentního bodu. Pokud by byla data nad očekávání výrazně horší, čekal by se i růst sázek na rychlejší pokles sazeb v příštím roce. Výsledkem by mohlo být obnovení tlaků na slabý dolar. Za tím by stála jednak revize tržního výhledu, případně i další vlna zajišťování investorů proti oslabení americké měny, které je nyní navíc levnější. Pokles amerických sazeb totiž zajištění pro zahraniční investory zlevňuje, což může být větší lákadlo než v první polovině roku, kdy byly úroky výše.
První náznaky nervozity ohledně možného oslabení dolaru vidíme na opčním trhu, kde na horizontu jednoho až tří měsíců vzrostla poptávka po zajištění proti oslabení dolaru například vůči euru. Rozšíření tohoto trendu by se mohlo projevit i ve vyšší míře zajištění neamerických investorů do akcií. U nich data společnosti State Street ukázala podíl zajištěných obchodníků na necelých 22 % k srpnu letošního roku.
Riziko slabého dolaru tak úplně nezmizelo. Potěšující je, že sázka na slabou americkou měnu už není tak „přelidněná“ jako v prvním pololetí. Neutrálnější pohled trhu se ale může rychle změnit. V návaznosti na slabá data z trhu práce a rychlejší pokles sazeb se můžeme vrátit k trendu posunu kurzu dolaru vůči euru směrem k hranici 1,20 během první poloviny příštího roku.
Autor je hlavní ekonom Portu
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
