Jan Berka, hlavní ekonom Portu
Portu / MidJourney / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Ne, Trump neschoval špatná čísla. Skutečný problém je slepý Fed
Trh práce v USA prochází komplikovaným obdobím, kdy zpětné zveřejňování dat narušilo federální uzavírky. I přesto zářijový report ukazuje solidní tvorbu nových pracovních míst, zatímco říjnová čísla budou k dispozici až v polovině prosince. Dopad na centrální banku a očekávání trhu zůstávají klíčová pro vývoj úrokových sazeb.
Jan Berka
Americký statistický úřad při ministerstvu práce začal zpětně zveřejňovat data, která chyběla z důvodu uzavírky federálních úřadů. S ohledem na problémy při sběru a zpracování bylo potřeba pozměnit plán, zejména u dat z trhu práce. Některá z nich přitom nebudou zveřejněna vůbec. V návaznosti na to jsme mohli narazit na spekulace, že jde o dílo Donalda Trumpa, který chce schovat špatná data související například s propouštěním státních úředníků. Realita je však úplně jinde.
Trhy zajímají především čísla z trhu práce, jelikož tato oblast silně ovlivňuje rozhodování centrální banky v posledních měsících. Zářijový report máme za sebou. Byl hotový ještě před samotným shutdownem, nestihlo se však jeho zveřejnění.
Čísla zveřejněná ve čtvrtek ukázala nad očekávání větší tvorbu nových pracovních míst, která přesáhla sto tisíc, a nad očekávání vyšší míru nezaměstnanosti. Právě její posun ze 4,3 na 4,4 procenta trhy znervóznil. Z detailních dat víme, že nárůst nešel za zvýšeným propouštěním, nýbrž za příchodem nových lidí na trh práce.
Celkově tak zářijový report nedopadl úplně špatně. Bohužel jde o výrazně „stará“ čísla. Nejvíce nás zajímá říjen, u kterého data ze soukromého sektoru zveřejňovaná i během uzavírky federálních úřadů naznačila pokračující zhoršování kondice pracovního trhu.
Složitá práce úředníka
Data o tvorbě nových pracovních míst za minulý měsíc nebude problém dohledat. Jejich sběr je automatizovaný, případně je možné sáhnout do databází ostatních úřadů, včetně daňového. U průzkumu mezi domácnostmi, z něhož vychází například právě míra nezaměstnanosti, není možné provést zpětný sběr. Proto statistický úřad uvedl, že říjnová míra nezaměstnanosti zveřejněna nebude.
Tvorba nových pracovních míst za říjen pak bude sloučena s listopadovým reportem, který nebude tradičně zveřejněn první pátek v měsíci, nýbrž až v úterý 16. prosince. Společně s tím bude reportována listopadová míra nezaměstnanosti, kterou už má kdo spočítat. Díky ukončení shutdownu jsou již úředníci na značkách a mohou tedy obvolávat a navštěvovat domácnosti a dotazovat se na jejich pracovní situaci.
Změny tak nejsou dílem Donalda Trumpa. Jde o důsledek strategie, která cílí na co nejrychlejší návrat do reportovacího normálu. Samotnou spekulaci o vlivu amerického prezidenta může vyvrátit i to, že případný nárůst míry nezaměstnanosti během října, který by šel za nikoliv přechodným, ale trvalým propouštěním úředníků, by centrální banku podpořil k dalšímu snížení sazeb. A právě o nižší sazby jde Trumpovi v souvislosti s měnovou politikou nejvíc.
Stále „slepý“ Fed?
Situace Fedu se ani po ukončení shutdownu, kdy neměl k dispozici klíčová data, do konce roku nezmění. Poslední letošní zasedání centrální banky se uskuteční 9. a 10. prosince. Rozhodnutí o sazbách tak bude zveřejněno o šest dní dříve než nejnovější data z trhu práce, u nichž pracujeme s rizikem negativního překvapení jak na úrovni tvorby nových pracovních míst, tak míry nezaměstnanosti. Signálů k tomu máme poměrně dost, ať už jde o alternativní data ze soukromého sektoru či zprávy přicházející od samotných firem.
Aktuální tržní výhledy pracují se scénářem, kdy Fed v prosinci sazby nesníží, ale ponechá je stabilní. Vedle zářijových dat z trhu práce tuto predikci podpořil i zápis z říjnového zasedání centrální banky zmiňující, že velká část bankéřů si už tehdy myslela, že v prosinci bude mnohem lepší strategií stabilita sazeb. Pokud na ni dojde a nejnovější data z trhu práce, zveřejněná šest dní po prosincovém zasedání, potvrdí pokračující ochlazování, nepostaví to centrální bankéře do právě lichotivého světla. Zároveň to povede k přehodnocení tržního výhledu sazeb.
Jak to vidí trh
Trh aktuálně předpokládá, že by úroky v roce 2026 měly klesnout o zhruba 80 bodů. Je dobře vidět, jak se očekávané snížení sazeb v letošním roce ztenčilo a naopak posílilo v tom dalším. Ještě na začátku měsíce trh čekal úpravu sazeb v příštím roce o necelých 65 bodů. Predikce jsou zároveň výrazně silnější oproti zářijové prognóze centrální banky. Ta pracuje pouze s jedním snížením, zcela oprávněně ji však můžeme považovat za již zastaralou.
Prosincová prognóza pravděpodobně ukáže více kol snižování úroků v příštím roce. Otázkou bude, jak velké rozdíly uvidíme oproti tržní predikci. Tou může následně zahýbat i zmíněný report z trhu práce. Pokud doručí výrazně špatná čísla, centrální banku to vystaví kritice. A pakliže nebudou tato čísla odpovídat tržnímu výhledu, logickým vyústěním bude jeho přecenění. Netřeba připomínat, že jakákoli větší úprava směrem k nižším sazbám je rizikem slabšího dolaru a nižších výnosů na dluhopisovém trhu.
Autor je hlavní ekonom Portu
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz