„Deset procent ztracené rafinační kapacity. Není to šokující číslo,“ říká Taťjana Mitrovová z Kolumbijské univerzity, odbornice na globální energetickou politiku. „Ale je to něco, co se už začíná projevovat – od domácí palivové krize po napětí uvnitř samotného ruského ropného sektoru.“

Dronová válka na dálkové ovládání

Kyjev výrazně investoval do moderních zbraňových systémů. Mezi nimi se vyjímá například dron Lyutij – nelítostný stroj s doletem až 2 000 kilometrů. Své cíle si hledá hluboko v ruském vnitrozemí, daleko od tradičních linií fronty. A není sám. Vedle těžkých dálkových systémů nasazuje Ukrajina i taktiku masového nasazení levných FPV dronů. Tedy levných v penězích, nikoli v účinku.

Revoluce na nebiRevoluce na nebi

Zkáza jako ze sci-fi: velké ruské drony vypouštějí roje malých kamikaze dronů jako z „létající letadlové lodi“

Tyto útoky nejsou výjimečné – staly se takřka každodenním rytmem. A důležité je, že se opakují. „Je zásadní zasahovat jedny a ty samé rafinerie opakovaně,“ zdůrazňuje Mitrovová. Pro Rusko to znamená neustálé opravy, přesměrování zdrojů a přizpůsobení logistiky. Jinými slovy: chaos.

Následkem útoků musela Moskva snížit zpracování ropy z 5,4 milionu barelů denně v červenci na 5 milionů v září. Na první pohled pokles, který nezní dramaticky. Jenže právě v kontinuitě a četnosti útoků spočívá jejich síla.

Rafinérie, ale ne neporazitelné

Rusko má sice třetí největší rafinační síť na světě a jistou rezervní kapacitu, ale i ta má své limity. „Může trvat roky, než se důsledky naplno projeví,“ varuje Mitrovová. „Nečekáme kolaps, ale to vyčerpávání kapacit už začalo.“

Na domácím trhu už si Rusové zvykají na prázdné čerpací stanice a přídělové systémy. Vývoz benzínu byl zakázán, což je pro stát orientovaný na export nezanedbatelný krok zpět. Výsledkem je posun – Moskva vyváží víc surové ropy a méně zpracovaných produktů. To má ale jeden podstatný háček: výnosy z takového obchodu jsou výrazně nižší.

Když floristka „bastlí“ zbraňKdyž floristka „bastlí“ zbraň

„První dronová válka“ ve velkém rekvalifikuje Ukrajince, jedni drony vyrábějí, druzí je sestřelují

A ty výnosy jsou důležité. Ropný a plynový sektor generuje ročně okolo 100 miliard dolarů. Už dnes je to ale o pětinu méně než před rokem, upozorňují experti z Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší. A právě tyto příjmy financují velkou část ruského válečného rozpočtu.

Sanctions? This is Sanction

Válka v plném rozsahu trvá už téměř čtyři roky. Ačkoliv Západ na Rusko uvalil vlny sankcí, podle Mitrovové by bylo naivní čekat, že samotné ekonomické zásahy – byť podpořené drony – zlomí situaci na frontě. „Ruská armáda je při nedostatcích vždy první v pořadí,“ připomíná.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má ale jasno. Útoky na rafinerie podle něj fungují jako „nejúčinnější sankce – ty, které působí nejrychleji“. V jeho podání to nezní jako metafora, ale jako strategický manifest. Palivo pro tanky možná zatím nedošlo, ale palivo pro ruskou válečnou mašinerii hoří dál – a Kyjev si dal za cíl tento oheň přiškrtit přímo u zdroje.

Vojenské technologieVojenské technologie

Létající minové pole proti ruským útokům. Ukrajina nasadí první dronovou zeď na světě