Umělá inteligence v práci? Boomeři šlapou generaci Z na paty, říká Bělková z Microsoftu

Není to jen o věku. Zástupci generace Z mají k technologiím blízko, boomeři ale za nimi nezaostávají a stále častěji používají nástroje AI i v práci. „O lidi, kteří se s nimi naučí, bude vždycky zájem,“ říká personální ředitelka českého a slovenského Microsoftu Andrea Bělková.

Není to jen o věku. Zástupci generace Z mají k technologiím blízko, boomeři ale za nimi nezaostávají a stále častěji používají nástroje AI i v práci. „O lidi, kteří se s nimi naučí, bude vždycky zájem,“ říká personální ředitelka českého a slovenského Microsoftu Andrea Bělková.

Celý článek
0

Samsung zpoplatní umělou inteligenci ve svých telefonech

Mobilní telefony od Samsungu jsou dlouhodobě považovány za lídra pokročilých technologií. Firmě se také jako první podařilo plnohodnotně implementovat do svých přístrojů umělou inteligenci, čímž dosáhla rekordních prodejů. Uživatele namlsala, následně je ale vyždímá. AI totiž v přístrojích v dalších letech zpoplatní.

Mobilní telefony od Samsungu jsou dlouhodobě považovány za lídra pokročilých technologií. Firmě se také jako první podařilo plnohodnotně implementovat do svých přístrojů umělou inteligenci, čímž dosáhla rekordních prodejů. Uživatele namlsala, následně je ale vyždímá. AI totiž v přístrojích v dalších letech zpoplatní.

Celý článek
0

Green Dealu natruc. Německá vesnice zmizí z mapy kvůli těžbě hnědého uhlí

Vesnice Mühlrose v německé Lužici, která leží u hranic s Českem a Polskem, je zřejmě jedním z posledních sídel, která musejí ustoupit těžbě uhlí na území Evropské unie.

Vesnice Mühlrose v německé Lužici, která leží u hranic s Českem a Polskem, je zřejmě jedním z posledních sídel, která musejí ustoupit těžbě uhlí na území Evropské unie.

Celý článek
0

Úkoly pro Balaše. Odborníci poukazují na to, co ve školství hoří

Česko má se začátkem letních prázdnin nového ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Je jím vysokoškolský pedagog Vladimír Balaš (STAN). Čemu by se měl v čele resortu věnovat? A jak si vedl jeho předchůdce Petr Gazdík (STAN)? Ptali jsme se odborníků.

Úkoly pro Balaše. Odborníci poukazují na to, co ve školství hoří
Vladimír Balaš | foto Profimedia.cz

Vladimíra Balaše dnes uvedl do funkce premiér Petr Fiala (ODS). Balaš je profesorem na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, respektovaným odborníkem na ústavní a mezinárodní právo. Týdeník Hrot se u příležitosti uvedení nového ministra zeptal odborníků, na jaké problémy by se měl Balaš zaměřit. A také, jak si ve funkci vedl jeho předchůdce Petr Gazdík.

Odborníci odpovídali na stejné anketní otázky:

1) Čemu by se měl nový ministr podle vás prioritně věnovat?

2) Jak hodnotíte krátké působení ministra Petra Gazdíka?

3) Ministr Balaš po jmenování uvedl, že se v zásadních věcech nebude odklánět od toho, co započali jeho předchůdci Robert Plaga a Petr Gazdík. Co si o tom myslíte?

Miroslav Hřebecký, ředitel organizace EDUin

1) Shrnuji šest základních priorit. Úspěšné zvládnutí předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Začlenění ukrajinských dětí do českých škol. Revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní školství. Vyjednávání o rozpočtu pro kapitolu školství, konkrétně udržení platů pedagogických pracovníků na 130 procentech průměrné mzdy, zvýšení platů nepedagogických pracovníků. Dále co nejdříve předložit vládě zákon o pedagogických pracovnících a vyřešit podobu maturit a přijímacích zkoušek na střední školy. Podrobněji priority popisujeme na webu EDUin.

2) Ve zkratce: navázal na úspěšného ministra Roberta Plagu. Deklaroval kontinuitu i přizváním exministra coby svého náměstka – to je v politice dost neobvyklý krok a je třeba hodně pokory, zbytek se nestihl moc projevit. Ty kroky chtějí čas, výjimkou je, že rozsekl gordický uzel Cermatu a odvolal ředitelku a dále sliboval reformu maturity a přijímaček. To ale už nestihl.

3) Pan ministr Balaš se na post nijak nepřipravoval a vzdělávací politiku nesledoval – přichází nepřipraven a přitom školství má mnoho akutních problémů a rozpracovaných věcí. Zachovat kontinuitu je jediný možný a rozumný krok v dané situaci.

Václav Trojan, ředitel organizace Ředitelská akademie

1) Propagaci a podpoře předškolního vzdělávání, „revizi revize“ základního vzdělávání místo opakování klišé zaplevelujících mediální prostor, platům nepedagogických pracovníků, hospodárnému využívání přicházejících evropských peněz a upadající kvalitě učitelské přípravy na VŠ.

2) Jako velice slabé, ministr neuměl definovat vlastní priority, od začátku bylo patrné, že sdělované myšlenky nejsou z jeho hlavy, nebylo vidět upřímný zájem o práci učitelů.

3) Několik dosavadních odpovědí budoucího pana ministra mne víceméně děsí. Nemít v dnešní době jako adept na ministerský post dokonalý přehled o regionálním školství, nemít vizi a jasné priority je špatně. Pokud ono neodklánění se od směru znamená, že budou mít ještě větší vliv zájmové skupiny ovlivňující toky peněz, potom Pánbůh s námi. Stále aktuální je v tomto ohledu můj blogový příspěvek.

Renata Schejbalová, předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR

1) Těch priorit je mnoho. Upřímně mu nezávidím a budu držet palce. Z pohledu regionálního školství jsou to platy nepedagogických pracovníků, Cermat a maturitní a přijímací zkoušky, udržet platy pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy, revize Rámcových vzdělávacích programů. Dále je zapotřebí motivovat budoucí učitele některých předmětů, aby vůbec do školství nastoupili. Chybí fyzikáři, informatici, matematici, školám chybí správci IT.

2) Pan ministr Gazdík komunikoval s asociacemi, navázal na předchozího ministra, ale mnoho toho nestačil dotáhnout do konce. Poněkud mu vyčítám podle mého názoru unáhlené rozhodnutí ohledně odvolání ředitelky Cermatu a tím i jeho destabilizaci.

3) Je dobře, že bude kontinuálně pokračovat. Ve školství každá změna doznívá velmi dlouho a časté změny mu nesvědčí. Věřím, že bude pokračovat i v komunikaci s námi, asociacemi.

Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora

1) Klíčové je zajistit více peněz pro školy. Pokud chceme po školství vyšší a kvalitnější výkony, musí vláda zvýšit i příkon. Ocenil bych, kdyby ministerstvo začalo pracovat profesionálně, obnovily se odborné pracovní skupiny a rozhodování o změnách probíhalo transparentněji než doposud.

2) Naštěstí toho moc nestihl. Co týden ohlásil nějakou změnu, kterou po odborné kritice stáhl nebo přehodnotil. Působilo to značně chaoticky a vzbuzovalo nejistotu mezi učiteli. Nedokázal pro školství získat dostatek financí. Veřejným školám sebral skoro miliardu korun na takzvané ostatní neinvestiční výdaje, tedy peníze na pomůcky pro žáky, plavecký výcvik a podobně.

3) Hlavním jízdním řádem pro změny ve školství je dokument Strategie vzdělávání do roku 2030+. Spíš než cíl je ovšem důležitá cesta. Doufám, že bude postupovat rozvážněji než jeho dva předchůdci a nebude protežovat aktivisty, kteří reprezentují menšinové názory, jak tomu bylo doteď. Ovšem máme tu precedent, kdy ministr Plaga dělal pravý opak toho, co bylo ve Strategii 2020 (zrušil povinnou maturitu z matematiky), a dokonce i ve Strategii 2030+. Konkrétně mám na mysli návrh novely zákona, podle níž by člověka bez pedagogického vzdělání mohl ředitel školy prohlásit za kvalifikovaného učitele. Doufám, že tento exces profesor Balaš zarazí.

Sandra Ort Feyglová, vedoucí strategie iniciativy Začni učit!

1) Je naprosto zásadní, aby nový ministr navázal na velký kus práce, který byl na MŠMT v posledních letech odveden, a přihlásil se zejména ke Strategii vzdělávací politiky 2030+. Jedním ze dvou hlavních cílů je snižování nerovností ve vzdělávání, které se zatím, po letech covidové pandemie a ruské invazi na Ukrajině, neustále prohlubují. Jedním z nástrojů, kterými chceme cílů S2030+ dosáhnout, je podpora pedagogických pracovníků. Klíčové jsou v této strategické linii hlavně schválení novely zákona o pedagogických pracovnících (zahrnující mj. zakotvení adaptačního období pro začínající učitele) a reforma pregraduální přípravy budoucích učitelů. Stručně řečeno jde tedy o to, jak pečujeme o stávající učitele, a o to, jak lákáme a připravujeme ty budoucí.

2) Petr Gazdík byl ministrem opravdu krátce. Můžeme mu tedy poděkovat za to, že nezařízl skvělou práci svého předchůdce Roberta Plagy a pokračoval v rozjetých reformách. Pustil se ale do mnoha velkých věcí (například revize rámcových vzdělávacích programů, podoba maturitních i přijímacích zkoušek, výběr nového vedení Cermatu atd.), které pro jeho nástupce nebude snadné naplnit, obzvlášť v současné situaci.

3) Aktuálně je důležitější než kdy dřív zachovat kontinuitu v procesu změn, které se konečně v českém školství dějí. Nebude-li se nový ministr odklánět od směru vytyčeného Strategií 2030+ (na kterém se mimochodem shodla i širší odborná veřejnost), snad bude mít dostatek prostoru adekvátně řešit výzvy spojené s covidem, příchodem a integrací desítek tisíc ukrajinských dětí a učitelek, ale i blížícím se předsednictvím v Radě Evropské unie.

Silvie Pýchová, ředitelka Stálé konference asociací ve vzdělávání

1) Myslím, že pro nejbližší dobu jsou jasné tři priority, kterým se musí vedení resortu školství přednostně věnovat. Problém, který vyžaduje okamžité řešení, je vytvoření podmínek pro integraci ukrajinských dětí, je potřeba pro ně zajistit dostatek míst ve školách i odborného personálu, dále je nutné udržet v kvalitním procesu právě probíhající revizi kurikula a v neposlední řadě se bude muset MŠMT zabývat agendami souvisejícími s českým předsednictvím v Radě EU. Domnívám se, že další záležitosti mohou chvíli počkat (například reforma maturity, protože k tomu bude ještě nutná odborná diskuse), zatímco všechny výše uvedené úkoly bude potřeba řešit bezodkladně.

2) Pan ministr Gazdík se rozvoji vzdělávání věnuje dlouhodobě a rozumí vzdělávací politice, to byla určitě jeho velká výhoda, protože nepotřeboval dlouhou dobu na to, aby se v této oblasti zorientoval. Navíc si uvědomoval, že jestli něco v současné době český vzdělávací systém nepotřebuje, tak znovu hledat nové vize. Velmi oceňuji, že se rozhodl navázat na předchozí vládou schválenou Strategii vzdělávací politiky 2030+ a pustil se do úkolů z ní vyplývajících. Je tedy škoda, že se déle neudržel v ministerské pozici, aby se mohly začít některé jeho kroky projevovat, ale považuji za správné, že se v dané situaci rozhodl skončit.

3) V České republice máme po dlouhé době vzdělávací strategii, Strategii vzdělávací politiky 2030+, která byla ze strany MŠMT ještě za předchozího vedení připravována velmi participativním způsobem a její výsledná podoba má vysokou míru podpory mezi aktéry ve vzdělávání. Nedávalo by smysl se od ní nyní odklánět a já chci věřit tomu, že ani nový ministr školství to neudělá. Školství potřebuje významnou vnitřní proměnu, o které mluví právě Strategie 2030+, ale k tomu, aby tato proměna mohla proběhnout, jsou nutné stabilní podmínky a kontinuita.