Tomáš Turek týdeník HROT
Tváří v tvář (faktům o) roušce
Od chvíle, kdy WHO vydala doporučení nenosit roušky, mají Lukašenkové tohoto světa pré: umyjte se vodkou a hrajte hokej, jaký virus? Skutečnost – do míry, do jaké ji známe – je komplikovanější.
redaktor
Profesionální rouška umí chránit svého nositele na 60 až 80 procent. Problém je, že jich je málo. Kde jsou volně v prodeji, hrozí, že je lidé vykoupí (pro sebe či na kšeft) a nebudou k dispozici ani zdravotnickým profíkům, což je absurdní situace. Před tím varovala WHO.
Horší roušky, jednorázové až po doma vyrobené, mohou svého nositele chránit z 35 až 51 procent. Mají své mouchy, jako že mohou v lidech vyvolat falešný pocit bezpečí.
V čem je vtip? Máte-li pocit, že vaše rouška chrání vás i vaše okolí, chodíte víc ven a máte sklon být ve styku s lidmi méně opatrní. To otevírá dveře hlavnímu přenašečskému médiu, jímž jsou ruce. Nosit roušku bez rukavic je proto podstatně méně účinné – aniž by ta informace dorazila k mnohým vládám, jako je ta česká, která je velmi úzkostlivá na roušky (právem), ale úplně kašle na rukavice. To zbavuje účinnosti i jinak funkční roušky.
Pro lidi, kteří dodržují zásady minimálního kontaktu, však rouška slouží jako poměrně spolehlivá překážka nakažení ostatních – když ne zcela spolehlivá, jistě lepší než žádná. Shodují se na tom vědci napříč obory i zeměmi. Kdo má zájem o informace z první ruky a bez zhoubného vlivu politické mocichtivosti, má jich přehršel k dispozici anglicky i česky.