ilustrační foto

Tomáš Turek, týdeník Hrot

Tři roky, ve kterých nebylo normálního vůbec, ale vůbec nic

Normálního na uplynulých třech letech nebylo vůbec nic. Co to udělalo s úvěry a vklady v českých bankách?

Miroslav Zámečník

Miroslav Zámečník

hlavní analytik

Galerie (7)

Za poslední tři roky toho česká ekonomika a spolu s ní i bankovní systém zažily opravdu mnoho. Několik vln různých mutací koronaviru, které prošly populací většiny zemí na této planetě, vedlo k oslabení investorských, podnikatelských i spotřebitelských očekávání. Vlády a centrální banky na to reagovaly masivním uvolněním finančních podmínek, a to i ty, které si to neměly dovolit. Výsledkem podpory udržení příjmů obyvatelstva a subvencování firem byl vzestup depozit, patrný od Číny přes USA až po celou západní Evropu, nejen v Česku. Část z toho byla vynucená uzávěrami, část nejistotou a obavami z budoucnosti.

Když rizika pominula, odložená poptávka se nepotkala s nabídkou, která stále trpěla opakovaným narušením řady dodavatelských řetězců. Výsledkem byly inflační tlaky, jaké například Spojené státy nepoznaly čtyřicet let a Česko od liberalizace cen v roce 1991. Při zpětném ohlédnutí se ukazuje, že zejména velké centrální banky v čele s Federálním rezervním systémem a Evropskou centrální bankou na kumulaci rizikových faktorů reagovaly pozdě.

ČNB, která blahé paměti spustila sérii zvyšování úrokových sazeb v létě 2021, o den později než Maďarská národní banka, si za to vysloužila velké spílání od tehdejšího premiéra Andreje Babiše a ministryně financí Aleny Schillerové. A co čert nechtěl, také od toho, na kterém hodně záleželo: prezidenta Miloše Zemana. Tomu totiž „padla karta“ a na sklonku funkčního období mohl obměnit skoro celou bankovní radu ČNB. Vůbec přitom nedal na svého odcházejícího guvernéra Jiřího Rusnoka, naopak vybíral „holubičí“ typy, jež s ním alespoň verbálně našly zalíbení v „dovezené inflaci“, kterou přece nezkrotíme zvedáním úrokových sazeb, a kdo to dělá, musí od válu. Do toho přišel útok Ruska na Ukrajinu loni 24. února.

Unknown title by Mia Valisova created November 28, 2024 2:25:59 AM CET

Miroslav Zámečník

Normálního na těchto třech letech nebylo ale vůbec nic. Co to udělalo s úvěry a vklady v českých bankách?

Spořící horní pětina

Začněme vklady, které po vypuknutí pandemie před třemi roky výrazně odskočily od obvyklého tempa a „normálního“ sklonu k úsporám, jenž závisí na socioekonomickém statusu domácností. I v mezinárodním měřítku je to obvykle tak, že spoří (a investuje) především horní pětina domácností, které přes výrazně vyšší spotřebu mají peníze nazbyt. Na opačném konci spektra je spodní kvintil domácností (dvacet procent), který vytváří úspory nulové a jede takříkajíc nadoraz. A zbytek se snaží vytvářet finanční rezervy. Na grafu je patrný ještě jeden podstatný rozdíl – v prostředí velké nejistoty, avšak velmi nízkého úročení vkladů, tedy v pandemii, rostly zejména netermínované vklady. Poté, co se začaly sazby u vkladových účtů s výpovědní lhůtou zvedat, lidé zareago­vali a postupně přesouvají svoje vklady směrem k přece jen lépe úročeným termínovaným účtům.

Unknown title by Mia Valisova created November 28, 2024 2:25:59 AM CET

Miroslav Zámečník

V případě podniků můžeme zaregistrovat totéž „v bledě modrém“: tedy výraznou snahu o zvýšení hotovostních rezerv a jejich postupný přesun na termínované účty.

Firmy chtějí půjčky v eurech

V případě úvěrů domácnostem se jejich celkový objem meziměsíčně zvýšil o 5,191 miliardy korun, na 2047 mi­liard korun. Objemově zdaleka největší položku představují úvěry na bydlení s podílem 78 procent (1672 miliard korun v prosinci 2022), hlavně hypotéky. Z časové řady je zřejmé, že kombinace nízkých úrokových sazeb, cenového boomu u realit a velmi silné poptávky se vzájemně zesilovala do obrovského vzestupu objemu poskytnutých hypoték. Ten skončil po zpřísnění pravidel pro jejich poskytování a vlivem růstu úrokových sazeb, celkový objem úvěrů domácnostem v reálném vyjádření dost výrazně poklesl.

Unknown title by Mia Valisova created November 28, 2024 2:25:59 AM CET

Miroslav Zámečník

Je ovšem zapotřebí zdůraznit, že předchozí „covidová bublina“ na trhu nemovitostí rozhodně zdravá nebyla a její další přifukování by mělo potenciálně velmi neblahé důsledky pro samotné dlužníky.

Unknown title by Mia Valisova created November 28, 2024 2:25:59 AM CET

Miroslav Zámečník

V podnikové sféře je vývoj tažen čerpáním půjček v cizí měně, atraktivních díky výrazně příznivějším úrokovým sazbám oproti korunovým půjčkám. Zároveň jde téměř výhradně o úvěry nabrané firemním sektorem, domácnosti si (s výjimkou těch, které mají příjem v cizí měně, například takzvaných pendlerů) v eurech nepůjčují a jejich objem je zanedbatelný. Celkový objem úvěrů podnikového sektoru přitom v prosinci 2022 dosáhl výše 1237 ­miliard korun, z toho 46,6 procenta jsou už ty v cizí měně.

Portfolio zdravé jako řípa

I firemní úvěry zůstávají zdravé. Navzdory technické recesi (dvěma po sobě jdoucím čtvrtletím s klesajícím HDP) je na stav konjunktury hodně citlivý ukazatel bankovní statistiky „nevýkonné úvěry“, tedy ty, u nichž se objevují poruchy ve splácení po dobu delší tří měsíců, jen 42,3 miliardy korun s podílem na celku 3,43 procenta.

Unknown title by Mia Valisova created November 28, 2024 2:25:59 AM CET

Miroslav Zámečník

A co teprve domácnosti. V poměru k celkovému objemu půjček domácnostem jejich objem v prosinci stagnoval na 27 miliardách a v relativním vyjádření klesl na 1,2 procenta. U hypoték byl tento podíl obzvlášť nízký a setrvává na pouhých 0,57 procenta nesplácených úvěrů.

Tato čísla jsou i v mezinárodním srovnání mimořádně dobrá, natožpak ve srovnání s novými členskými zeměmi Evropské unie nebo jejím „jižním křídlem“.

Unknown title by Mia Valisova created November 28, 2024 2:25:59 AM CET

Miroslav Zámečník

Co bude dál? Je třeba třikrát zaklepat na dřevo, ale vypadá to, že nás nečeká vlna rychlého nárůstu podílu nevýkonných úvěrů.