Asijská sršeň decimuje včelstva napříč Evropou.
Shutterstock.com
Smrtící bzukot: Asijský vetřelec decimuje včelstva napříč Evropou
Evropské včely čelí novému predátorovi – a tentokrát to není sucho, pesticidy ani nemoci. Jmenuje se Vespa velutina, známá jako asijská sršeň, a od svého nenápadného příchodu do Francie v roce 2004 se proměnila v postrach včelařů napříč kontinentem.
šéfredaktor
Tři centimetry dlouhá sršeň s nápadně žlutýma nohama se do Evropy dostala pravděpodobně v kontejneru s keramikou z Číny. Dnes ji najdeme ve více než dvanácti zemích. „Šíří se jako požár,“ říká vědkyně Sophie Gray z University of Southampton. Každý jedinec zvládne denně zlikvidovat až padesát včel a hnízda čítají tisíce členů.
Včelaři hlásí ztráty až poloviny úlů, a podle Cyndy Adolphe z organizace BeeLife už pro ně neexistuje období klidu. Sršně se díky teplejším zimám aktivně pohybují od června do listopadu a stávají se celoroční hrozbou.
Zbraně proti hnízdům
Evropské státy reagují. Irsko nedávno ohlásilo druhý výskyt a Belgie investuje miliony do likvidace druhu, jehož pozorování v zahradách se letos zdvojnásobilo. V terénu se nasazují pasti, elektrické rakety i ochranné sítě. Ale vyhledat hnízda, často ukrytá pod zemí nebo vysoko ve stromech, není jednoduché.
Navíc pasti musejí být přesné – nesmějí ohrožovat jiné druhy, jejichž role v ekosystému je zásadní.
Slyšet sršeň, zachránit úl
Právě zde vstupuje na scénu Grayin tým s neotřelým nápadem. Pomocí směrových mikrofonů dokáží identifikovat typický bzukot sršní – 51 decibelů a 125 Hz – a lokalizovat hnízdo až na vzdálenost dvaceti metrů.
„Po prvním pozorování obvykle trvá dva až tři dny, než se hnízdo najde,“ vysvětluje Gray. „Do té doby může být 20 000 včel mrtvých.“
Detekce zvuku tak může v budoucnu výrazně urychlit zásahy a snížit ekonomické škody, které ve Francii už dnes dosahují téměř 31 milionů eur ročně.