Zuckerbergův projekt AI data centra na jaderný pohon jde zatím k ledu. Mohou za to včely

Hrot24, vygenerováno v Midjourney

Zuckerbergův projekt AI data centra na jaderný pohon jde zatím k ledu. Mohou za to včely

I ti nejmenší tvorové mohou měnit běh věcí a ovlivňovat svým prostým bytím byznys. O tom se nyní přesvědčil Mark Zuckerberg, jehož plány na stavbu datového centra napájeného jadernou energií zhatily včely. Na pozemku, který si pro projekt vybral, byl totiž objeven jeden jejich vzácný druh a celý projekt se tak prozatím musel zastavit.

Kristina Blümelová

Zuckerberg si pro zbudování svého centra pro umělou inteligenci vybral jedno blíže neurčené místo v USA a plánoval uzavřít dohodu s konkrétním provozovatelem přilehlé jaderné elektrárny, aby jej mohl napájet bezemisním zdrojem elektřiny. Do příprav ale nečekaně zasáhla příroda. „Objev vzácného druhu včel na místě, kde mělo být datové centrum postaveno, by projekt zkomplikoval,“ řekl podle Financial Times (FT) Mark Zuckerberg na schůzce všech zaměstnanců společnosti Meta. „Potenciální dohoda tak narazila na řadu komplikací, včetně ekologických a regulačních problémů,“ cituje list dva zdroje obeznámené s obsahem této celofiremní schůzky.

Přerušení projektu však nepřišlo v úplně vhodnou chvíli. Konkurentům společnosti Meta v podobě Amazonu, Google i Microsoftu se nedávno podařilo uzavřít dohody s provozovateli jaderných elektráren, aby pokryli rostoucí energetické nároky datových center, a to nejlépe ze stabilních, ale bezemisních zdrojů. Trénování a provozování modelů umělé inteligence je totiž extrémně energeticky náročné – odpověď na dotaz, který člověk modelu položí, spotřebuje až desetkrát více energie než běžné vyhledávání na Googlu. „Meta nadále zkoumá různé nabídky bezemisních zdrojů energie, včetně jaderné energie,“ uvedl jeden ze zdrojů. Společnost se k tomuto tvrzení však odmítla vyjádřit.

Společnost Microsoft proto v září oznámila plán na oživení zakonzervované jaderné elektrárny Three Mile Island v Pensylvánii. Amazon zas letos v březnu zaplatil 650 milionů dolarů za umístění datového centra vedle jaderné elektrárny Susquehanna Steam Electric, rovněž v Pensylvánii. A Google mezitím minulý měsíc uvedl, že si objednal šest až sedm malých modulárních jaderných reaktorů od amerického startupu Kairos Power.

Je jasné, že kroky zbývajících hráčů „velké čtyřky“ dostaly Marka Zuckerberg pod tlak. Musí investorům dokázat, že jeho sázka na umělou inteligenci přinese ovoce, protože kapitálové výdaje společnosti stále rostou vzhledem k investicím do provozu serverů a datových center, v nichž se tato špičková technologie vyvíjí. Financial Times uvádí, že kdyby se dohoda Mety s provozovatelem jaderné elektrárny bývala uskutečnila, stala by se první velkou technologickou skupinou, která by disponovala umělou inteligencí na „jaderný pohon“ a měla by k dispozici největší jadernou elektrárnu pro napájení datových center. 

Zdroj FT obeznámený s touto záležitostí uvedl, že Zuckerberg byl frustrován nedostatkem jaderných elektráren v USA, zatímco Čína se tomuto zdroji energie věnuje. „Zdá se, že Čína staví jaderné reaktory rychlým tempem, zatímco v USA bylo za posledních dvacet let uvedeno do provozu jen několik reaktorů,“ píše na závěr FT.