Držíte v ruce časopis o byznysu, takže lecjaké lidské drama v něm nejspíš očekáváte – ale příběh, jaký má za sebou německý finančník Daniel Wruck, jste nejspíš ještě neslyšeli. Předně není jasné, jestli je tak docela německý, či dokonce tak docela finanční, zato je jisté, že ten příběh je teprve v poločase.

První jeho půli napsal Wruck v luxusních restauracích, kam zval špičky německé finančnické scény a dohadoval s nimi obchody soukromé i firemní, nenápadné i bizarní. Tu druhou za něho nejspíš napíšou soudy. A budou mít věru o čem psát. Kdyby šlo o fotbal, jedná se o ekvivalent situace, v níž rozhodčí odpíská ošklivý faul, jen aby zjistil, že se jej dopustil muž, který na hřišti nemá co pohledávat, fotbal nejspíš vůbec nehraje – a možná ani nefauloval.

Dvacetkrát stejný rukopis

Během loňského roku vyšlo najevo (a německý týdeník Der Spiegel a agentura Bloomberg letos napsaly), že německý úřad proti praní špinavých peněz čili FIU má na stole nejméně dvacet podezřelých případů od pěti bank: Deutsche Bank, Commerzbank, německé pobočky francouzské BNP Paribas a lokálních ústavů Taunus Sparkasse a Degussa Bank.

Zvláštní bylo, že všech dvacet případů pocházelo z let 2018–2021, všechny vypadaly podobně a ve všech figurovalo jinak docela neznámé jméno Daniela Wrucka. I začali se vyšetřovatelé úřední i novinářští ptát, kdo že to ten Wruck je. Vyšla najevo zvláštní okolnost: onen chlapík se přátelí s absolutními špičkami první ligy německého finančnictví a čile s nimi obchoduje. Sám přitom zůstává mimo světla ramp, dokonce i přes to (či snad právě proto?), že obchody jím dohodnuté mají nepěkný sklon nevycházet.

Delikátní však je, že vyšetřování dosud neodhalilo žádný přímý důkaz o jakékoli nepravosti ze strany Wrucka či někoho dalšího, ačkoli… Ačkoli to tak nějak vypadá. Bloomberg a Spiegel daly dohromady kontury některých takových případů.

Ve zmiňovaných letech 2018 až 2021 se Wruck angažoval ve třech velkých projektech a v každém létaly desítky milionů eur. Prvním z nich byl Auto1 Fintech, technologická společnost poskytující finanční služby, druhým investiční firma Arabesque se specializací na analýzy módního standardu korporátní společenské odpovědnosti ESG a třetím výrobce elektromobilů e.GO Mobile. Všechny potkal podobný osud.

Auto1 Fintech se objevil už v roce 2017. Firma měla zprostředkovat autobazarům financování prostřednictvím internetové stránky Auto1.com. Wruck tehdy sháněl peníze od investorů a podařilo se mu dát dohromady úctyhodné konsorcium: divize privátního bankovnictví Deutsche Bank, pojišťovna Allianz, Catherine von Fürstenberg-Dussmannová, šéfka velké rodinné firmy v oblasti správcovství luxusních nemovitostí (facility management), tureckokyperský bankéř Bensen Safa (jeden tamní ústav dokonce vlastní s Wruckem napůl) a několik menších firem rizikového kapitálu.

Žádný rozruch!

Schůzky zprostředkované Wruckem byly pro vytvoření konsorcia klíčové, řekli zúčastnění Spiegelu. Allianz a Deutsche Bank oznámily své investice v červnu 2018. Wruck tehdy udržoval obzvlášť pěkný vztah se šéfem divize privátního bankovnictví Deutsche Bank Asokou Wöhrmannem. Ten měl velký zájem na tom, aby investice proběhla. „Dohoda s Auto1 by se nyní měla řešit přednostně,“ poslal tehdy mail Nazimu Cetinovi, jenž měl investici na starost v Allianz X, divizi digitálních investic. „A ať kolem toho není žádný rozruch,“ doporučil mu Wöhrmann ještě.

Wruckovi byl zase velmi vděčný. „Danieli, moc děkuji, že ses stal otcem této dohody, bez tebe bychom do toho nešli,“ napsal mu v květnu 2018 soukromě. Nakolik byl přitom jeho vděk ovlivněn skutečností, že mu Wruck krátce předtím nabídl zprostředkování výhodné koupě vozu Porsche Panamera (jako by si šéf nejluxusnější divize druhé největší německé banky neuměl koupit takový vůz sám, kdykoli mu zbudou v kapse drobné), nevíme.

Zato víme, že Wöhrmann Wruckovi za auto zaplatil zálohu 160 tisíc eur. Z koupě však nakonec sešlo a Wruck Wöhrmannovi peníze zase vrátil. (Podle Spiegelu je to tah, který by mohl mást vyšetřovatele praní peněz.) A co čert nechtěl, ani s Auto1 to nedopadlo. Oba největší investoři, DB a Allianz, se do roka stáhli, když předtím každý prodělal miliony eur.

Více štěstí neměl Wruck ani v dalším podniku, jejž rozjel v roce 2020. Arabesque Group tehdy vznikla jako „kvantový fond“ (takový, o jehož investicích rozhoduje software na základě technické analýzy trhu) zaměřený na ESG, nový standard korporátní uvědomělostní autoflagelace. Vedl jej někdejší bankéř z Barclays Omar Selim, ale nevedlo se mu; v roce 2020 proto přeorientoval polovinu firmy na datovou analytiku a využití umělé inteligence za účelem předvídání pohybu akciového trhu.

Bydlení pro bankéře

Do posledně jmenovaného byznysu (fungujícího pod názvem Arabesque AI) vložila „dvoucifernou částku v mi­lionech eur“ společnost DWS, což je dceřiná firma Deutsche Bank. V jejím čele stojí, kdo by to řekl, Asoka Wöhrmann. Krátce předtím vložila sama Deutsche Bank, její domácí rival Commerzbank a vláda spolkové země Hesensko celkem dvacet milionů eur do druhé divize Selimovy firmy, Arabesque S-Ray (té, která se stará o ESG).

Jako z udělání vyšlo později najevo, že jeden z členů vedení DB, kteří o investici rozhodovali, měl půjčeno 3,5 milionu eur na pořízení jakési nemovitosti. Věřitelem byl, hádáte správně, Daniel Wruck. Generální ředitel Commerzbank Manfred Knof, který tehdy za investici do Arabesque výrazně kopal, zase tou dobou bydlel v elegantním frankfurtském West Endu – v bytě, který mu pronajal Wruck. Prima bydlení se však do investičního úspěchu nepromítlo: obě divize Arabesque Group prodělávají a letos firmu začali valem opouštět její nejlepší lidé, píše Bloomberg.

Princův levoboček?

Jestli to vypadá bláznivě, případ výrobce elektromobilů e.GO Mobile je ještě lepší. Firma vybrala na vývoj elektromobilu stovky milionů eur, na konci roku 2018 byla přesto švorc. Wruck slíbil vedení firmy, že sežene sto milionů, píše Bloomberg s odvoláním na nejmenovaný zdroj.

A skutečně, během následujícího roku seznámil Wruck šéfy e.GO s Klausem Kleinfeldem, někdejším CEO Siemensu, který měl tou dobou bezvadný kšeft v Saúdské Arábii – projekt Neom, jenž má vyústit ve stavbu futuristického hypermoderního města. Druhým cenným kontaktem byl Dieter Haller, bývalý německý velvyslanec v Rijádu. Na Saúd­skou Arábii se Wruck přeorientoval proto, že tam má – jak tvrdí – otevřené dveře. Proč? Inu proto, že je synem jednoho z mnoha tamních princů.

Jestli je to pravda, nikdo neví. Jisté je, že e.GO nezískala ani cent a vlastníci ji do roka prodali na šrot. Jak se již dá čekat, investoři utřeli. Nyní může čekat podobný osud i Wrucka samotného. Dostal se do hledáčku příslušných úřadů a lze očekávat, že na něm nenechají nitku suchou. Danielu Wruckovi v následujících měsících rozhodně nuda nehrozí.