Zákony, které spolu nemluví
Shutterstock.com
Střet zájmů jako každodenní riziko, ne akademická debata
Odborníci upozornili, že střet zájmů je v české debatě často redukován na morální problém politiků. V praxi však představuje konkrétní rizikový faktor, který ovlivňuje férovost soutěží i čerpání dotací.
šéfredaktor
„Střet zájmů je červená kontrolka, která varuje před ztrátou transparentnosti, veřejných peněz i důvěry občanů. Ne vždy jde o korupci, ale vždy jde o potenciální zvýhodnění,“ uvedl pro média Jaromír Císař z advokátní a poradenské kanceláře Portos.
Podle něj současná právní nejistota vede k tomu, že úředníci často nevědí, zda nejvýhodnější nabídku přijmout, nebo raději vyloučit – a mnohdy se bojí podepsat i standardní rozhodnutí.
Zákony, které spolu nemluví
Jádro problému vidí experti v tom, že zákon o střetu zájmů (159/2006 Sb.) stále funguje izolovaně, bez návaznosti na zákon o veřejných zakázkách a rozpočtová pravidla. Výkladová nejasnost přitom generuje právní rizika, která se přenášejí na obce, kraje i podnikatelské subjekty.
„V Evropě je střet zájmů chápán jako ohrožení objektivity, ne jako automatická překážka postavená jen na vlastnické struktuře. Český zákon ale pracuje s mechanickými kritérii, která nejsou propojena s reálnými procesy zadávání zakázek. Důsledkem je chaos a různé výklady,“ uvedl profesor evropského práva Michal Tomášek.
To potvrzují i zkušenosti z posledních let: Evropská komise opakovaně upozornila na nejednoznačnost českých pravidel. Následky jsou přitom zcela konkrétní – od rizika korekcí po zpožďování investic do škol, obcí či složek IZS.
Zadavatelé: nejistota prodražuje projekty
Výzkumný Ústav Železniční, který zastupuje roli zadavatelů i dodavatelů, upozorňuje, že nejistota kolem střetu zájmů prodlužuje přípravu projektů a zvyšuje náklady.
„Každý větší projekt dnes prochází několika právními posouzeními. Zadavatelé jsou pod tlakem, aby zamezili byť i zdánlivému riziku střetu zájmů, což vede k prodlevám a opatrnosti, které systém činí neefektivním a dražším,“ vysvětluje generální ředitel VUZ Martin Bělčík.
Podle něj navíc nejednotný výklad mezi jednotlivými úřady i kontrolními orgány dopadá na firmy – od odmítání nabídek po reputační rizika, která odrazují podnikatele od účasti v soutěžích.
Co změnit: propojit zákony a dát úřadům jasná pravidla
Odborníci se shodují, že současný stav je dlouhodobě neudržitelný. Navrhují tři hlavní změny:
Provázat zákon o střetu zájmů s právem veřejných zakázek.
Zavést jednotné metodiky pro poskytovatele dotací i zadavatele zakázek.
Jasně definovat rozdíly mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi.
„Zákon, kterému rozumí každý – úředník, podnikatel i občan – je základ důvěry. Pravidla musíme zjednodušit a provázat,“ zdůrazňuje profesor Tomášek.
„Dnes se často posuzuje jen formální vlastnictví, nikoli reálný vliv. A zároveň unikají situace, kde skutečný střet zájmů může poškodit veřejný zájem. Modernizace zákona je nezbytná,“ doplňuje Jaromír Císař.
Inspirace ze zahraničí: důraz na skutečnou kontrolu
Podle expertů nelze spor vyřešit jen „štosem papíru“. Podstatné je posuzovat skutečnou ztrátu kontroly a vlivu – tedy to, co je v zahraničí standardem.
Modely typu „blind trust“ používané v Kanadě či USA podle nich ukazují, že účinné řešení spočívá ve funkčním, nezávislém správci a jasně definovaném nakládání s majetkem, nikoli v formalistické evidenci.
