Za zrušením superhrubé mzdy stojí jak ODS odcházejícího premiéra Petra Fialy (vlevo), tak ANO jeho nástupce Andreje Babiše
Alexandros Michailidis / photocosmos1 / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Veřejné peníze
Chybějící desítky miliard v rozpočtu? Může za to populistické zrušení superhrubé mzdy, míní expert
Za chybějícími desítkami miliard korun v návrhu rozpočtu, který na příští rok předložila minulé Sněmovně vláda v demisi Petra Fialy (ODS), je zrušení superhrubé mzdy od roku 2021 společnými hlasy stran ANO, ODS a SPD. ČTK to řekl Daniel Münich z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Připomněl, že zrušení superhrubé mzdy schválila nejen strana z nyní dosluhující vlády, ale i dvě strany nyní nastupující koalice.
čtk
Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček řekl, že platí vyjádření předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, podle kterého v rozpočtu na příští rok chybí přes 85 miliard korun na výdajích, dalších 15 miliard korun příjmů označil za nafouknuté.
Strany vznikající koalice se podle něj shodují na tom, jak řešit chybějící miliardy, jasně si vytyčily priority a nemají zásadní rozpory.
Vláda v souladu s předchozí domluvou v příštích dnech rozhodne, zda znovu pošle rozpočet do Sněmovny, potvrdil premiér v demisi Petr Fiala (ODS). ANO, SPD a Motoristé chtějí návrh přepracovat, ale ponechat schodek 286 miliard korun.
„Zrušení superhrubé mzdy bylo tehdy doprovázené populisticky rozhazovačnou politikou vlády Andreje Babiše před sněmovními volbami v roce 2021. Následovalo sice vlažné konsolidační úsilí dosluhující vlády Petra Fialy, které ale skončilo zhruba v polovině toho, co bylo nutné udělat, a vládě chyběl reformní apetit a převážila pohodlnost,“ uvedl Münich.
Nedořešená deficitnost státního rozpočtu se proto podle něj zčásti musela řešit škrcením výdajů, jejichž negativní dopad nebude vidět krátkodobě, ale dlouhodobě ano.
„Ve státním rozpočtu miliardy chybí i nechybí, záleží na úhlu pohledu. Určitě to není chyba, kterou by vláda udělala při sestavení rozpočtu, je to politické rozhodnutí držet schodek v zákonném rámci, a zároveň nezvyšovat daně,“ uvedl Aleš Bělobradský z Centra veřejných financí.
Výdaje se podle něj zvyšují méně, než by měly. „Zároveň máme v různých oblastech plány a strategické cíle, které by vyžadovaly vyšší výdaje, než jaké jsou rozpočtovány. V tomto smyslu tam miliardy chybí. Aby stát plnil své strategické cíle a zahraniční závazky, potřeboval by vynakládat o nižší stovky miliard více než dnes. S vyššími výdaji je ale nutné řešit také jejich financování, tedy vyšší daně nebo vyšší zadlužení,“ dodal.
Vládě radí poradci, kteří jen kopírují stejný scénář z posledních britských voleb, míní analytik Natlandu Petr Bartoň. Také tam podle něj nová vláda celý první rok nalézala se stejným šokovaným výrazem údajné díry v rozpočtu, aby její zvyšování daní vypadalo jen jako korekce po předchozí vládě, a nikoli porušení volebního slibu.
Končící vláda si ale za to podle něj může sama. „Jednak tím, že v minulých letech tam účetní nesrovnalosti byly, takže se na ně nová vláda může odvolávat. A hlavně tím, že protizákonně nepředložila nové Sněmovně návrh rozpočtu,“ řekl.
„Vláda rozpočet projednala, jednomyslně schválila a v souladu se zákonem poslala do Sněmovny. Zbývá schválit rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, což uděláme,“ sdělil ČTK Fiala.
