Starý kostel jako vzor udržitelnosti

Díky dřevostavbám zůstává uhlík uskladněn i stovky let poté, co je strom pokácen, říká lesní správce Aleš Erber

Starý kostel jako vzor udržitelnosti
Aleš Erber | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Lesní správce Aleš Erber je propagátorem udržitelného hospodaření v lesích, činí tak na veřejných přednáškách, sociál­ních sítích nebo třeba prostřednictvím televizního seriálu Blíže k přírodě Východočeské televize V1. Mezi jeho oblíbená témata patří i dřevostavby. Jejich rozvoji podle něj brání zastaralé předpisy, ale i chybějící marketing.

Co je hlavní překážkou většího využití dřeva ve stavebnictví?

Vedle zastaralých protipožárních norem je to chybějící marketing, kterého by se chopilo ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo zemědělství. Ten v zásadě neexistuje a  suplují ho různé organizace s malým rozpočtem. Mám pocit, že téměř žádný politik nevnímá dřevo a dřevostavby jako důležitý aspekt hospodářství, moderního stavebnictví a nástroj proti oteplování z kontextu fixace CO2. Občas je problém vnímán jen z pohledu exportu dřeva, který ničí silnice a domy v příhraničních regionech. Třeba v Bavorsku jsou však lesy vnímány jako hlavní opatření proti změnám klimatu, jako strategická surovina, která fixuje CO2 z atmosféry a ukládá ho na velmi dlouhou dobu do dřevěných výrobků. Takový stůl může vázat CO2 třeba deset patnáct let, ale dům třeba i padesát sto let.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit