Němcům rychle rostou mzdy díky silným odborům. Je to komplikace pro snižování sazeb ECB

Prudký růst mezd v největší evropské ekonomice snižuje šance na to, že Evropská centrální banka sníží úrokové sazby.

Prudký růst mezd v největší evropské ekonomice snižuje šance na to, že Evropská centrální banka sníží úrokové sazby.

Celý článek
0

Mall nepohltíme, bude jedním z obchodníků na tržišti. Propouštění nás mrzí, říká finanční ředitel Allegra

Mall se dál smršťuje, jeho majiteli se ale v Česku daří. „Největší radost máme z toho, že když dáme dohromady tržby allegra.cz, Mallu a CZC, zjistíme, že v Česku rosteme. A tento růst více než kompenzuje smrštění Mallu,“ říká exkluzivně pro Hrot24 finanční ředitel polského Allegra Jonathan Eastick.

Mall se dál smršťuje, jeho majiteli se ale v Česku daří. „Největší radost máme z toho, že když dáme dohromady tržby allegra.cz, Mallu a CZC, zjistíme, že v Česku rosteme. A tento růst více než kompenzuje smrštění Mallu,“ říká exkluzivně pro Hrot24 finanční ředitel polského Allegra Jonathan Eastick.

Celý článek
0

Komentář: Proč se ani přes vysoké investice nedaří nakopnout českou ekonomiku?

Jak je možné, že země, která má v průměru jednu z nejvyšších měr investic v poměru k HDP  Evropě, roste tak pomalu?

Jak je možné, že země, která má v průměru jednu z nejvyšších měr investic v poměru k HDP  Evropě, roste tak pomalu?

Celý článek
0

Smrádek, ale bezpečno. Málo vražd a krotká příroda – Česko patří k nejbezpečnějším zemím světa

Česká republika je jedním z nejbezpečnějších států na světě. Sopky nesoptí, lidé se moc nevraždí, Němci pověsili flintu na hřebík a před Ruskem nás (snad) chrání NATO

Smrádek, ale bezpečno. Málo vražd a krotká příroda  – Česko patří k nejbezpečnějším zemím světa
„Abych mohl ve své zemi nastolit svou vládu, musím se dohodnout se Stalinem,“ tvrdil na konci roku 1943 Edvard Beneš. | Profimedia.cz

V Česku sice zdaleka všechno nefunguje, jak má, ale jedna věc nám opravdu nechybí – bezpečí. Dodavatelů jistoty je celá řada: krotká příroda, funkční a naddimenzované zdravotnictví, mocní spojenci i samotní Češi, kteří nemají (alespoň tedy v porovnání s jinými) velké sklony k vraždění a páchání násilné kriminality. Plyne to z osobní zkušenosti, celé řady statistik, a dokonce z mezinárodních žebříčků.

Každý rok například vychází Světový index míru (Global Peace Index), který sestavuje mezinárodní think-tank Institut pro ekonomiku a mír (Institute for Economics and Peace).

Letos (většinou se vycházelo z dat za rok 2021) skončila Česká republika na osmém místě. Nejlépe jsme byli šestí a nejhůře v celé historii žebříčku, jenž se sestavuje od roku 2008, šestnáctí. Jde o složitý index, který má celkem 23 složek, mezi něž patří například úroveň násilné kriminality, vnímání násilné kriminality ve společnosti, počet vězňů, zbraní, policistů a vražd na obyvatele, zapojení do vnitřních i mezinárodních konfliktů a samozřejmě také četnost teroristických útoků, podíl uprchlíků na celkovém počtu obyvatel či záliba domorodců v násilných demonstracích.

Holubičí povaha

Velmi slušně jsme na tom třeba v počtu vražd na obyvatele. V posledních letech je u nás na každých sto tisíc obyvatel zavražděno 0,7 člověka, což je pro srovnání o něco málo víc než ve Slovinsku, stejně jako v Rakousku, skoro dvakrát méně než ve Francii, Británii či na Slovensku (všechny vyjmenované země mají 1,2 vraždy na sto tisíc lidí), devětkrát méně než ve Spojených státech a čtyřiašedesátkrát méně než na divoké Jamajce.

Terorismus s výjimkou pokácených stromů páně Baldy známe jen z televize, demonstranti jsou v rámci možností slušní, uprchlíky jsme dlouho sveřepě odmítali (v příštím indexu si zjevně kvůli ukrajinské imigraci pohoršíme), zbraní je mezi lidmi relativně málo, ovšem poněkud nám to kazí počet vězňů.

Aktuálně jich je v českých věznicích přes devatenáct tisíc a dlouhodobě máme v přepočtu na počet obyvatel největší vězeňskou populaci v celé Evropské unii s výjimkou někdejších sovětských republik – Litvy, Lotyšska a Estonska. K tomu je ovšem třeba připojit dvě poznámky. Spojené státy mají vězňů po přepočtu na obyvatele skoro čtyřikrát více než my a velikost naší vězeňské populace ovlivňují spíš přísné tresty (alespoň tedy na evropské poměry) než vysoký počet kriminálníků.

Smlouvy s ďáblem

Díky zdeptání Německa ve druhé světové válce, rozpadu Sovětského svazu a vstupu do NATO v roce 1999 jsme také – doufejme, že válka na Ukrajině nevěští novou éru – konečně našli bezpečné místo v Evropě. Nebývalo to přitom pravidlem.

Například za třicetileté války se počet obyvatel českých zemí snížil o třetinu (v některých místech Německa šlo, pravda, o polovinu až o dvě třetiny) a za to stálo rovněž 20. století: během první světové války zemřelo přes 300 tisíc lidí, za první republiky jsme měli nepřátelské vztahy se všemi našimi sousedy mimo Rumunska, druhá světová válka nás připravila o dalších minimálně 122 tisíc lidí a z Moskvy importovaný stalinismus sprovodil ze světa skoro devět tisíc Čechoslováků.

O zdravotnictví píšeme na jiném místě a také přírodu stačí zmínit jen krátce, protože její mírnost si sotva můžeme přičítat za zásluhu. Úplně postačí konstatovat, že sopky už několik set tisíc let nesoptí, zemětřesení rozbije nanejvýš pár skleniček a ani těch tornád a povodní není tolik jako ve většině jiných zemí světa.

Vlastně se máme velmi hezky, tak hezky, že si to na konci roku 1943 neuměl nikdo snad ani představit. Beneš tehdy v Moskvě uprostřed válečné vřavy podepsal faustovskou smlouvu se Sovětským svazem, a když ho za to generál de Gaulle o pár dní později během soukromé rozmluvy peskoval, řekl mu bez jakýchkoli iluzí: „Podívejte se na mapu, Rusové se blíží ke Karpatům a západní státy dosud nejsou připraveny k vylodění ve Francii. Mou zemi tedy osvobodí Rudá armáda. Abych v ní mohl nastolit svou vládu, musím se dohodnout se Stalinem.“ 

Nejbezpečnější státy světa (2022)
1. Island
2. Nový Zéland
3. Irsko
4. Dánsko
5. Rakousko
6. Portugalsko
7. Slovinsko
8. Česko
Zdroj: Institut pro ekonomii a mír