Revoluci elektrických aut došla šťáva. A je na vládách, aby ji do ní opět napumpovaly

Do 30. let mají zmizet spalovací motory. Ale mnoho těch, kteří kupují auta, na to prostě neslyší.

Do 30. let mají zmizet spalovací motory. Ale mnoho těch, kteří kupují auta, na to prostě neslyší.

Celý článek
0

Hlad po ajťácích neutichá. Jejich zlaté časy už ale skončily

Platy českých IT expertů jsou pořád nadprůměrné. Firmy vyvažují zkušené ajťáky zlatem, tempo růstu jejich mezd už ovšem zpomaluje. Vyplývá to z průzkumu internetového portálu Smitio.

Platy českých IT expertů jsou pořád nadprůměrné. Firmy vyvažují zkušené ajťáky zlatem, tempo růstu jejich mezd už ovšem zpomaluje. Vyplývá to z průzkumu internetového portálu Smitio.

Celý článek
0

Restaurace zbytečně vyhodí jídlo za biliony ročně, umělá inteligence teď s plýtváním bojuje

V restauracích i bistrech po celém světě se každý den vyhazují desítky až stovky kilogramů nedojedených porcí a prošlých surovin. Tento globální problém by mohla vyřešit umělá inteligence, která dokáže díky strojovému učení a hlubokým analýzám dat snížit plýtvání o polovinu.

V restauracích i bistrech po celém světě se každý den vyhazují desítky až stovky kilogramů nedojedených porcí a prošlých surovin. Tento globální problém by mohla vyřešit umělá inteligence, která dokáže díky strojovému učení a hlubokým analýzám dat snížit plýtvání o polovinu.

Celý článek
0

Sen o čisté energii z fúzních reaktorů může zabít nedostatek paliva

Termojaderná fúze by se jednou mohla stát nevyčerpatelným zdrojem energie. Jenže chybí palivo. Tritia je na světě jen 25 kilogramů a může dojít ještě před spuštěním první skutečné fúzní elektrárny

Sen o čisté energii z fúzních reaktorů může zabít nedostatek paliva
Termonukleární fúze probíhá přirozeně v jádru Slunce. Palivem je v tomto případě – díky velikosti Slunce a extrémnímu tlaku – obyčejný „lehký“ vodík, v pozemských podmínkách je ovšem daleko výhodnější používat směs „těžkých“ izotopů vodíku – deuteria a tritia. | foto Shutterstock.com

Komerční fúzní reaktor zatím nikdo neviděl a minimálně ještě pár desítek let neuvidí. Jadernou fúzi sice fyzikové teoreticky popsali už před sto lety, jenže cesta k čistému a takřka nevyčerpatelnému zdroji energie je mimořádně složitá a vyžaduje řešení spousty delikátních vědeckých hádanek: jak ohřát vodíkové palivo pomocí obří „mikrovlnky“ na teplotu vyšší, než panuje ve středu Slunce, jak přimět plazmu, aby v supersilném magnetickém poli spořádaně levitovala, jak donutit atomy vodíku, aby se ochotně spojovaly, jak omezit všudypřítomné úniky energie i paliva a nakonec jak dosáhnout toho, že reaktor bude vyrábět více energie, než kolik jí „sežere“.

Něco už se povedlo, a pokud se podaří překonat další překážky, mohl by někdy po roce 2050 začít fungovat první demonstrační fúzní reaktor dodávající elektřinu. Samozřejmě k tomu ale dojít nemusí a příčinou – jak v rozsáhlém článku píše prestižní odborný časopis Science – nemusí být žádná z výše naznačených delikátních hádanek, ale překvapivě banální „inženýrský“ problém – nedostatek paliva. Jaderní fyzikové zabývající se fúzními reaktory si s tím dosud hlavu příliš nelámali, ale pokud nezačnou, mohou se brzy ocitnout v situaci člověka, který kvůli výrobě šicího stroje vynalezl soustruh, frézu, vrtačku a šroubovák, ale pak zjistil, že si nemá kde koupit nit.

25 kilogramů

Princip termojaderné fúze je jednoduchý – lehčí prvky se za obrovské teploty a tlaku slučují v prvky těžší a část hmoty se přitom mění v energii. Slavná Einsteinova rovnice E = mc2 zajišťuje, že je té energie (E) opravdu hodně, protože úbytek hmotnosti (m) se násobí rychlostí světla (c) na druhou.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit