„Od začátku totální ruské invaze v roce 2022 Evropa neochvějně podporuje Ukrajinu. Děláme to proto, protože je to morálně správné, ale také proto, že ruské imperialistické ambice ohrožují evropskou bezpečnost i za hranicemi Ukrajiny,“ stojí v dopise, který má ČTK k dispozici. „Ukrajina tak bojuje i za naši svobodu a za naše hodnoty. Jsme odhodláni najít dlouhodobou a robustní podporu, která posílí Ukrajinu,“ dodává text.

Ukrajina potřebuje finanční podporu velmi brzy, konkrétně ve druhé čtvrtině příštího roku. Lídři v dopise zdůrazňují, že podporují návrh Evropské komise na reparační půjčku. „Kromě toho, že je finančně nejproveditelnějším a politicky nejrealističtějším řešením, řeší rovněž základní princip, kterým je právo Ukrajiny na náhradu škod způsobených agresí,“ uvádějí estonský premiér Kristen Michal, finský premiér Petteri Orpo, irský premiér Micheál Martin, lotyšská premiérka Evika Siliňová, litevský prezident Gitanas Nauséda, polský premiér Donald Tusk a švédský premiér Ulf Kristersson.

ByznysByznys

Války mění byznys: zbrojní tržby letí nahoru, Rusko roste navzdory sankcím

Čas je podle autorů dopisu v tomto případě klíčový. „Dosažením rozhodnutí o reparační půjčce na prosincovém zasedání Evropské rady máme příležitost dostat Ukrajinu do silnější obranyschopné pozice a do lepší pozice pro vyjednání spravedlivého a trvalého míru,“ uzavírají.

Evropská komise navrhla minulý týden dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Nyní je na členských státech unie, aby se rozhodly, jak postupovat. Komise doufá, že se shody podaří dosáhnout nejpozději na summitu EU, který začíná 18. prosince v Bruselu.

ByznysByznys

Ocel, hnojiva, ryby: EU připravuje další cla na Rusko