Ruská invaze na Ukrajinu minulý týden definitivně ukončila naděje, že se současná krize vyřeší diplomaticky, a zamezí se tak velkým ekonomickým škodám. Sankce ze strany Evropské unie, Británie, Spojených států a dalších zemí během týdne přitvrzovaly zároveň s eskalací agrese Moskvy. Nedošlo sice zatím na opatření pro Rusko nejbolestivější, je ale zjevné, že jde o dosud historicky nejsilnější ekonomický tlak.

Rozsáhlý seznam opatření, která mají odradit Vladimira Putina od dalšího válečného tažení, postupně bobtná a je zatím značně nepřehledný. Už teď je ale jasné, že nejtvrdší postup zvolila Británie. Londýn zmrazí majetek významných ruských oligarchů napojených na byznys státního Gazpromu i aktiva čtyř ruských bank zapojených údajně do financování okupace – Bank Rossiya, Jenn Bank, General Bank a Black Sea Bank. Restrikce zasáhnou i všechny poslance ruské Dumy.

Na bankovní sektor cílí také Spojené státy; americké sankce ale míří výš: zasáhnou i velké finanční domy Sberbank nebo VTB. Vedle toho prezident Joe Biden oznámil zákaz exportu telekomunikačního vybavení, čipů a dalších především elektronických výrobků do Ruska. Stejně jako Británie pak chtějí Američané vytrestat oligarchy a významné byznysmeny.

Evropská unie se na přitvrzených sankcích dohodla těsně před uzávěrkou tohoto čísla týdeníku Hrot. Detailní seznam tak ještě nebyl k dispozici, jasné byly ale cíle postihů: energetika, petrolejářský průmysl a finanční sektor. Evropa chce zamezit přístupu ruských bank na evropský finanční a kapitálový trh a zastavit dodávky pro ruské rafinerie nebo přísun důležitých technologií. Dalším cílem jsou opět významní podnikatelé či politici.

Obchod nezabolí

Sankce ovšem nedopadnou jen na Rusko, ale pocítí je také firmy ze světa včetně těch českých. Nejvíce diskutované problémy pro českou ekonomiku se týkají mezinárodního obchodu. Z hlediska celé ekonomiky jde ovšem o relativně malý problém. Z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že podíl Ruska na českém vývozu i dovozu je minimální – v případě exportu jsou to asi dvě procenta, u importu o jeden procentní bod více.

Z dat ČSÚ vyplývá, že české firmy loni do Ruska vyvezly zboží za 79,6 miliardy korun, hodnota importů pak dosáhla 137,5 miliardy. „Rusko je pro české exportéry poměrně nevýznamný trh. I taková Belgie je pro ně významnější,“ potvrzuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Vzájemná obchodní výměna navíc v posledních letech postupně klesá, a to především na straně vývozu. Například ještě v roce 2012 hodnota exportu přesahovala sto miliard korun. Byznys nicméně dostal zásah v podobě sankcí za ruskou anexi Krymu v roce 2014 a odvetných opatření Moskvy, což způsobilo o rok později propad exportu o třetinu. Pocítila to mimo jiné třeba potravinářská společnost Madeta, která po uvalení ruského embarga na mléčné výrobky zaznamenala propad tržeb zhruba o 150 milionů korun.

Nejvýznamnějšími exportéry do Ruska jsou především české strojírenské firmy a automobilky a také podniky působící v potravinářství. Z analýzy České spořitelny o potenciálních dopadech sankcí vyplývá, že na ruský trh míří asi 2,5 procenta všech vyvezených aut a součástek pro jejich výrobu.

Mezi největší exportéry konkrétně patří Škoda Auto, výrobce traktorů Zetor nebo pivovary Budějovický Budvar a Plzeňský Prazdroj. Škodovka má kromě toho na Východě také dva výrobní závody a část produkce do Ruska přesunul třeba i výrobce automobilových svíček Brisk.

Jak velké škody sankce napáchají, zatím nevědí ani samotné firmy – jasno bude až v následujících týdnech. Na dotazy proto podniky většinou odpovídají opatrně. Například zmiňovaná Škoda Auto se omezuje na prohlášení, že stále doufá v diplomatické ukončení války. „Jsme přesvědčeni, že k udržitelnému řešení konfliktu může dojít pouze na základě mezinárodního práva. Velikost dopadu na naše obchodní aktivity v dotčených zemích průběžně zjišťuje krizový tým,“ uvádí mluvčí firmy Martina Špittová.

Exportéry zasáhnou také ruské odvetné sankce, podobně jako před lety Madetu. Moskva v pátek oznámila, že s přípravou ekonomické odplaty finišuje. Konkrétní postup nezveřejnila, prý ale bude cílit na slabá místa Západu.

Váhání s finanční „atomovkou“

Aktuálně schválené sankce nejsou plošné a nezasahují byznys v celé jeho šíři. Omezují se na konkrétní obory a většinu českého byznysu prozatím nezasáhly. Mnohem horší škody by napáchal ten nejtvrdší způsob, kterým může Západ Moskvu potrestat: odstřižení od mezibankovního systému SWIFT. To by ruským firmám fakticky znemožnilo obchodovat se světem – zkomplikovaly by se jim možnosti placení i přijímání plateb.

K nástroji nazývanému některými bankéři „finanční jadernou zbraní“ se ale právě kvůli drastickým škodám, které by to způsobilo na obou stranách, politici v Evropě ani ve Spojených státech zatím neodhodlali. Konkrétně na jednání Evropské unie tento návrh shodila ze stolu čtveřice zemí: Německo, Itálie, Kypr a Malta.

Přesto se ruské finanční instituce sankcím nevyhnou – v nějaké formě hodlají jejich byznys zasáhnout jak Spojené státy, tak Evropská unie. Kromě komplikací při platebním styku v obchodu jsou tyto sankce zajímavé ještě z jednoho důvodu: kvůli dopadům na ruskou banku Sberbank, která působí i na českém trhu.

Po první várce sankcí Sberbank umístila na své webové stránky oznámení, v němž klienty ubezpečuje, že nadále funguje bez omezení. „Sberbank CZ patří do skupiny Sberbank Europe – evropské finanční instituce s evropskou bankovní licencí. Sberbank CZ je českou bankou, fungující na českém trhu, obsluhující české klienty, a je regulovaná ČNB,“ píše se na stránkách banky.

Druhé kolo sankcí po zahájení totální ruské invaze na Ukrajinu nicméně mění situaci. Sankce uvalené na ruské finanční instituce se mají dotknout nejen bank přímo v Rusku, ale také jejich dceřiných společností. A to už může být pro českou Sberbank problém. Jak velký? To zatím banka nekomentuje. „Stávající situaci analyzujeme,“ říká pouze mluvčí banky Radka Černá.

Bez komentáře nechává banka i další nepříjemnost, a sice odchod části českých klientů. Podle informací týdeníku Hrot nicméně své účty u Sberbank ruší nejen fyzické osoby, ale i některé firmy. Ve většině případů přitom nejde jen o obavy z fungování finančního domu pod sankcemi, ale také o jakousi formu protestu proti ruské agresi.

Sberbank má v Česku přes 110 tisíc klientů a poskytuje všechny důležité finanční služby. V pátek odpoledne se kvůli náporu klientů uzavřely všechny pobočky Sberbank v Česku.

Z továrny na frontu

Aktuálně největší starosti tak českému byznysu paradoxně nedělají samotné sankce, ale především hrozba odlivu velkého počtu ukrajinských zaměstnanců. Podle ministerstva vnitra má nyní v Česku povolení k dlouhodobému pobytu na 200 tisíc Ukrajinců a dalších šedesát tisíc je jich v tuzemsku na základě nějaké formy krátkodobějšího pobytu.

Většina z nich přitom u nás pracuje. Z posledních dat ČSÚ vyplývá, že jsou Ukrajinci po Slovácích druhou nejpočetnější skupinou zahraničních zaměstnanců – na konci roku 2020 jich bylo bezmála 160 tisíc. „Počty občanů Ukrajiny od roku 2017 výrazně rostou, což pravděpodobně souvisí se zavedením některých programů ekonomické migrace cílených na tyto zahraniční pracovníky,“ upozorňují statistici.

Potíž spočívá v tom, že necelé dvě třetiny z Ukrajinců pracujících v Česku jsou muži v „bojovém“ věku a vztahuje se na ně branná povinnost. „S našimi členy jsme v aktivním kontaktu a podle našich informací někteří jejich zaměstnanci, kteří jsou vojáky v záloze, již povolávací rozkaz obdrželi,“ upozorňuje generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová.

Prozatím není možné přesně říci, kolik ukrajinských dělníků z českých továren nebo stavenišť se chystá vyrazit v příštích dnech a týdnech na frontu. Jisté ale je, že to nemají v plánu zdaleka všichni. Ministr vnitra v každém případě těm, kteří se pro to rozhodnou, slíbil maximální součinnost.

O osudu ostatních se bude teprve rozhodovat. „Očekáváme diplomatická jednání mezi Českem a Ukrajinou o ukrajinských zaměstnancích pracujících v ČR pro případ další eskalace situace,“ tvrdí Dagmar Kuchtová. Ministerstvo vnitra v každém případě oznámilo, že zcela jistě nehrozí nucený odchod těm lidem z Ukrajiny, kterým vyprší pracovní povolení nebo vízum. Podle příslibu ministra Víta Rakušana jim Česko povolení k pobytu bude automaticky prodlužovat.

V případě eskalace ruské agrese na Ukrajině a delšího trvání války nicméně může už brzy naopak počet Ukrajinců pobývajících v Česku růst. Už nyní firmy hledají cesty, jak svým zaměstnancům pomoci dostat rodinné příslušníky do bezpečí na naše území. „Je nutné zajistit jednoduchý vízový proces pro rodinné příslušníky našich ukrajinských kolegů a zaměstnanců tak, aby se zbytek jejich rodin dostal na území Česka co nejdříve. K tomu je třeba i koordinovaná pomoc se zajištěním jejich rychlé a bezpečné přepravy a následný celkový adaptační proces podpory po jejich příchodu,“ uzavírá Kuchtová.