Komentář: Staré dobré časy, kdy byl ČEZ tiskárnou na peníze, končí

Windfall tax je sice průšvih, ale ve hře je mnohem víc – budoucnost ČEZ. Místo dividend se bude investovat. A ne úplně bezrizikově. 

Windfall tax je sice průšvih, ale ve hře je mnohem víc – budoucnost ČEZ. Místo dividend se bude investovat. A ne úplně bezrizikově. 

Celý článek
0

Přes miliardu dolarů na AI a kyberbezpečnost. Fond s českou stopou šlápl do pedálů

Mezinárodní investoři sdružení v Evolution Equity Partners věří v potenciál kyberbezpečnosti a umělé inteligence. Oznámili, že na nové investiční příležitosti disponují kapitálem přes 1,1 miliardy dolarů. Nový fond má i českou stopu, jedním z partnerů je i brněnský IT expert a investor Karel Obluk.

Mezinárodní investoři sdružení v Evolution Equity Partners věří v potenciál kyberbezpečnosti a umělé inteligence. Oznámili, že na nové investiční příležitosti disponují kapitálem přes 1,1 miliardy dolarů. Nový fond má i českou stopu, jedním z partnerů je i brněnský IT expert a investor Karel Obluk.

Celý článek
0

Američané si všímají českých zbrojařů. Vydělali miliardy na opravách sovětských tanků

Skupině CSG se nebývale daří a z jejího šéfa Michala Strnada se stal dolarový miliardář. Úspěšného byznysového příběhu českých zbrojařů si všímá americká agentura Bloomberg, jež pasuje zbrojní skupinu na jednu z nejrychleji rostoucích firem v Evropě.

Skupině CSG se nebývale daří a z jejího šéfa Michala Strnada se stal dolarový miliardář. Úspěšného byznysového příběhu českých zbrojařů si všímá americká agentura Bloomberg, jež pasuje zbrojní skupinu na jednu z nejrychleji rostoucích firem v Evropě.

Celý článek
0

Ruský potravinový terorismus. Ukrajinská úroda může shnít

Ukrajinští farmáři řeší, jak prodat obilí do světa. Přepravní kapacity přes rumunské přístavy nebo polské železnice a silnice jsou nedostatečné a hrozí, že se část úrody zkazí.

Ruský potravinový terorismus. Ukrajinská úroda může shnít
ilustrační foto | Shutterstock.com

Rusko stále blokuje ukrajinské přístavy v Černém moři, což znamená, že napadená země nemůže vyvážet obilí do světa, jak byla v minulých letech zvyklá. Nadcházející úroda se kvůli nedostatku skladovacích kapacit může dokonce částečně zkazit, obávají se zemědělci na Ukrajině. Obilí bude chybět zejména v chudších regionech na Středním východě a v Africe. 

Ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov obvinil Rusko z terorismu, protože kvůli blokádě Černého moře drží lidi po celém světě jako rukojmí. Vidí za tím taktiku Kremlu, jenž chce donutit Západ, aby alespoň částečně odvolal ekonomické sankce kvůli napadení Ukrajiny. 

V mírových dobách Ukrajina, jež je považována za jednu z obilnic světa, vyvážela šest až sedm milionů tun obilí každý měsíc. Minulý měsíc to ale bylo jen 2,2 milionu tun. Ve skladech má dalších 22 milionů tun obilí z loňské sklizně. Rusko navíc krade obilí na okupovaném území, jedná se řádově o stovky tisíc tun obilí, které prodává do třetích zemí, jež sympatizují s Kremlem a s jeho politikou. 

Během července začíná nová sklizeň a ukrajinští zemědělci se obávají, že nebudou mít obilí kde uskladnit, pokud Rusko nezruší blokádu ukrajinských přístavů. Původně měla Ukrajina skladovací kapacity pro 67 milionů tun obilí, zhruba pětina je nyní na území, které ovládá ruská armáda. Volných kapacit zbývá pro 20 až 25 milionů tun klíčové potravinářské komodity, očekávaná sklizeň bude ale dvojnásobná. 

Alternativní cesty

Vláda v Kyjevě musí hledat alternativní cesty pro export pšenice a ječmene. Jednou z možností je využití říčních přístavů v deltě řeky Dunaj na jihozápadě země. Provoz usnadnilo ovládnutí Hadího ostrova ukrajinskou armádou, jež vytlačila ruské okupanty. Další variantou je dvanáct hraničních přechodů s evropskými zeměmi. Přepravní kapacity jsou ale omezené. 

Ukrajinsko-americká ekonomka Anna Nagurneyová z Massachusettské univerzity varovala před tím, že zemědělské produkty rychle podléhají zkáze, pokud nejsou správně skladovány. Zejména pšenici a ječmen je potřeba co nejdříve dostat na světové trhy, aby se zachovala jejich kvalita.

V současné době je komplikací pro Ukrajinu to, že se výrazně zvyšují přepravní náklady. Tradičně se většina úrody prodává od července do prosince. Loni se prodávala tuna ukrajinského ječmene dodaného do rumunského přístavu Constanța za 45 až 50 dolarů, letos to je 160 až 180 dolarů. Samotní zemědělci dostanou zhruba sto dolarů za tunu.

V exportu ukrajinského obilí se angažuje také Polsko. Američané navíc slíbili, že v Polsku u ukrajinských hranic vybudují dočasná sila pro skladování obilí. Současné kapacity umožňují export zhruba 1,5 milionu tun obilí měsíčně. Nicméně vybudování nové infrastruktury bude trvat dalších několik měsíců.

Komplikací pro pozemní přepravu jsou zničené silnice a také nedostatek nákladních vozů a řidičů. Polský premiér Mateusz Morawiecki navíc musel uklidňovat polské zemědělce, že se obilí z Ukrajiny nebude prodávat na polském trhu, ale bude mířit do Afriky a na Blízký východ. 

Odblokování námořních cest pro obilí prosazuje také Turecko, jež spolupracuje se zástupci OSN. Nabízí bezpečné koridory pro export pšenice, se kterými ale musí souhlasit Rusko i Ukrajina. Kyjev pobuřuje hlavně to, že Moskva často vyváží ukradené obilí pod ruskou vlajkou a Ankara takový postup toleruje. Na posledním jednání v Istanbulu mělo dojít k náznaku dohody, tvrdí turecká strana.