Sesadí Ozempic? Do závodu o miliardové léky na hubnutí vstupuje i Roche

Další farmaceutická firma vstupuje do odvětví léků na hubnutí. Tentokrát jde ale o těžkou váhu. Alternativu k léčivým přípravkům Wegovy nebo Ozempic chce na trh dodat švýcarský gigant Roche. Chlubí se dobrými výsledky klinických testů.

Další farmaceutická firma vstupuje do odvětví léků na hubnutí. Tentokrát jde ale o těžkou váhu. Alternativu k léčivým přípravkům Wegovy nebo Ozempic chce na trh dodat švýcarský gigant Roche. Chlubí se dobrými výsledky klinických testů.

Celý článek
0

Chudí a zároveň bohatí. Turecko trápí vysoká inflace, bohatství ale roste nejrychleji na světě

Bohatství v Turecku se zvýšilo nejvíce na celém světě, uvedla prestižní švýcarská banka UBS. Háček je v tom, že to platí kvůli vysoké inflaci jen pro ty, kteří v zemi vlastní nemovitosti, protože se růst bohatství vypočítává z lokální měny.

Bohatství v Turecku se zvýšilo nejvíce na celém světě, uvedla prestižní švýcarská banka UBS. Háček je v tom, že to platí kvůli vysoké inflaci jen pro ty, kteří v zemi vlastní nemovitosti, protože se růst bohatství vypočítává z lokální měny.

Celý článek
0

Umělá inteligence zvyšuje kreativitu jedince, ale tlumí fantazii skupiny

Umělá inteligence může pomoci méně kreativním lidem tvořit originálnější díla, zároveň ale její používání tlumí kreativitu skupiny jako celku. Se závěry, které naznačují, že AI může být užitečná, ale nenabízí vlastně nic nového, přišla studie vědců z univerzity College London a Univerzity v Exteru.

Umělá inteligence může pomoci méně kreativním lidem tvořit originálnější díla, zároveň ale její používání tlumí kreativitu skupiny jako celku. Se závěry, které naznačují, že AI může být užitečná, ale nenabízí vlastně nic nového, přišla studie vědců z univerzity College London a Univerzity v Exteru.

Celý článek
0

Ruská válka proti ukrajinským reaktorům. Atomová agentura má obavy

Obsazení největší evropské jaderné elektrárny ruskými vojáky provází kritika Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Ukrajinští zaměstnanci podléhají „velení“ ruského důstojníka, což odporuje mezinárodním bezpečnostním protokolům.

Ruská válka proti ukrajinským reaktorům. Atomová agentura má obavy
Následky ruského útoku na administrativní budovu Záporožské jaderné elektrárny v Enerhodaru | foto Profimedia.cz

Způsob „převzetí“ největší jaderné elektrárny v Evropě v Záporoží, jež má šest bloků, šokoval i jindy stoicky klidnou Danu Drábovou, jadernou fyzičku a šéfku Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Rusové totiž elektrárnu ostřelovali a v areálu způsobili požár. Ukrajinští politici hovoří o státním jaderném terorismu ze strany Kremlu. Rusové tvrdí, že elektrárnu ovládá ruská národní garda, jež je podřízena přímo prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Ke kritice počínání Ruska na Ukrajině se přidala i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), jež je velmi znepokojena tím, jakým způsobem probíhalo zajištění provozu elektrárny. Ukrajinský jaderný dozor si vídeňské agentuře postěžoval, že veškerá činnost elektrárny, včetně opatření, jež souvisí s technickým provozem šesti bloků, musí být schválena ruským velitelem. 

Generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi zdůraznil, že takové jednání odporuje zásadním pilířům jaderné bezpečnosti a porušuje mezinárodní bezpečnostní protokoly. Provozní personál totiž musí být schopen zajistit svou bezpečnost a ochranu a svá rozhodnutí činit bez „nepřiměřeného tlaku“.

Po pátečním útoku ruských jednotek musela být část bloků odstavena, případně byl snížen jejich výkon. V provozu zůstávají dva zdroje. Jaderní odborníci uklidňují, že betonové obálky samotných reaktorů jsou dostatečně odolné, aby odolaly i vojenskému útoku. Nicméně potenciální riziko představuje zasažení skladu s vyhořelými tyčemi, případně porucha chladicích systémů a dodávek elektřiny v celé elektrárně. 

Grossi kritizoval také rozhodnutí ruských okupantů vypnout zaměstnancům mobilní telefonní síť a internetové připojení, aby nemohli komunikovat s vnějším okolím. Byla také ovlivněna komunikace mezi elektrárnou a ukrajinským jaderným regulátorem, což znamená další porušení bezpečnostních standardů. Stížnosti personálu se týkají rovněž dostupnosti potravin.

„Aby bylo možné provozovat elektrárnu bezpečně, musí mít management a zaměstnanci možnost vykonávat své životně důležité povinnosti ve stabilních podmínkách,“ řekl Grossi. Současné podmínky jsou rizikovější i proto, že v zemi nadále probíhá ozbrojený konflikt a může ohrozit i další jaderná zařízení v zemi. 

To se také potvrdilo, když ruské jednotky ostřelovaly jaderné výzkumné zařízení v Charkově, které je umístěno v místním Fyzikálním a technologickém institutu a jež produkuje radioizotopy pro využití v průmyslu a medicíně. Podle ukrajinských úřadů nemělo dojít k úniku radiace.

Grossi opakovaně vyzývá zástupce Moskvy a Kyjeva, aby společně jednali o bezpečnostních zárukách pro ukrajinské jaderné elektrárny a zařízení. „Neměli bychom ztrácet čas, téměř každý den dojde k nějakému incidentu,“ varoval

Mezinárodní kritiku vyvolalo už na začátku ruského útoku obsazení jaderné elektrárny v Černobylu, která už není v provozu. Na čtvrtém bloku došlo v roce 1986 k havárii. Také zde si ukrajinští zaměstnanci stěžují na surové zacházení ze strany ruských vojáků. Trpí nedostatkem jídla a v elektrárně jsou drženi fakticky jako rukojmí.

Aby toho nebylo málo, ukrajinská společnost Energoatom informovala, že ruské jednotky odpojily celý komplex elektrárny od elektřiny, takže hrozí, že dojde k problémům s chlazením jaderného paliva. Mohlo by dojít ke kontaminaci ovduší. Firma ztratila spojení se systémy, které radioaktivu monitorují.