Profimedia.cz

Rudolf Slánský: Izoloval jsem Gottwalda

Kolikátého bude ve čtvrtek? Ani se nedívejte. Českého (i slovenského) čtenáře při tomto datu dodnes mrazí. Rubrika Tardis se tentokrát stala příslovečnou mouchou na zdi Státního soudu při procesu s Rudolfem Slánským, jemuž tehdejší komunistický puč pomohl ke kariéře a o čtyři a půl roku později k oprátce. Otázky tentokrát Tardis vesměs přenechal prokurátorovi Josefu Urválkovi

Daniel Deyl

Daniel Deyl

redaktor

Pozn. red. Experimentální rubrika Tardis využívá slavného stroje času britského (mimozemského) cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnosti.

Ano, je to tak.

Bylo to v roce 1927, kdy v Moskvě vystoupil Zinovjev a jiní trockisté. Tehdy jsem vyslovil pochybnosti o správnosti politiky komunistické internacionály v čínské otázce a přiklonil jsem se k trockistickým názorům. Byl jsem tehdy okresním tajemníkem v Moravské Ostravě a tam na schůzi krajského výboru (...) jsem projevil trockistické názory, a tím jsem se dostal na pozici trockismu.

Ano, mohl o tom vědět.

Evžen Klinger je jedním z těch, se kterými jsem spolupracoval, a později jsem mu pomohl získat význačné postavení na ministerstvu zahraničních věcí.

Ano, věděl jsem o tom.

Zmínil jsem se již o tom, že jsem se v roce 1935 dostal na oportunistickou platformu. Snažil jsem se stranu orientovat nesprávným způsobem v otázkách taktiky jednotné fronty.

Snažil jsem se stranu orientovat na spolupráci s reformistickými vůdci a s Benešem, kteří byli agenty buržoazie. Podobně jsem později postupoval při volbě Beneše prezidentem, kdy jsem neorientoval stranu na to, aby byl mobilizován pracující lid, aby vytyčil řadu dílčích požadavků. Stejně tak v době podpisu československo-sovětské smlouvy jsem vzbuzoval iluze Beneše, jako by to byl upřímný přítel Sovětského svazu, ačkoli šlo o imperialistického agenta.

Ano. Po roce 1939 Beneš a jeho lidé chtěli, abych odjel na Západ, aby mě mohli zneužívat pro své plány.

Za svého pobytu v Sovětském svazu jsem byl v roce 1944 jmenován do ukrajinského partyzánského štábu, abych pomáhal československému boji za svobodu tím, že budu organizovat vysazení partyzánských skupin ze Sovětského svazu na území Československa.

Tehdy jsem vešel ve spojení s angloamerickým agentem, bývalým generálem Píkou, který byl tehdy československým vojenským atašé v Moskvě. Při svých návštěvách u něho jsem ho informoval o různých otázkách partyzánského hnutí, jako například o partyzánské škole, o činnosti československých partyzánských jednotek vysazených na Slovensku. Píka mne žádal, abych prosazoval jeho požadavek, aby se partyzánské jednotky podřizovaly tehdejšímu československému velení v Banské Bystrici pod vedením generála Goliana.

Neplnil.

Ano, sabotoval.

Prováděl jsem izolaci prezidenta republiky, klamal jsem ho, zatlačoval jeho vedoucí roli do pozadí, zatímco jsem upevňoval svoji vlastní pozici.

Například jsem si přisvojoval zásluhy o únorové události, které patřily Klementu Gottwaldovi. Falšoval jsem dějiny Února.