Komentář: Gigafactory na Karvinsku jako krásný příklad, proč nerosteme a nebohatneme

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Celý článek
0

Srbsko dá zelenou lithiu. Půjde o největší důl v Evropě

Srbsko před dvěma lety zastavilo plány na otevření největšího lithiového dolu v Evropě. Nyní se k projektu vrací. Velkou šanci mají britsko-australští těžaři ze společnosti Rio Tinto.

Srbsko před dvěma lety zastavilo plány na otevření největšího lithiového dolu v Evropě. Nyní se k projektu vrací. Velkou šanci mají britsko-australští těžaři ze společnosti Rio Tinto.

Celý článek
0

Ajťaček přibývá, stále jich je ale málo. Firmy mají zájem i o ženy na rodičovské

Že světu IT vládnou muži? To už tak úplně neplatí. Žen ajťaček postupně přibývá, byť jich je stále poměrně málo – a navíc nedosahují na takové platy jako jejich mužští kolegové.

Že světu IT vládnou muži? To už tak úplně neplatí. Žen ajťaček postupně přibývá, byť jich je stále poměrně málo – a navíc nedosahují na takové platy jako jejich mužští kolegové.

Celý článek
0

Rozpočet krvácí. Jestli vláda nesebere odvahu škrtat výdaje, bude muset zvýšit daně

Období rozpočtových deficitů ve stovkách miliard ročně jen tak neskončí. Vláda ale nemá odvahu ani šetřit, ani zvyšovat daně

Rozpočet krvácí. Jestli vláda nesebere odvahu škrtat výdaje, bude muset zvýšit daně
Ministr financí Zbyněk Stanjura a premiér Petr Fiala | foto Profimedia.cz

Český veřejný dluh dlouhá léta patřil – a dosud ještě patří – mezi nejnižší v zemích Evropské unie. Od začátku pandemie ale nabralo zadlužování tempo, které nás o tuto pozici může brzy připravit. A co hůř, k úsporné politice se nemá ani nová vláda, která si vyléčení rozpočtů dala za jeden z hlavních cílů.

Ministr financí Zbyněk Stanjura zdůvodňuje, že kvůli nečekaným výdajům spojeným hlavně s energetickou krizí zvyšuje schodek letošního rozpočtu na 375 miliard korun. Příští rok si podle ministra financí erár bude muset na pokrytí výdajů půjčit dalších 295 miliard.

Aktuální zvýšení sekery ve státních financích je do určité míry ospravedlnitelné. Problém českých veřejných financí je ale mnohem hlubší, než jsou jen mimořádné výdaje spojené s válkou na Ukrajině a související problémy. 

Výsledkem nerozvážné fiskální politiky je stav, kdy příjmy nepokryjí ani ty státní výdaje, které erár musí platit ze zákona. Podle NERV takzvaný strukturální deficit veřejných rozpočtů dosahuje asi tří procent HDP. Zjednodušeně řečeno to znamená, že i kdyby nebyla válka a s ní spojená krize, chybělo by eráru k „červené nule“ pořád asi 220 miliard korun.

Schopnostem vlády pomoci rozpočtu výhradně takovými opatřeními, která nepocítí lidé v peněženkách, tak už nevěří ani její vlastní poradní orgán. NERV poprvé nadhodil ke zvážení posílení příjmů už letos v červnu. Podzimní zhodnocení situace bylo ještě ostřejší. Podle šéfa NERV Mojmíra Hampla je zvýšení daní v podstatě nevyhnutelné. 

Nejen poradci z NERV, ale i valná část ekonomů tak dnes už neřeší ani tak otázku, jestli bude potřeba kvůli stabilizaci veřejných financí zvyšovat daně, jako spíš u kterých to bude nejméně škodlivé a bolestivé. Odkud hrozí peněženkám Čechů ze strany berních úředníků největší nebezpečí?

Superhrubá mzdo, vrať se

Patrně nejčastěji asi Zbyněk Stanjura slyší radu, aby uznal chybu ODS z roku 2020, zařadil zpátečku a vrátil se k výpočtu příjmové daně fyzických osob ze superhrubé mzdy. Do rozpočtu by se tím vrátilo přes sto miliard korun, což by řešilo skoro polovinu problému se strukturálním deficitem.

Zároveň se ale takové řešení jeví z hlediska postojů dnešní vlády jako velmi málo pravděpodobné. Na změně výpočtu daně z příjmů vydělali nejméně vydělávající řádově stokoruny a vysokopříjmoví tisícovky měsíčně. Návrat do stavu před rok 2021 by tak pocítily čtyři miliony lidí velmi bolestně. Navíc si lze jen těžko představit flagrantnější porušení předvolebních slibů především ODS a potažmo koalice Spolu.

Prakticky totéž platí o další často navrhované možnosti posílení příjmů státu, a to prostřednictvím výběru více peněz od živnostníků. Někteří ekonomové, ale také odboráři už léta upozorňují na nerovnováhu mezi odvody zaměstnanců a OSVČ. 

Díky poměrně benevolentně nastaveným výdajovým paušálům totiž ičař odvádí na daních a sociálním a zdravotním pojištění výrazně méně než zaměstnanec se stejným hrubým příjmem. Problém ještě prohlubuje rozšířená praxe mnoha firem, které nastavení systému využívají k zaměstnávání lidí na švarcsystém.

Pokud by ministerstvo financí snížilo paušály z šedesáti na dvacet procent jen zhruba 270 tisícům živnostníků v sektoru služeb, kde je zaměstnávání „na IČO“ nejčastější, přineslo by to nejen zásadně nižší motivaci obcházet zákoník práce formou švarcsystému, ale také nové příjmy pro státní kasu ve výši asi dvaceti miliard korun. 

Reálnější nebezpečí hrozí u majetkových daní. Prostor pro jejich zvýšení vyplývá i z mezinárodního srovnání. „Majetkové daně jsou u nás zanedbatelné, Česko je v jejich výši poslední mezi zeměmi OECD. Zatímco u nás tvoří majetkové daně 0,2 procenta HDP, průměr v zemích OECD je 1,8 procenta HDP,“ upozorňuje ve své analýze think-tank České priority. Jako příklad uvádí srovnání se sousedním Německem. Pokud bychom dorovnali majetkové daně na stejnou úroveň, přineslo by to státu navíc přes šedesát miliard korun ročně.