Ropa za hubičku: Saúdský dar Trumpovi, nebo časovaná bomba?
Shutterstock.com
Ropa za hubičku: Saúdský dar Trumpovi, nebo časovaná bomba?
OPEC+ včera přikývl na další kosmetické navýšení těžby – tentokrát o 137 tisíc barelů denně. Cena ropy sice nepatrně poskočila, ale Brent se dál drží těsně nad 65 dolary za barel.
šéfredaktor
To potěší spotřebitele od Evropy po Ameriku, ale zároveň zatopí zemím, které na těžbě ropy staví své rozpočty. A přesně v tomto paradoxu se odehrává šachová partie, kterou hrají Saúdská Arábie, USA, Rusko i nové těžařské mocnosti.
Trumpův benzínový bonus
Wall Street Journal popsal saúdskou strategii jako „dar prezidentu Trumpovi“. Nízké ceny u pumpy znamenají spokojenější voliče, menší tlak z celních válek a zároveň úder do příjmů ruského rozpočtu. V očích některých komentátorů tak Rijád dělá Washingtonu službu. Realita je ale složitější.
Průměrná cena galonu benzínu v USA se podle AAA dostala na 3,133 dolaru – o pár centů méně než loni. Význam? Minimální. V Kalifornii, kde jsou ceny tradičně mimo tabulky, efekt změny ani nepocítíte. OPEC+ tak spíš reaguje na vlastní potřeby než na přání Bílého domu.
Olejová válka v Asii
Hlavní bitevní pole je dnes v Asii. Čína a okolní region dál zvyšují poptávku. Kdo dodá více sudů, má navrch. Na scéně se kromě tradičních hráčů objevují nováčci – Guyana a Brazílie. Guyana sice produkuje jen kolem 700 tisíc barelů denně, ale už dodává do Evropy. Podobně jako Spojené státy, jejichž exporty do Číny loni klesly o polovinu – ještě před Trumpovými cly.
Brazilská ropa míří především do Číny. Zkrátka, každý hledá, kam s barelem. A jak ukazují i evropské importy ruské ropy navzdory sankcím, poptávka zatím trvá. I proto OPEC+ hraje trpělivou hru – a nezaplavuje trh přebytkem.
Rovnováha nebo vyčerpání?
Teorie o saúdské vstřícnosti k Trumpovi působí přitaženě za vlasy. Rijád má jiné priority – hlavně financování programu Vision 2030. A současné ceny ropy k tomu nestačí. Nízké ceny zároveň ohrožují americké těžaře. Právě ti jsou ale klíčoví pro Trumpovu „energetickou dominanci“. Jenže udržet levný benzín a spokojené těžaře zároveň? Mission impossible.
OPEC+ dnes nedumpuje, ale snaží se držet rovnováhu. I díky pomalejšímu navyšování těžby některých členů se ceny drží relativně stabilně. Cílem jsou „zlaté“ ceny – dost vysoké pro producenty, dost nízké pro spotřebitele. Nejde o laskavost ani pomstu. Jen o přežití v turbulentním světě, kde každý barel může změnit hru.
