Ruský provládní institut varuje před kolapsem bankovnictví v zemi (ilustrační obrázek)
Hrot 24, vygenerováno umělou inteligencí Dall-E
Riziko bankovní krize v Rusku roste, varují vládní ekonomové
Systémové ohrožení bankovního sektoru východní velmoci se povážlivě zvyšuje, varují odborníci z vládní ekonomické instituce pro makroekonomickou analýzu.
redaktor
Rusko čelí rostoucímu riziku systémové bankovní krize. Takové je hlavní sdělení provládního think-tanku Centrum pro makroekonomickou analýzu a krátkodobé prognózy.
I když se plnohodnotná bankovní krize ještě neprojevila, varovné signály naznačují, že se zvyšuje pravděpodobnost jejího vzniku. Negativní ekonomické signály totiž zesilují.
Jedná se o rostoucí nedobytné pohledávky a také vzrůstající tlak na firmy, podnikatele i běžné klienty kvůli příliš vysokým úrokovým sazbám. Ruští ekonomové nyní velmi pozorně sledují, jak se bude dále situace na bankovním trhu vyvíjet.
Největší ruský rejdař hlásí obří ztrátu. Jeho flotila úpí pod sankcemi
K systémové bankovní krizi může dojít, pokud bude naplněna alespoň jedna ze tří podmínek: nesplácené úvěry přesáhnou deset procent celkových bankovních aktiv, dojde k významnému výběru finančních prostředků vkladateli, případně k rozsáhlé rekapitalizaci bank přesahující dvě procenta ruského HDP, shrnul web The Moscow Times.
I když žádná z těchto podmínek zatím nebyla splněna, základní rizika neustále rostou, uvádí zpráva. I ruská centrální banka uznává, že současné extrémně vysoké úrokové sazby dosahující výše 21 procent, zatěžují celý finanční systém v zemi.
Ta čelí kvůli válce na Ukrajině západním sankcím. Kvůli rizikům vysoké inflace je ale centrální banka nucena udržovat přísnou monetární politiku.
Právě kvůli historicky vysokým úrokům má stále více firem i fyzických osob problémy se splácením úvěrů a rychle narůstá objem toxických úvěrů. Velké ruské banky, jako je Sberbank i VTB, už začínají vydávání nových úvěrů omezovat.
Centrální banka ale vyzývá komerční finanční instituce, aby svým klientům nabídly větší flexibilitu při restrukturalizaci úvěrů. Od července také uvolňuje požadavky pro rezervy na restrukturalizované úvěry.
I když centrální bankéři tvrdí, že je napjatá situace na bankovním trhu zvládnutelná, čísla ukazují složitější příběh. Objem problémových úvěrů na konci dubna dosáhl 5,2 bilionu rublů (1,5 bilionu korun), což je okolo pěti procent objemu celkových bankovních aktiv. Ratingová agentura ACRA odhadla, že by do konce roku tento podíl mohl vyskočit až na 20 procent.
