Reálné mzdy v Česku klesly za posledních pět let nejvíce ze zemí OECD

Třetí největší pokles od roku 2019 zaznamenaly reálné mzdy v Itálii, a to o 6,9 procenta. Následuje Nový Zéland, kde ve stejném období reálné mzdy spadly o 6,2 procenta, a Finsko s poklesem o 5,9 procenta.

Na druhé straně žebříčku OECD se octla Litva, kde reálné mzdy od konce roku 2019 vzrostly o 16,5 procenta. Následuje Maďarsko s nárůstem o 13,5 procenta a Polsko, kde se reálné mzdy zvýšily o 9,3 procenta. Ve Slovinsku si zaměstnanci průměrně polepšili o 9,2 procenta a v Lotyšsku o 8,2 procenta. Průměrně v zemích OECD za pět let mzdy reálně stouply o 1,5 procenta.

Lépe Česko vychází z meziročního srovnání. V prvním čtvrtletí byly reálné mzdy v Česku o 3,8 procenta vyšší než ve stejném období loňského roku. Jde o jedenáctý nejvyšší nárůst ze zemí OECD. Nejvyšší nárůst zaznamenala Kostarika, a to o 16,4 procenta, následovaná Lotyšskem s meziročním nárůstem o 11,7 procenta. Největší pokles naopak zaznamenalo Japonsko, a sice o 1,8 procenta. Průměrně mzdy v zemích OECD za rok reálně vzrostly o 3,5 procenta.

Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku podle ČSÚ průměrná hrubá mzda v Česku vzrostla meziročně o 6,3 procenta. Kvůli stále vysoké inflaci ale reálně klesla o 1,2 procenta. V prvním čtvrtletí letošního roku ale už při meziročním nárůstu o sedm procent stoupla i reálně o 4,8 procenta.

Fetiš minimální mzdy: její zvýšení je především zvýšením daní

Mzdové náklady stoupnou příští rok kvůli navýšení minimální mzdy (a na ní navázané zaručené mzdy) o pět miliard. Pro české podniky to není dobrá zpráva.

Mzdové náklady stoupnou příští rok kvůli navýšení minimální mzdy (a na ní navázané zaručené mzdy) o pět miliard. Pro české podniky to není dobrá zpráva.