Komentář: Gigafactory na Karvinsku jako krásný příklad, proč nerosteme a nebohatneme

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Celý článek
0

Evropští a američtí zbrojaři nabírají nejvíce lidí od konce studené války

Desítky tisíc lidí potřebují přijmout největší západní zbrojovky, aby dokázaly navýšit výrobu a uspokojit zvýšený zájem o zbraňové systémy především členských zemí NATO.

Desítky tisíc lidí potřebují přijmout největší západní zbrojovky, aby dokázaly navýšit výrobu a uspokojit zvýšený zájem o zbraňové systémy především členských zemí NATO.

Celý článek
0

Banka jenom v mobilu? To je budoucnost, ostatní nám závidí, říká Wallenfelsová z Partners

Svět se v bankovních službách přesouvá do mobilů, Češi ale zaspali, říká Hana Wallenfelsová, vedoucí vývoje mobilní aplikace v nedávno zrozené Partners Bance. Inspirovala se například i v Jižní Americe.

Svět se v bankovních službách přesouvá do mobilů, Češi ale zaspali, říká Hana Wallenfelsová, vedoucí vývoje mobilní aplikace v nedávno zrozené Partners Bance. Inspirovala se například i v Jižní Americe.

Celý článek
0

Putina čeká klíčové rozhodnutí: Dobýt Donbas, nebo udržet přístup na Krym?

Ruský diktátor hraje o svou politickou budoucnost. S blížícím se výročím začátku války na Ukrajině musí rozhodnout, zda se vojáci zaměří na udržení Donbasu, nebo budou bránit jižní úsek fronty s přístupem na Krym.

Putina čeká klíčové rozhodnutí: Dobýt Donbas, nebo udržet přístup na Krym?
Vladimir Putin | foto Shutterstock.com

Strůjce útočné války na Ukrajině Vladimir Putin musí vyřešit zásadní otázku, která může rozhodnout o jeho budoucnosti. S tím, jak se válka blíží ke svému prvnímu výročí – 24. února –, je nezbytné narýsovat priority pro ruskou armádu. Dobytí Donbasu, nebo ubránění přístupu na Krym?

Zaměření na východní část fronty znamená prolomení obranných pozic ukrajinské armády u Bachmutu a postupné ovládnutí celé Doněcké a Luhanské oblasti, kterou Kreml už loni „oficiálně připojil“ k Rusku. Údajná ochrana Rusů žijících na Donbasu je podle ruské propagandy jedním z hlavních cílů ruské války na Ukrajině.

Druhou zásadní oblastí pro další vývoj konfliktu je jižní úsek fronty v Záporoží, kde se očekává ukrajinský útok směrem na Krymský poloostrov. Zde nicméně Rusové podle britského ministerstva obrany budují obranné opevnění.

Ruská armáda nemá po těžkých ztrátách posledních týdnů dostatek sil, aby dokázala úspěšně zvládnout oba úkoly současně. Matthew Schmidt, expert na mezinárodní vztahy a vojenské záležitosti na University of New Haven, tvrdí, že Putin potřebuje upřednostnit jeden, nebo druhý region. 

Ztráta Krymu = pád Putina

Nicméně pokud se rozhodne ovládnout Doněckou a Luhanskou oblast, bude mít problémy s ubráněním přístupu na Krymský poloostrov, který je ale zásadní pro politické přežití ruského diktátora. Od anexe v roce 2014 jej Kreml prezentuje jako své velké vítězství. „Riskovat Krym, to je opravdu bod, kdy Putin riskuje své prezidentství,“ zdůraznil Schmidt.

Důležitost poloostrova pro Kreml ukazuje i to, že zde ruský vůdce osobně otevíral Kerčský most. Krym navíc ve svých projevech považuje za posvátné území Ruska.

Pokud se Putin rozhodne špatně a selže, domácí reakce z jeho okolí může vést k jeho pádu, varoval Schmidt. Zatím se šéfovi Kremlu daří tlumit kritiku „speciální vojenské operace“, která trvá už rok bez významnějších úspěchů. Původně měla trvat jen pár dní. Pokud by se ukrajinské armádě podařilo učinit průlom kdekoli na frontě a zatlačit Rusy zpět až k původním hranicím Ruska, moskevský vládce už by nemusel kritiku ze svého okolí ustát.

„Otázkou je, zda by tak velké selhání bylo možné přesunout na někoho jiného a zda by Putin musel přijmout vinu sám za sebe,“ vysvětlil Schmidt. Nepopiratelný strategický kolaps na frontě by v současné situaci zvýšil tlak od ruských ultranacionalistických blogerů, kteří šíří neoficiální a často velmi kritické informace o stavu armády a jejích „úspěších“. Mají také velký vliv na ruské veřejné mínění.

Blogeři v posledních dnech velmi těžce nesou ztráty vojenské techniky i elitních vojáků v oblasti Vuhledaru, kde ruská armáda přišla o desítky tanků a bojových obrněných vozidel. Kritizují ruské velitele, kteří se nepoučili z dosavadního průběhu války a nedokážou zabránit obrovským ztrátám techniky i mužstva.