Revoluci elektrických aut došla šťáva. A je na vládách, aby ji do ní opět napumpovaly

Do 30. let mají zmizet spalovací motory. Ale mnoho těch, kteří kupují auta, na to prostě neslyší.

Do 30. let mají zmizet spalovací motory. Ale mnoho těch, kteří kupují auta, na to prostě neslyší.

Celý článek
0

Hlad po ajťácích neutichá. Jejich zlaté časy už ale skončily

Platy českých IT expertů jsou pořád nadprůměrné. Firmy vyvažují zkušené ajťáky zlatem, tempo růstu jejich mezd už ovšem zpomaluje. Vyplývá to z průzkumu internetového portálu Smitio.

Platy českých IT expertů jsou pořád nadprůměrné. Firmy vyvažují zkušené ajťáky zlatem, tempo růstu jejich mezd už ovšem zpomaluje. Vyplývá to z průzkumu internetového portálu Smitio.

Celý článek
0

Restaurace zbytečně vyhodí jídlo za biliony ročně, umělá inteligence teď s plýtváním bojuje

V restauracích i bistrech po celém světě se každý den vyhazují desítky až stovky kilogramů nedojedených porcí a prošlých surovin. Tento globální problém by mohla vyřešit umělá inteligence, která dokáže díky strojovému učení a hlubokým analýzám dat snížit plýtvání o polovinu.

V restauracích i bistrech po celém světě se každý den vyhazují desítky až stovky kilogramů nedojedených porcí a prošlých surovin. Tento globální problém by mohla vyřešit umělá inteligence, která dokáže díky strojovému učení a hlubokým analýzám dat snížit plýtvání o polovinu.

Celý článek
0

Proč je elektřina tak drahá? Cenu určuje nejdražší výrobní surovina, tedy plyn

Aktuální systém obchodování vede k tomu, že drahý plyn zdražuje všechnu elektřinu, nejen tu vyrobenou z plynu. Klíčové je udržet na maximálním výkonu neplynové zdroje

Proč je elektřina tak drahá? Cenu určuje nejdražší výrobní surovina, tedy plyn
ilustrační foto | Shutterstock.com

Cena elektřiny na burze minulý týden přesáhla 700 eur za megawatthodinu. V týdeníku Hrot jsme v uplynulých týdnech psali o ceně rekordní či šílené, v tomto případě jsou však hodnoty už jen bizarní. Evropu trápí nedostatek plynu, a byť i výroba elektřiny je nedostačující, pro takto přemrštěné ceny neexistuje racionální důvod.

Populističtí ekonomové a politici přispěchali s vysvětlením, že elektřinu zdražují emisní povolenky. To možná mohlo platit před rokem, kdy se však s megawatthodinou obchodovalo za padesát eur. V současnosti je jejich vliv marginální.

Dobře to vystihují propočty hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka. Ten vycházel z koncové ceny 558 eur za megawatthodinu a dospěl k závěru, že u elektřiny z uhelné elektrárny tvoří povolenka 93,65 eura.

U elektřiny z paroplynových elektráren je to však už jen 41,40 eura. U bez­emisní elektřiny z jádra a obnovitelných zdrojů je vliv povolenek samozřejmě nulový. Česko přitom vyrábí z uhlí asi čtyřicet procent elektřiny, ostatní státy ještě méně. Třeba Rakousko produkuje osmdesát procent elektřiny z bezemisních zdrojů a elektřina tam podražila stejně jako všude v Evropě.

Zrádné pravidlo merit order

Příčina vysokých cen leží v systému obchodování s elektřinou. Ten se řídí podle pravidla merit order, kdy konečnou cenu určuje poslední, nejdražší zdroj, který je pro pokrytí spotřeby nutné zapojit. Obvykle přijdou jako první na řadu obnovitelné zdroje s prakticky nulovými variabilními náklady, následované jádrem, uhelnými elektrárnami a až nakonec plynovými zdroji. Výroba elektřiny z plynu vycházela i historicky obvykle nejdráž.

V uplynulých letech rostoucí výkon zelených zdrojů plyn z trhu stále více vytlačoval, a ten tak měl jen málo příležitostí ovlivnit konečnou cenu. Kvůli odstavení jaderných a uhelných bloků v Německu a neplánovaným odstávkám francouzských jaderných elektráren ­ovšem aktuálně v Evropě chybí dostatek „středně drahé“ elektřiny z uhlí a jádra. Plynové zdroje je tak nutné opět zapínat častěji.

Pokud však už v minulosti vycházely jako nejnákladnější, v době, kdy plynovodem Nord Stream prakticky nic neproudí, je cenový rozdíl extrémní. Podle společnosti Statista se na celkové výrobě elektřiny v Evropě podílí plyn jen z osmnácti procent, kvůli pravidlu merit order však určuje konečnou cenu veškeré elektřiny.

Konec liberalizovaného trhu?

Jak z toho však ven? Jako krátkodobá řešení se nabízí mimořádné zdanění výrobců neplynové elektřiny či dočasné zastropování cen. Debaty jsou to však složité, jak dokazuje příklad nejen Česka.

Přibývají i hlasy volající po upuštění od pravidla merit order. Za vzor bývá dáván švýcarský model, kde se ceny určují podle průměrných nákladů výrobců. To by však de facto znamenalo deliberalizaci trhu s elektřinou.

A lze si představit, jak by návrat k regulovanému trhu dopadl v zemích typu Česka, kde má energetická lobby tradičně silný vliv na rozhodování státu, který by přípustné náklady určoval. Navíc vznik úplně nového systému obchodování je spíš záležitostí let než měsíců, a není tak odpovědí na současnou krizi.

V prvé řadě je proto třeba vzít na milost uhlí, udržet na maximálním výkonu jaderné reaktory a kvapně pokračovat s výstavbou zelených zdrojů, které by pak společně vytlačily z trhu předražený plyn. A zároveň zintenzivnit opatření pro úspory energií. Ta se mimochodem, stejně jako obnovitelné zdroje, financují z výnosů emisních povolenek.