V Česku padají rekordy nově nakažených virem SARS-CoV-2. S těžkým průběhem onemocnění covid-19 se v nemocnicích léčí tisíce Čechů. Vůbec nejhorším údajem je však počet zemřelých. Zákeřnému respiračnímu onemocnění denně podlehne už více než stovka pacientů. Ačkoli v nemocnici převládají pacienti bez očkování, ti s dokončenou vakcinací rozhodně nejsou výjimkou. Podle mnohých je to potvrzení, že politická i odborná elita veřejnosti lhala. Slibovala nám tečku za koronavirem. Místo ní se začíná rýsovat reálná hrozba dalšího lockdownu, který omezí všechny.

Je těžké určit, kdo v lidech probouzel větší očekávání. Vědci v médiích žasli nad úžasnou účinností vakcín na covid-19, jež vycházela z klinických studií. Zapáleně hovořili o moderních vakcínách, které měly našlápnuto ukončit pandemii. Farmaceutické firmy se ve studiích účinnosti a bezpečnosti oháněly až stoprocentní ochranou před těžkým průběhem onemocnění. Mnozí odborníci to označovali za triumf vědy. Pozadu ale nezůstávali ani politici, kteří v rámci zjednodušování problematiky hýřili jedním zkreslujícím prohlášením za druhým. Očkování označovali za jedinou cestu z krize. A na tuto kartu vsadili prakticky vše.

Neonemocníte

„Kdo má ukončenou vakcinaci, neonemocní a nikoho dalšího nenakazí. To je konec koronavirové krize,“ tvrdil v polovině března tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Miliony lidí tomuto příslibu uvěřily. A nelze jim to zazlívat. Slib vyřkl člověk, který nejenže byl klíčovým členem vlády pro boj s epidemií, ale zároveň je lékařem a respektovaným vědcem s titulem docenta. Proto jeho slova v té době takřka nikdo nezpochybňoval.

Stát následně spustil kampaň s cílem maximálně proočkovat populaci. A ta trvá v různých obměnách až do současnosti. Blatného nástupce na ministerstvu zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) sliboval „vakcinační smršť“. V médiích hovořil o tom, že jeho úkolem je vyvést zemi z krize a vakcína je „přímou cestou ven z pandemie“.

Tuto misi od něj po sérii majetkových skandálů převzal navrátivší se Adam Vojtěch (za ANO). A ani ten se ve vyjádřeních k vakcínám zpočátku nedržel zpátky. Zhoršení epidemické situace z přelomu října a listopadu označil za „pandemii neočkovaných“. Vakcinační kampaň nabrala na agresivitě. Fotky bezvládných lidí s nápisem „nenechali se naočkovat“ šokovaly i zkušené marketingové experty.

Jenže dobrý úmysl proočkovat populaci začala nabourávat znepokojivá data z nemocnic. Z těch vyplývá, že lidí potýkajících se s těžkým průběhem onemocnění přibývá i mezi naočkovanými. Ministr, který dříve hovořil o tom, že po proočkování 75 procent populace odhodíme respirátory a nanoroušky a vrátíme se k běžnému životu, začal couvat. Přestal využívat pojem kolektivní imunita. A opatrněji nyní hovoří i o účinnosti vakcín. „Nejlepší ochranou je kombinace prodělání onemocnění a vakcíny, to je v podstatě dokonalá imunita,“ říká nyní. Stále apeluje na očkování, už však obezřetněji. Problém však je, že řada lidí mu po předchozích zkušenostech s politickou reprezentací nevěří. Proč taky, když se z dokončeného očkování, které mělo být tečkou, postupně stává spíše nekonečný příběh?

Kdo ale skutečně udělal chybu? Vědci nyní sami přiznávají, že se nechali ukolébat zlepšující se situací v létě a postupujícím očkováním. Jedním z nich byl například respektovaný imulonog Václav Hořejší. Ten se ještě na konci září s kolegou Jiřím Šinkorou v rozhovoru pro Prostor X po vyostřené výměně názorů nakonec shodl, že pandemie spěje k závěru. Dnes už mluví jinak. V médiích se omluvil, že byl „superoptimistický“. A varuje před obrovskými ztrátami na lidských životech, pokud se nezavedou drakonická opatření. „Hrozí katastrofa, zaveďme lockdown,“ má jasno.

Epidemiolog (a krátce i ministr zdravotnictví) Roman Prymula v září prohlásil, že Česká republika jistě bude čelit další vlně, ta by však měla být slabší. „Předpokládám, že přijde další vlna, zvýšení počtu případů bude, ale určitě by neměla mít takové dopady, jako měly vlny předchozí. Spousta lidí si již onemocněním prošla, spousta je naočkovaná. Takže ta situace je naprosto odlišná od toho, čím jsme si prošli loni,“ řekl tehdy Prymula. Teď tvrdí, že situaci někdy nelze předvídat. „Každopádně zakročit se mělo kvůli zvyšujícímu se počtu nakažených a hospitalizovaných lidí již dříve. Vláda zaspala minimálně o dva týdny. Ty signály zhoršení jsme tu evidentně měli,“ říká nyní.

A že se ve svých predikcích zmýlil, uznal i další známý vědec, biochemik Zdeněk Hostomský, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. „V médiích jsem říkal, že už nemáme čekat vlnu, ale spíš vlnku. Je nutné přiznat, že jsem v tomto neměl pravdu,“ konstatuje.

Delta vše změnila

Proč se ale přední experti mýlili? Shodují se, že nejzásadnějším důvodem je rozmach mutace delta, která se chová mírně odlišně než dosavadní kmeny viru a postupem času se nejen na území Česka stala dominantní. Delta snáze pronikne respirátorem, velmi účinně se dostává přes lidské sliznice do těla, a zejména se velmi rychle množí. „Ten, kdo předvídal konec pandemie, ještě neměl zkušenost s novou mutací. A to samé platí pro očekávání z vakcín, jejichž účinnost se v klinických studiích též zkoumala proti původnímu koronaviru, případně mutaci alfa (britské, pozn. red.). Delta opravdu zcela změnila situaci,“ říká Hostomský.

Bohužel se projevilo také to, že tolik zdůrazňovaná vysoká účinnost vakcín klesá v čase. A to až příliš rychle. Klíčové účinky očkování jsou přitom dva: prvním je ochranná funkce před samotnou infekcí, kdy očkování má znesnadňovat viru dostat se přes sliznici a způsobit nemoc. Druhým účinkem je ochrana před těžkým průběhem onemocnění, a tedy rizikem smrti. Oba účinky slábnou výrazněji a rychleji, než vědci očekávali. Z původně předpokládaných několika let ochrany se tak podle studií stávají spíše měsíce.

Ze studie publikované v polovině listopadu v časopisu Science vyplývá, že účinnost nejrychleji klesá u jednodávkové vakcíny Janssen od firmy Johnson & Johnson. Po šesti měsících její ochranná funkce před infekcí spadla na pouhých 13,1 procenta. V případě Moderny účinnost klesá na 58 procent, u Pfizeru na 43,3 procenta. Platí, že u starších lidí s oslabenou imunitou klesá ochrana rychleji. Tyto výsledky jsou velmi vzdáleny těm, jež původně dokládali výrobci vakcín, tedy devadesátiprocentní účinnost a více.

Imunolog Zdeněk Hel, působící na Alabamské univerzitě v USA, ale soudí, že to hovoří pouze o potřebě revakcinace. Že by očkování nakonec bylo k ničemu, důrazně odmítá. „Ano, méně chrání před infekcí. Ale stále si zachovává svoji původní schopnost předejít těžkému průběhu nemoci. Musíme si uvědomit, že podle instrukcí Světové zdravotnické organizace a dalších autorit v oblasti veřejného zdraví, pokud vakcína chrání více než z padesáti procent, má smysl implementovat ji na širokou populaci. Taková vakcína má vysoký ochranný účinek,“ říká Hel.

Studie v časopisu Science udává, že po šesti měsících se u lidí do 65 let ochrana před těžkým průběhem a úmrtím udržela u všech vakcín nad sedmdesáti procenty. Ostře sledováno však je, jak ochranná funkce před těžkým průběhem přetrvává u zvláště rizikové skupiny, seniorů nad 65 let. U vakcíny Johnson & Johnson tato ochrana po půl roce klesla na 52,2 procenta, u Moderny na 75,5 procenta a u Pfizeru na 70,1 procenta. Hel tedy doporučuje, aby se zejména senioři naočkovaní látkou Johnson & Johnson zhruba po dvou měsících přeočkovali. Pokud se tak stane, imunita se opět posílí alespoň na několik dalších měsíců.Znamená to ale, že se náš život promění v nikdy nekončící cyklus očkování, letního oddychu a zimních lockdownů? Nemusí to tak být. Skutečným východiskem z krize by opět mohla být právě věda. Tentokrát však již snad bez přehnaných očekávání. A snad s rozumnějšími politiky.

Nové léky

Podle strategie Evropské komise by pomoci mohlo pravidelné inovování vakcín, tak jak jej známe již například u očkování proti chřipce. Výrobci vakcín by s pravidelností reagovali na mutaci viru a na trh vypustili koktejl, který by mohl být účinnější než předchozí generace očkovací látky na mutaci v té době dominující. Evropská léková agentura i americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv dokonce dopředu avizovaly, že by takto inovovanou vakcínu neposuzovaly ve standardním řízení, ale zrychleně. Problémem však je, že se výrobci zatím do inovací, třeba za účelem lepší účinnosti proti mutaci delta, příliš nehrnou.

„Myslím, že k tomu zatím nevidí důvod. Současná první generace vakcín není proti deltě účinná tolik jako proti původnímu viru, ale ochrannou funkci stále plní. Zapracovat na inovovaném složení není po vědecké stránce náročné ani nákladné. Ale velké investice by byly potřeba do výroby, což výrobcům v současné situaci pravděpodobně nedává ekonomický smysl,“ říká biochemik Zdeněk Hostomský.

Vyloučit prý ale nelze situaci, kdy do výroby inovovaného složení vstoupí svou investicí nějaký stát. Ostatně takový přístup zvolil vloni tehdejší americký prezident Donald Trump, když v rámci Operation Warp Speed nalil osmnáct miliard dolarů do zrychleného vývoje vakcín proti covidu-19. Výsledkem byly první dvě schválené očkovací látky proti covidu-19 od společností Pfizer a Moderna.

Dalším pomocníkem v boji s covidem-19 by mohly být nové léky. V České republice jsou již dnes pacientům infuzně podávány takzvané monoklonální protilátky, například Bamlanivimab či Regeneron. Pacient by je měl dostat do pěti dnů od pozitivního PCR testu a co nejdříve poté, co na sobě vypozoruje symptomy covidu-19. Pokud jsou protilátky podány včas, výrazně snižují riziko těžkého průběhu onemocnění. Jejich nevýhodou je ale nutná návštěva zdravotnického zařízení. Praktičtější budou léčiva, jež mají podobu pilulky. Evropská léková agentura zatím předběžně povolila podávání léku Molnupiravir od společnosti Merck. Ve fázi posuzování je přípravek Paxlovid od Pfizeru. Obě léčiva snižují pravděpodobnost těžkého průběhu onemocnění a smrti. Zatím však není jasné, kdy a jakým množstvím bude disponovat Česká republika. První dodávky si totiž s předstihem zajistila pro své občany vláda USA.