Jaroslav Míl: Komunitní energetika zdraží elektřinu, za energie přitom už teď platíme dvakrát

Zavedli jsme si nesmyslné emisní povolenky, stačily normy, které by museli výrobci dodržovat. Takhle platíme za energie dvakrát, nejdřív na nákupu emisních povolenek, a poté na dotacích pro výrobce, tvrdí bývalý generální ředitel ČEZ a prezident Svazu průmyslu Jaroslav Míl.

Zavedli jsme si nesmyslné emisní povolenky, stačily normy, které by museli výrobci dodržovat. Takhle platíme za energie dvakrát, nejdřív na nákupu emisních povolenek, a poté na dotacích pro výrobce, tvrdí bývalý generální ředitel ČEZ a prezident Svazu průmyslu Jaroslav Míl.

Celý článek
0

Americký výrobce čipů Onsemi investuje v Česku 46 miliard, rozšíří závod v Rožnově

Americký výrobce polovodičů Onsemi rozšíří výrobu ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Hodnota plánované investice je dvě miliardy dolarů (cca 46,3 miliardy korun). Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) jde o největší investici v moderní historii Česka.

Americký výrobce polovodičů Onsemi rozšíří výrobu ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Hodnota plánované investice je dvě miliardy dolarů (cca 46,3 miliardy korun). Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) jde o největší investici v moderní historii Česka.

Celý článek
0

Dodavatel Applu hlásí průlom v polovodičových bateriích, slibuje znásobení kapacity

Japonská firma TDK tvrdí, že nový materiál umožní prodloužit výdrž drobným elektronickým zařízením. Elektromobily si ještě počkají.

Japonská firma TDK tvrdí, že nový materiál umožní prodloužit výdrž drobným elektronickým zařízením. Elektromobily si ještě počkají.

Celý článek
0

Prezident a třináct soudců. Jak se Petr Pavel postaví k obměně Ústavního soudu?

Nový prezident jmenuje během následujících dvou let třináct z celkových patnácti soudců Ústavního soudu. Nepřímo tím ovlivní kvalitu právní a ústavní kultury země i kulturu politickou

Prezident a třináct soudců. Jak se Petr Pavel postaví k obměně Ústavního soudu?
Pavel Rychetský | Profimedia.cz

Česká ústava definuje Ústavní soud (ÚS) jako „soudní orgán ochrany ústavnosti“. Dává mu pravomoc rozhodovat o zrušení zákonů či těch jejich jednotlivých ustanovení, jež shledá v rozporu s ústavním pořádkem. ÚS také rozhoduje kompetenční spory mezi krajskou či obecní samosprávou a státem. Je arbitrem ústavních stížností vůči možnému zásahu orgánů veřejné moci do základních práv a svobod. Rozhoduje i o ústavní žalobě proti hlavě státu a vstupuje do sporů, které se týkají voleb nebo rozpouštění politických stran. V neposlední řadě rozhoduje o souladu mezinárodních smluv s ústavním pořádkem, čímž může ovlivňovat například proces evropské integrace.

Nejen tato ústavní teorie, nýbrž i rozhodovací praxe činí z českého ÚS velkého hráče. Vzpomenout můžeme opakovaná rušení té či oné části volebního zákona, „zrušení“ předčasných voleb v roce 2009 nebo důležité nálezy v době covidového nouzového stavu. Ve výčtu se dá pokračovat desítkami případů, kdy soud „podržel“, či naopak „podtrhnul“ autoritu Parlamentu ČR, ať už z věcných, nebo, a to možná častěji, z formálních důvodů.

Spravedlnost, přirozené a pozitivní právo

Kromě kauz s velkým K ale nesmíme zapomínat ani na rozhodnutí ÚS, jež měla bezprostřední význam jen pro omezený okruh osob. A přece právě ona přispívají k posilování, nebo naopak k oslabování pocitu spravedlnosti, který je důležitým předpokladem pro společenskou soudržnost.

Aby si ÚS zachoval svou autoritu a dostál své roli i v těžké situaci, kdy bude rozhodovat řadu citlivých kauz, musí mít patřičné složení. Především musí odrážet různost pohledů na filozofii práva a právní předpisy, na to, zda mají zákony být spíše obecné a univerzální, nebo naopak spíše konkrétní, podrobné a specializované. Jinými slovy, musí odrážet pluralitu mezi příznivci přirozeného práva a právními pozitivisty. A přeneseně i pluralitu názorů společnosti na stát a regulaci.

Za kvalitní a vyvážené složení ÚS nesou odpovědnost prezident, který soudce jmenuje, a Senát, jenž je schvaluje. Prvním předpokladem je proto nalezení společné noty mezi hlavou státu a senátory. Expremiér Babiš tvrdí, že se nový prezident hravě dohodne se senátory a výsledkem bude „provládní“ Ústavní soud.

To však vůbec není jisté. Složení senátorských klubů, včetně těch „provládních“, naopak nasvědčuje tomu, že to nový prezident rozhodně nebude mít jednoduché. Kluby ODS a TOP 09, STAN i klub SEN 21 a Piráti mají ve svých řadách mnoho individualit, které se budou rozhodovat velmi nezávisle. A mnohé asi dost nevyzpytatelně.

Na tahu je prezident

Je dobře, že Pavel již zveřejnil svou představu postupu v té části, kterou neupravuje ústava a kde v minulých letech převládaly libovůle a nepřehlednost. Nebo přímo svévole. Petr Pavel pro tuto příležitost najmenuje prezidentský poradní panel v čele s konstitucionalistickou celebritou Janem Kyselou. Dále obešle celkem 23 institucí od soudů přes akademickou sféru až po organizace sdružující jednotlivé právní profese a požádá je o návrhy kandidátů. Z navržených kandidátů pak poradní panel vybere konkrétní jména. Prezident také zdůraznil, že se při výběru hodlá řídit celou řadou profesních a odborných kritérií, věkovou, genderovou, hodnotovou a názorovou vyvážeností.

Postupné jmenování soudců dává prezidentovi možnost dopředu promyslet jednotlivé nominace, tak aby výsledné složení v roce 2025 opravdu představovalo to nejlepší a nejreprezentativnější z možného. Bude to vlastně taková velká šachová partie, při níž je třeba přemýšlet několik tahů dopředu.

Nominační systém se tváří jako vysoce sofistikovaný. Je však otázka, zda není až příliš komplikovaný na to, aby mohl být funkční. Třeba proto, že určitě nebude možné vyhovět všem. Ale i kvůli tomu, že vůbec nejpodstatnějšími kritérii pro výběr soudce musí být kombinace jeho morální bezúhonnosti a životních zkušeností spojená s rozumným pohledem na to, jak vůbec lze regulovat život člověka a společnosti, která se každým dnem dynamicky mění.