Sankce proti Putinovi a jeho oligarchům mohou být po rozhodnutí soudu EU v troskách

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Celý článek
0

Další krok k fúzním elektrárnám? Startup z Institutu Maxe Plancka získal 20 milionů eur

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Celý článek
0

Zmizí muži ze světa? Jejich chromozom se pořád zmenšuje, hlásí vědci

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Celý článek
0

Pozor, závislé děti! Čeští adolescenti mají v průměru pět profilů na sociálních sítích

Až třetina dětí rizikově užívá sociální sítě a hrozí jim závislost. Stát však ve vzdělávání v této oblasti zaspal.

Pozor, závislé děti! Čeští adolescenti mají v průměru pět profilů na sociálních sítích
V Česku neexistují léčebné a poradenské služby přímo zaměřené na klienty s problémy spojenými s nadužíváním digitálních technologií. | Shutterstock.com

Po alkoholu nebo drogách nově odborníci upozorňují i na dopady, které má u mladé populace rizikové užívání so­ciál­ních sítí a hraní počítačových her. Po­dle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, které vůbec poprvé vydalo výroční zprávu o digitálních závislostech, sociální sítě užívá rizikově 25 až 30 procent žáků základních škol a 45 až 50 procent studentů středních škol. Klíčovým parametrem je přitom doba strávená na sociálních sítích. Jako riziková se označuje, pokud překročí čtyři hodiny za den.

Podle národního střediska mají čeští adolescenti v průměru pět profilů na sociálních sítích. Mezi nejpoužívanější ­patří v Česku Facebook, YouTube, WhatsApp, Instagram a TikTok. První profil si děti nejčastěji zakládají už v jedenácti letech. Přitom většina sociálních sítí umožňuje založení účtu od třinácti let, některé od šestnácti let. „Řada dětí si tedy zřizuje účet dříve, vědomě tak při registraci uvádí nepravdivé údaje. Časté je používání více profilů současně a zakládání fiktivních profilů,“ říkají experti pod vedením ředitelky střediska Pavly Chomynové.

Čtyřprocentní hráči

Středisko u dětí rovněž analyzovalo hraní počítačových her. „Digitální hry hraje rizikově, tedy čtyři a více hodin denně, podle různých studií patnáct až pětadvacet procent žáků základních škol a deset až patnáct procent studentů středních škol. Výskyt rizikového hraní her je dvakrát až třikrát vyšší mezi chlapci a klesá s věkem. Čas trávený hraním her je vyšší o víkendech,“ uvádí se ve výroční zprávě. Rizikové chování ale automaticky neznamená závislost. „Do kategorie závislosti na hraní her spadala celkem čtyři procenta respondentů ve věku jedenácti až devatenácti let,“ sdělují výzkumníci.

Odborníci uvádějí, že digitální závislosti mohou vést k obdobným zdravotním obtížím jako v případě závislosti na nikotinu, alkoholu či drogách. Mezi přímé dopady nadužívání digitálních technologií se řadí narušení denního rytmu, zanedbávání osobní hygieny, jídla a spánku, únava, bolesti hlavy, očí, zad a zhoršená orientace v čase. Mezi dlouhodobé dopady patří pokles fyzické aktivity, obezita, omezení sociál­ních kontaktů mimo online prostředí a ztráta přátel, konflikty v osobních vztazích, zanedbávání volnočasových aktivit, nesoustředěnost a problémy v práci nebo ve škole.

„Děti a dospívající v riziku digitálních závislostí dva- až šestkrát častěji než jejich vrstevníci uvádějí zanedbávání volnočasových aktivit, problémy se spánkem nebo jídlem, problémy ve škole a dopady na čas trávený s kamarády a rodinou. U dospívajících klientů se současně objevuje spojitost s úzkostnými poruchami, ADHD, depresí, sebevražednými myšlenkami, ale i s agresivitou a konzumací alkoholu,“ upozorňuje středisko.

Největší zodpovědnost? Rodiče a školy

Otázkou je, co s tím. V České republice v současné době neexistují léčebné a poradenské služby přímo zaměřené na klienty s problémy spojenými s nad­užíváním digitálních technologií. Děti se mohou s problémy obracet na dětské psychology, případně výchovné poradce ve školách. Účinnější a vhodnější je však předcházení rizikovým jevům. Preventivně působit mohou rodiče, kteří by měli pozorovat chování u svých dětí. A pak také školy, konkrétně učitelé.

Pokud jde o školy, prevence digitálních závislostí spadá do takzvané digitální gramotnosti žáků, k níž by měli děti vést učitelé na základních a středních školách, a to především v informatice. „Žák při práci s digitálními technologiemi předchází situacím ohrožujícím tělesné a duševní zdraví, při interakci v digitálním prostředí jedná s ohleduplností a respektem k ostatním, rozpozná rizikové situace a vhodně na ně reaguje,“ uvádí se v Rámcovém vzdělávacím plánu informatika, zaměřeném na výchovu ke zdraví. Ten byl revidován teprve loni a ve školách bude postupně nabíhat až do roku 2025.

Konkrétní ohledně toho, jak by měli učitelé před digitálními závislostmi varovat, však není. „Jedná se o základní rámce. Konkrétní aplikaci si určuje kaž­dá škola sama podle svých možností,“ říká Daniela Růžičková, garantka vzdělávací oblasti informatika z Národního pedagogického institutu. A zároveň dodává, že problematikou by se měla důkladněji zabývat rovněž Velká revize vzdělávacích rámcových programů pro základní školy, která požadavky státu na obsah výuky překope od základů.

Práce na ní ale teprve začaly. Pokud vše půjde podle plánů ministerstva školství, implementace proběhne až po roce 2025.