Ilustrační foto: Shutterstock.com
Zdraví
Hlídejte, co jedí. Díky správné stravě děti nemusí skončit s brýlemi
Děti, které mají ve stravě dostatek omega-3 mastných kyselin, mohou být méně ohrožené krátkozrakostí. Ukazuje to nová studie hongkongských vědců. Podle výzkumníků by právě složení jídelníčku mohlo hrát důležitější roli, než se dosud předpokládalo.
redaktor
Výzkumníci analyzovali zdravotní data více než tisícovky čínských dětí ve věku šest až osm let zapojených do dlouhodobého výzkumu Hong Kong Children Eye Study.
Jejich jídelníček hodnotili prostřednictvím podrobného dotazníku, který sledoval spotřebu 280 potravin rozdělených do deseti kategorií, od obilovin a mléčných výrobků přes maso a ryby až po tuky, oleje či polévky.
Krátkozrakost se vyskytla u 27,5 procenta sledovaných dětí. U těch, jejichž jídelníček obsahoval více omega-3 mastných kyselin (například z rybích olejů), se riziko výskytu myopie snižovalo.
Naopak děti s nejvyšším příjmem nasycených tuků – typicky z másla, červeného masa nebo palmového oleje – vykazovaly častější známky poruchy. Studii publikoval recenzovaný vědecký časopis British Journal of Ophthalmology.
Podle měření délky oční osy, což je klíčový ukazatel postupu myopie, měly děti s nejnižším příjmem omega-3 nejdelší oči a tedy vyšší riziko krátkozrakosti. Naopak u těch s vysokým příjmem těchto mastných kyselin byly oči kratší a refrakční vady mírnější.
„Tato studie přináší důkaz, že vyšší příjem omega-3 polynenasycených mastných kyselin souvisí s kratší oční osou a nižším stupněm myopie. Omega-3 mastné kyseliny se tedy jeví jako možný ochranný faktor proti rozvoji krátkozrakosti,“ sdělili autoři studie magazínu Newsweek.
Vědci upozorňují, že jde o observační studii, která zatím nemůže prokázat přímou příčinu a následek. Naznačují však, že omega-3 mastné kyseliny mohou působit ochranně tím, že zlepšují průtok krve v cévnatce – vrstvě oka zajišťující přísun kyslíku a živin. Tím by se mohlo předejít nedostatku kyslíku v bělimě, což je faktor podílející se na vzniku krátkozrakosti.
Krátkozrakost se rychle šíří celosvětově a podle odhadů může do roku 2050 postihovat až polovinu světové populace. Nejvíce přibývá případů ve východní Asii.
Mezi hlavní rizikové faktory patří kromě stravy i nadměrný čas u obrazovek, nedostatek pobytu venku. Svou roli mají i genetické predispozice, například zda rodiče či prarodiče byli krátkozrací.
