„Soupravy českých dopravců čekají nové mezinárodní linky, první skutečně rozsáhlé nasazení souprav jezdících rychlostí až 230 km/h a také historický vstup českého dopravce na zahraniční vnitrostátní trh. Čeští železniční dopravci dlouhodobě patří mezi komerčně nejaktivnější hráče ve střední Evropě – dokáží budovat silnou pozici i v konkurenci tradičně silných rakouských a německých dopravců,“ říká Petr Moravec, výkonný ředitel Svazu osobních železničních dopravců SVOD Bohemia.

České dráhy: přímé vlaky od Kodaně po Villach a rychlosti až 230 km/h

České dráhy letos poprvé nasadí moderní jednotky ComfortJet v prostředí, kde mohou naplno využít své technické parametry. Na nově otevřené rakouské trati pro vysoké rychlosti Koralmbahn dosáhnou rychlosti až 230 km/h, což z těchto souprav činí nejrychlejší vlaky v historii pravidelné české osobní dopravy. Nové přímé spojení z Prahy přes Brno, Vídeň, Štýrský Hradec a Klagenfurt až do Villachu, které bude jezdit třikrát denně, představuje první české systémové nasazení vlaků schopných plně využívat infrastrukturu moderní evropské vysokorychlostní sítě.

Obměna vozového parkuObměna vozového parku

Po Královéhradecku se prohání dalších deset lišek. České dráhy dodaly letošní soupravy RegioFox

Výraznou novinkou je rovněž zásadní posílení severní větve linky vlaků Berliner. Ta bude mít v novém jízdním řádu od května 2026 také přímé vedení části spojů až do dánské Kodaně. Expresní průjezd modernizovaným úsekem Berlín–Hamburk umožní využít maximální rychlosti ComfortJetů 230 km/h a zkrátí cestovní dobu z Prahy do Hamburku pod šest hodin. Doba cesty z Prahy do Berlína klesne těsně pod čtyři hodiny. Prodloužení až do Kodaně navíc otevře českým cestujícím přímé spojení do Skandinávie a propojí Prahu s moderními evropskými koridory, které již dnes umožňují rychlosti přesahující 200 km/h.

RegioJet: největší expanze dálkových komerčních spojů a historický vstup na polské vnitrostátní tratě

RegioJet zažívá jeden z nejvýznamnějších milníků ve své historii. Po mnohaletém působení v České republice, na Slovensku, v Rakousku a Maďarsku vstupuje na polský trh dálkové vnitrostátní dopravy v režimu otevřeného přístupu. Nové spoje budou vedeny na trasách spojujících největší polské aglomerace, například mezi Krakovem a Varšavou, Trojměstím a Varšavou či Poznaní a Varšavou. K tomu by dopravce měl zavést i novou mezinárodní linku spojující Prahu s Varšavou. Takto rozsáhlý vstup jednoho dopravce na nový zahraniční trh dosud v Evropě nemá obdoby a RegioJet tím doslova přepisuje historii evropské železnice.

Dopravce může již v roce 2026 přepravit v Polsku více než milion cestujících a Polsko se stane jeho druhým nejvýznamnějším trhem ve vnitrostátní dálkové dopravě. Cestující získají přístup ke službám, které v České republice zásadně změnily vnímání dálkové železnice – k vyššímu pohodlí, dostupnějším cenám a kvalitnější palubní obsluze.

Leo Express: posílení spojení do Polska a každodenní vlaky do Krakova

Novinky prosincového jízdního řádu se dotýkají také společnosti Leo Express. Ta od poloviny prosince zavede každodenní přímé spojení mezi Prahou a Krakovem, které bude v období vyšší poptávky, jako jsou víkendy, dále posilováno. V Polsku plánuje rozšířit provoz i směrem na Varšavu, poprvé v historii chystá rozšíření mezinárodních linek také do Bratislavy. Dopravce se současně chystá doplnit vozidlový park, včetně příchodu jednotek Talgo, jež budou postupně nasazovány na dálkové spoje ve střední Evropě. Tím Leo Express dále posílí svou pozici na mezinárodních linkách a přispěje ke zvýšení konkurence mezi českými dopravci působícími ve středoevropském prostoru.

Nový jízdní řádNový jízdní řád

České dráhy ruší přímé rychlíky z Opavy do Prahy, starostové v regionu se bouří

Čeští dopravci dosahují milníků v zahraničí, protože česká infrastruktura stagnuje

Zatímco v Rakousku či Polsku vznikají nové vysokorychlostní tratě, tunely a kapacitně rozšířené úseky, domácí železniční infrastruktura se rozvíjí pouze velmi pomalu. V posledních pěti letech přibylo téměř 250 kilometrů nových dálnic, avšak jen 29 kilometrů nových železničních tratí. Elektrizace postupuje rovněž pomalým tempem – elektrifikováno bylo zhruba 137 kilometrů, přičemž více než polovinu tvořil jediný projekt na severu Moravy.

Kapacita hlavních tratí je navíc na hraně svých možností. Na pouhých 28 % délky tratí se odehrává 90 % výkonů osobní dopravy a přidávání dalších spojů je na mnoha úsecích prakticky nemožné. Přetížené tratě zároveň neumožňují smysluplné zvyšování rychlosti – bez fyzického oddělení rychlé a pomalé dopravy by vyšší rychlosti vedly naopak ke snížení spolehlivosti provozu.

Na železnici dějou se věciNa železnici dějou se věci

Vlaky jako nové. České dráhy v příštích pěti letech utratí za renovaci souprav skoro 20 miliard korun

Právě proto mohou české vlaky dosahovat rychlostí přes 200 km/h zatím pouze na zahraničních tratích. Rakousko, Německo a Polsko investují do železnice systematicky a dlouhodobě, zatímco Česká republika za evropským trendem výrazně zaostává. „České vlaky budou na zahraničních tratích jezdit v rychlostech, které domácí infrastruktura stále neumožňuje. To je úspěch dopravců, ale zároveň jasný signál, že bez investic do kapacitních tratí, elektrizace a modernizace klíčových uzlů se česká železnice nemůže posunout dál,“ říká Petr Moravec, výkonný ředitel SVOD Bohemia.

Česká železnice stojí před zásadní výzvou

Prosincová změna jízdního řádu potvrzuje rostoucí význam českých dopravců v evropské železniční síti. Aby však tento růst mohl pokračovat i doma, je nezbytné zásadně modernizovat klíčové části infrastruktury, zvýšit kapacitu hlavních tratí, urychlit elektrizaci a pokračovat v přípravě vysokorychlostních staveb. Teprve poté bude možné, aby i na českém území jezdily vlaky rychlostmi, kterých dnes dosahují pouze v zahraničí.