Vedra ničí elektrické sítě, blackouty jsou stále častější

Žhnoucí slunce a extrémně vysoké teploty nejsou nejlepším přítelem stárnoucích energetických sítí. Po celém světě kvůli nim roste počet výpadků přenosových soustav a tudíž i výpadků dodávek elektřiny. Problémy aktuálně hlásí Černá Hora, Kuvajt, Ekvádor, Indie nebo Mexiko.

Žhnoucí slunce a extrémně vysoké teploty nejsou nejlepším přítelem stárnoucích energetických sítí. Po celém světě kvůli nim roste počet výpadků přenosových soustav a tudíž i výpadků dodávek elektřiny. Problémy aktuálně hlásí Černá Hora, Kuvajt, Ekvádor, Indie nebo Mexiko.

Celý článek
0

Řemeslník bez čekání a nejasných ceníků. Britové posílají českému startupu Adam 75 milionů korun

Platforma Adam, která propojuje malíře pokojů a zedníky se zákazníky, teď plánuje expanzi na další kontinenty a rozšíření nabídky o další řemesla.

Platforma Adam, která propojuje malíře pokojů a zedníky se zákazníky, teď plánuje expanzi na další kontinenty a rozšíření nabídky o další řemesla.

Celý článek
0

Ke konci srpna skončí tištěné Lidové noviny, on-line verze zůstane, oznámila Mafra

Lidové noviny jsou jedním z nejznámější českých deníků. Asi nejslavnější éru zažily v době československé první republiky.

Lidové noviny jsou jedním z nejznámější českých deníků. Asi nejslavnější éru zažily v době československé první republiky.

Celý článek
0

Norsko brání těžbu z mořského dna. Pomůže prý Evropě zmenšit závislost na Rusku a Číně

Ekologové tvrdě kritizují rozhodnutí Osla otevřít cestu k těžbě vzácných kovů z mořského dna. Bude prý mít dalekosáhlé ekologické následky. 

Norsko brání těžbu z mořského dna. Pomůže prý Evropě zmenšit závislost na Rusku a Číně
Ilustrační foto | Shutterstock.com

Už brzy budou moci norské těžařské firmy začít žádat o speciální licence na těžbu nerostných surovin z mořského dna. Cesta k dosud neprobádanému způsobu získávání strategicky významných kovů v podmořských dolech v okolí souostroví Špicberky se otevřela na začátku ledna díky čtyřpětinovému souhlasu tamního parlamentu. 

Zároveň s ním se ale ozývají silně kritické hlasy. Podle ekologů a dalších vědců nový způsob těžby může přinést těžko předvídatelné škody na životním prostředí. Někteří z nich tvrdí, že tento způsob dobývání kobaltu, niklu nebo mědi je extrémně destruktivní. Zároveň upozorňují, že je v rozporu s postojem Evropské unie i Velké Británie. 

Evropa tím opět potvrzuje, do jak schizofrenní situace se dostala: na jednu stranu chce co nejvíc uspíšit konec používání fosilních paliv, na druhou stranu je ale téměř stoprocentně nesoběstačná v těžbě důležitých surovin, bez nich přechod k zelenější ekonomice nelze uskutečnit. 

Právě tímto faktem argumentují také norští politici. Oslo namítá, že těžba bohatých zásob surovin z mořského dna je jednou z mála možných cest k dosažení alespoň částečné evropské soběstačnosti.  

Dosud se drtivá většina kovů potřebných pro výrobu baterií do elektromobilů, větrných turbín nebo solárních panelů importuje, často navíc z nedemokratických zemí. „Dnes jsme téměř závislí na Rusku a Číně. Musíme diverzifikovat globální dodavatelský řetězec výroby nerostných surovin po celém světě,“ řekl norský ministr energetiky Terje Aasland prostřednictvím videokonference televizi CNBC. 

Klimatický lídr v nemilosti 

Obrovské zásoby niklu, kobaltu, mědi nebo manganu se nacházejí v podobě malých valounů na mořském dně ve více než 280 tisíc kilometrů čtverečních rozlehlé oblasti v okolí Špicberk. Norsko uklidňuje ekology mimo jiné tím, že ke skutečnému zahájení těžby je stále daleko. A že hodlá ještě před jejím spuštěním posoudit všechna rizika. 

Nyní tak sice těžaři mohou začít žádat o licence, na mořské dno se ale „bagry“ patrně neponoří dříve než v příštím desetiletí. „Než budeme moci rozhodnout o těžbě těchto nerostů, musíme shromáždit více informací. A právě o tom je toto otevření. Není to totéž jako schválení těžby,“ vysvětluje Aasland. Podobně hovoří i další významní norští politici. 

Pozice ekologů je ale i tak nekompromisní. „Argument, který předkládá norská vláda a těžaři, a sice že hlubinnou těžbu lze provádět udržitelným způsobem, je v rozporu s velkým konsenzem vědecké literatury,“ tvrdí například Anne-Sophie Rouxová, vedoucí pro hlubinnou těžbu v Evropě z organizace Sustainable Ocean Alliance. V dnešní době podle ní neexistuje způsob, jak suroviny získat, aniž by to vedlo ke zničení podmořských ekosystémů, vymírání druhů a znečištění oceánů. 

Norsko tak v očích ekologických organizací přichází o auru „zelené“ země, která je evropským lídrem ve výrobě energií z obnovitelných zdrojů nebo v přechodu na elektromobilitu. I tato aura je ale de facto iluzorní: Norsko zbohatlo na těžbě fosilních zdrojů a právě díky obrovským příjmům z prodeje zemního plynu a ropy si může dovolit masivní státní podporu pro čisté technologie.