Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Německu vládne RWE

V dávné době, kdy slovo Energiewende ještě neexistovalo a svět byl výhradně atomově-fosilní, drželi německou energetiku pevně v rukou čtyři hráči: E.ON, Vattenfall, EnBW a RWE

Německu vládne RWE
ilustrační foto | Shutterstock.com

Žádný z energetických obrů se však nikdy nedostal do dominantního postavení, kdy by mohl své podmínky diktovat konkurenci či spotřebitelům. Nyní však musel spolkový antimonopolní úřad Bundeskartellamt konstatovat, že po odstavení mnoha jaderných a uhelných bloků dosáhla posledně jmenovaná společnost pozice, kterou lze definovat jako ovládající trh. A sice významně. 

Po vypnutí mnoha konvenčních zdrojů zkrátka vzrostl počet hodin, po které se zbývající elektrárny z portfolia RWE staly nezbytnými pro zásobování Německa elektřinou. A podle úřadu hrozí, že s očekávaným odstavením dalších konvenčních zdrojů společnost své postavení ještě posílí. RWE žádné sankce nehrozí, ocitne se ale pod důslednou kontrolou, zda svého postavení nezneužívá.

Mimochodem, podle úřadu roste i význam společnosti LEAG z impéria Daniela Křetínského. Ta však citlivou hranici zatím nepřekročila.