Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
V žebříčku nejohroženějších měst světa jsou na tom nejhůře asijské aglomerace. Z téměř šesti stovek měst dopadl nejlépe sibiřský Krasnojarsk.
Žít ve velkém asijském městě znamená, že jeho obyvatelé budou mít v následujících dekádách problémy. Ze stovky nejohroženějších měst na světě kvůli klimatickým rizikům leží plných 99 na asijském kontinentu. Uvádí to žebříček poradenské firmy Verisk Maplecroft. Naopak evropská města jsou mnohem bezpečnější.
Autoři studie se zaměřili na kvalitu vzduchu i vody, tepelný stres, dostupnost vody a zranitelnost při klimatických změnách včetně přírodních katastrof, jako je zemětřesení, tsunami a sesuvy půdy. Celkem 1,4 miliardy lidí žije ve 414 aglomeracích a čelí vysokému nebo extrémnímu riziku. V Asii se spaluje většina uhlí, což znamená – hlavně v Číně a Indii – znečištěné ovzduší. Naopak Japonsko je vystaveno rizikům zemětřesení a tsunami, ve Vietnamu hrozí záplavy.
V žebříčku zaujala první místo Jakarta, hlavní město Indonésie. Aglomerace s deseti miliony lidí je ohrožena stoupající hladinou moře a propadáním půdy. Město se potápí do moře nejrychleji na světě a do roku 2050 některé čtvrti úplně zmizí pod vodou. K tomu se přidává špatné ovzduší kvůli uhelným elektrárnám. I proto chce vláda hlavní město přesunout na ostrov Borneo. Akce by měla přijít na 33 miliard dolarů.
Největší problémy v budoucích letech bude mít Indie. Mezi prvními dvaceti nejnebezpečnějšími městy má hned třináct zástupců. V první stovce je zastoupeno 43 indických lokalit a 37 čínských. Nejhůře je na tom je Dillí (druhé místo), následuje Čennaí (Madrás).
Indii trápí zejména nízká kvalita ovzduší kvůli spalování fosilních surovin. V zemi, jež má populačně předstihnout Čínu před rokem 2027, zemře předčasně každý rok 1,7 milionu lidí kvůli smogu. Mizerný vzduch vede i k tomu, že je v Indii vysoký počet obětí covidu. Také pro Čínu je nejrizikovějším faktorem znečištěný vzduch.
Hlavní autor žebříčku Will Nichols zdůraznil, že ve městech žije více než polovina světové populace a jsou klíčovými místy pro tvorbu globálního HDP. Přitom se dostávají pod tlak kvůli nárůstu populace. S tím se pojí větší rizika nedostatku čisté vody, špinavého vzduchu. Celou situaci zhoršuje změna klimatu.
Čína se od Indie podle Nicholse liší v tom, že její ekonomická úroveň je vyšší a bohatší střední třída od vlády žádá rázné kroky v oblasti environmentální politiky, to v Indii stále chybí. „Čínská struktura řízení shora dolů a ochota přijmout rázná opatření, jako je odstavení továren za účelem splnění cílů v oblasti emisí, jí dává větší šanci zmírnit tato rizika,“ vysvětlil autor studie.
Na druhé straně, mezi environmentálně nejbezpečnější a nejčistší místa patří evropská města. Například skotský Glasgow, jenž má v listopadu hostit další klimatický summit OSN, je na tom z téměř šesti stovek měst skoro nejlépe. V hodnocení environmentálních rizik mu patří až 573. místo z 576 sledovaných měst. Pomyslným vítězem je ruské město Krasnojarsk na Sibiři, které leží na řece Jenisej.
Na území Evropy leží 14 nejbezpečnějších měst z celkových dvaceti. Výborně dopadlo i Oslo (575. místo), Helsinky (569. místo) a Kodaň (563. místo). Zabodovala také kanadská města Vancouver (574. místo) a Ottawa (571. místo).
Mezi výjimky ohledně kvality vzduchu patří v Evropě italské Miláno a polská Varšava. Paříž a Moskva jsou hodnoceny ve vyšším pásmu rizika kvůli omezenému přístupu k čisté vodě.
Žebříček je sestavován pro firmy, aby jim pomohl učinit obchodní rozhodnutí, například investice do nemovitostí. Na druhou stranu je potřeba, aby jednotlivé státy a města začaly přijímat taková rozhodnutí, jež budou okamžitě snižovat rizika spojená s ochranou životního prostředí. Nichols uvedl, že není možné tuto politiku dále odkládat.
