Komentář: Staré dobré časy, kdy byl ČEZ tiskárnou na peníze, končí

Windfall tax je sice průšvih, ale ve hře je mnohem víc – budoucnost ČEZ. Místo dividend se bude investovat. A ne úplně bezrizikově. 

Windfall tax je sice průšvih, ale ve hře je mnohem víc – budoucnost ČEZ. Místo dividend se bude investovat. A ne úplně bezrizikově. 

Celý článek
0

Američané si všímají českých zbrojařů. Vydělali miliardy na opravách sovětských tanků

Skupině CSG se nebývale daří a z jejího šéfa Michala Strnada se stal dolarový miliardář. Úspěšného byznysového příběhu českých zbrojařů si všímá americká agentura Bloomberg, jež pasuje zbrojní skupinu na jednu z nejrychleji rostoucích firem v Evropě.

Skupině CSG se nebývale daří a z jejího šéfa Michala Strnada se stal dolarový miliardář. Úspěšného byznysového příběhu českých zbrojařů si všímá americká agentura Bloomberg, jež pasuje zbrojní skupinu na jednu z nejrychleji rostoucích firem v Evropě.

Celý článek
0

Muskův masakr: Propustil desetinu Tesly, zaměstnanci na to přišli, až když je ostraha nepustila do práce

Pracovníci společnosti Tesla se dozvěděli o svém propuštění neobvyklým a náhlým způsobem – jejich čipy byly deaktivovány a oni byli posláni zpět domů bez možnosti vstoupit do pracovních prostor. Tento krok přišel po nedělním oznámení firmy, že dojde k propuštění více než deseti procent její globální pracovní síly.

Pracovníci společnosti Tesla se dozvěděli o svém propuštění neobvyklým a náhlým způsobem – jejich čipy byly deaktivovány a oni byli posláni zpět domů bez možnosti vstoupit do pracovních prostor. Tento krok přišel po nedělním oznámení firmy, že dojde k propuštění více než deseti procent její globální pracovní síly.

Celý článek
0

Následky války na Ukrajině – většinou negativní – nese celý svět. Existují však i nečekaní vítězové

Není to jen Palestina a Ukrajina. Kdo jsou poražení a vítězové nového, nebezpečnějšího světa?

Následky války na Ukrajině – většinou negativní – nese celý svět. Existují však i nečekaní vítězové
ilustrační foto | Shutterstock.com

První říjnovou sobotu začaly nad ránem létat nad Izraelem rakety a po celém světě zprávy o vraždících arabských ozbrojencích. Šok z lidského utrpení – během prvního dne konfliktu zemřelo na sedm set izraelských civilistů – vystřídaly obavy z bezprostředních politických dopadů. Jakou roli sehrál při přípravě útoku Írán? Jak to ovlivní izraelská jednání se Saúdskou Arábií? Co to udělá s širšími ambicemi na dosažení snesitelnějšího soužití Arabů a Židů v prokleté Svaté zemi – a ještě obecněji, muslimů se zbytkem světa?

Mezitím zůstalo trochu stranou pozornosti, jak moc ten tragický vývoj hraje do karet agresorovi v jiném konfliktu zhruba o dva tisíce kilometrů severněji. Moskva okamžitě zareagovala, že „útok byl očekávaný“ a že by „obě strany měly volit mírové řešení“. Ruský proválečný bloger Sergej Mardan si bez obalu pochvaloval, že „svět na chvíli odvrátí pozornost od Ukrajiny“ (míněno zvěrstev, jež tam Rusové páchají).

Izrael lze rozhodně od 7. října počítat k dlouhé řadě států, jež rusko-ukrajinská válka jednoznačně poškozuje nad obecný rámec růstu mezinárodního napětí. Je jich věru nemálo; ale kromě nich existují i země, jimž v Putinově vražedné ruletě padá kulička na ta správná čísla. Ony země na tom obvykle nemají mnoho vlastního vlivu. V některých případech dokonce figurují na seznamu vítězů i poražených: Evropskou unii válka ekonomicky vážně poškodila, ale politicky si polepšila navenek i uvnitř.

Kosovo i Arménie

Na konci září přišli při střetech mezi kosovskou policií a ozbrojenou skupinou tamních Srbů o život jeden policista a tři etničtí Srbové. Vlády v Bělehradě a Prištině okamžitě reagovaly vzájemným obviněním z organizace incidentu – než věci nabraly nečekaný obrat. Případ provází mnoho nestandardních okolností, například kosovští policisté o akci podle všeho věděli s předstihem. 

Jediné vysvětlení, které se nabízí, je účast aktéra zvenčí, který by byl srbského nacionalistu Radoičiće k neuváženému tahu schopen přesvědčit. Ze všech možných aktérů se to hodí jedině Moskvě: střílí-li se v Kosovu, vypadá ukrajinská válka „normálněji“. Těsný souběh událostí na Balkáně v a Izraeli navíc skutečně koordinaci za takovým účelem nasvědčuje. 

Jiný příklad: na jih od Kavkazu se Arménie a Ázerbájdžán přes třicet let tahaly o různá území (především Náhorní Karabach). Letos v září Azeři Armény bez většího odporu přejeli. Jak to? Baku je prodlouženou rukou Turecka, kdežto Jerevan má podporu Moskvy. Právě kvůli ukrajinské válce však dnes potřebuje Vladimir Putin tureckou přízeň a otevřený střet s Ankarou si nemůže dovolit. 

Vítězi jsou i Češi

Podle Mezinárodního měnového fondu vynaložila Evropská unie na podporu uprchlíků z Ukrajiny 37 miliard eur (do konce loňského roku), tedy přibližně 0,2 procenta evropského HDP. Podle ukrajinské centrální banky však činily výdaje Ukrajinců v zahraničí dvě miliardy dolarů měsíčně. Dopad na maloobchod se nejvíce projevil v ekonomikách Polska, České republiky a Estonska. Studie MMF předpokládá, že do roku 2026 bude příspěvek Ukrajinců k ekonomikám Estonska, Polska a České republiky činit 2,2-2,3 procenta, v Německu 0,6–0,65 procenta.

Ukrajinci se také v nových zemích integrují do pracovního trhu. Například v Polsku si z přibližně 1,2 milionu uprchlíků, kteří obdrželi čísla sociálního zabezpečení, našla práci přibližně polovina. Na daních zaplatili zhruba 2,4 miliardy dolarů. Tato částka převyšuje finanční pomoc, již Ukrajině Varšava poskytla (bez započtení nákladů na školství a zdravotnictví).

Evropa platí za odstřižení od ruských fosilních paliv spojitými nádobami energetické drahoty a všeobecné inflace, zatímco Rusko přišlo o šedesát procent svého exportního trhu. Moskva sice našla odběratele v Číně a Indii, ale za podstatně nižší ceny a v situaci, kdy si nemůže diktovat podmínky. Právě tyto dvě země se mohou počítat k ekonomickým vítězům – spolu s ropnými producenty. Mezi nimi stojí za zmínku Írán: ve chvíli, kdy Rusko a Saúdská Arábie přiškrtily kohouty, aby vyhnaly cenu vzhůru, se stal Írán třetím největším světovým producentem. Na zemi stíhanou sankcemi to je mimořádně příznivý vývoj. 

Dosavadní průběh rusko-ukrajinské války tak či tak naznačuje, že se napadení zdánlivě nepoměrně slabšího protivníka nemusí obejít bez ničivých důsledků pro agresora. To může například ochladit bojechtivost čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve vztahu k Tchaj-wanu. Vyžadovalo by to však, aby Západ ukázal, že udržení jakés takés vlády práva je pro něj mezinárodní prioritou i ve chvíli, kdy je to nepohodlné. Alternativou je rozšíření kolonky poražených o mnoho zemí, které si to dnes ještě ani nepřipouštějí.

Podrobněji se tématu věnujeme v aktuálním vydání týdeníku Hrot.