Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Export ruských zbraní už řadu let povážlivě padá, a invaze na Ukrajinu je navíc dokonalou antireklamou. Zbrojovky v Africe by to měly napravit.
„Rostech“ neboli ruská Státní společnost pro podporu vývoje, výroby a vývozu špičkových technologických výrobků plánuje vyrábět zbraně v zahraničí, a to především v Africe. Tvrdí to ruský server Lenta.ru na základě vyjádření ředitele Rostechu (zastřešuje zhruba 800 firem sdružených do patnácti holdingových společností, přičemž jedenáct z nich se zabývá zbrojní výrobou) pro mezinárodní spolupráci a regionální politiku Viktora Kladova.
Ředitel státní korporace Kladov týden před začátkem fóra „Rusko–Afrika“, které se koná v Petrohradě 27. a 28. července, prohlásil, že „členské společnosti Rostechu mohou dodávat, popřípadě formou průmyslového partnerství organizovat na území zákazníka výrobu bojových i civilních zbraní“.
Konkrétně by podle Kladova mělo jít o prostředky pro „boj na blízko, osobní ochranné prostředky, nesmrtící zbraně či systémy určené ke sledování internetu a kybernetickou bezpečnost, systémy monitorování pobřeží či komplexy pro boj s drony a vysoce přesné zbraně“.
Rusko je sice stále druhým největším exportérem zbraní na světě, ovšem dlouhodobě ztrácí trhy. Podle dat zveřejněných letos v březnu Stockholmským mezinárodním ústavem pro výzkum míru (SIPRI) se v letech 2018 až 2022 podílelo na světovém zbrojním exportu 16 procenty.
To sice nezní úplně špatně, jenže v letech 2013 až 2017 to bylo 22 procent, přičemž podíl Spojených států naopak vzrostl z 33 na 40 procent. A nepříjemně se začala přibližovat i třetí Francie s 11 procenty (v minulém období 7,1 procenta). Rusko kromě toho přišlo podle SIPRI o některé velké zakázky, když třeba Egypt loni zrušil nákup značného množství bojových letounů.
Zbabraná invaze na Ukrajinu navíc tento propad nejspíš ještě urychlí: neschopnost porazit mnohem slabší ukrajinskou armádu a zjevná podřadnost některých ruských zbraní ve srovnání se západními opravdu nejsou tou nejlepší reklamou.
Ruský průmysl musí navíc dodávat obrovské množství materiálu své vlastní armádě, a tak ho na export moc nezbývá.
Ruský zájem o Afriku je logický. Čína a některé další asijské země jsou na dovozu sofistikovaných zbraní z Ruska stále méně závislé a Afrika je dalším tradičním zákazníkem.
Rusku se navíc v tomto regionu v posledních letech mimořádně dařilo a podle SIPRI se stalo vůbec největším dodavatelem zbraní do subsaharské Afriky. V letech 2018 až 2022 stoupl jeho podíl z 21 na 26 procent, zatímco druhá Čína se propadla z 29 na 18 procent.
Zřejmě hlavním důvodem tohoto ruského zbrojařského boomu v Africe je rozsáhlé a letité angažmá žoldáků z Wagnerovy skupiny v několika tamních zemích. Jde například o Mali, Súdán, Jižní Súdán, Mosambik, Madagaskar či Středoafrickou republiku.
