Digitální ekonomika je vysoce energeticky náročná. Bez dostatku levné elektřiny se s velkými investicemi můžeme rozloučit
Digitální ekonomika je vysoce energeticky náročná. Bez dostatku levné elektřiny se s velkými investicemi můžeme rozloučit
Výstavba nových obnovitelných zdrojů a zavádění nových zelených technologií je finančně nákladná, navíc ceny energií klesly, takže evropské energetické firmy své obnovitelné cíle přehodnocují směrem dolů.
Výstavba nových obnovitelných zdrojů a zavádění nových zelených technologií je finančně nákladná, navíc ceny energií klesly, takže evropské energetické firmy své obnovitelné cíle přehodnocují směrem dolů.
Kromě klasických platebních karet roste v poslední době obliba plateb pomocí mobilních telefonů nebo chytrých hodinek. Bezhotovostně to zatím nejde hlavně u lékařů, zubařů nebo kadeřníků.
Kromě klasických platebních karet roste v poslední době obliba plateb pomocí mobilních telefonů nebo chytrých hodinek. Bezhotovostně to zatím nejde hlavně u lékařů, zubařů nebo kadeřníků.
Prognózy energetických firem počítají v příštích letech s masivní poptávkou po LNG, do roku 2040 by to mělo být o 50 procent. I proto bude cena zkapalněného plynu růst. V případě evropského trhu bude zásadní, kolik nových plynových zdrojů zprovozní Německo.
I když se nyní prodává zemní plyn v Evropě jen za 23 eur za megawatthodinu – v srpnu 2022 to byl až desetinásobek – v následujících letech bude jeho cena růst. Tvrdí to například britsko-nizozemská energetická a těžařská společnost Shell. Evropa se sice ve velkém odstřihla od ruského plynu, jehož cenu Kreml často manipuloval podle svých potřeb, nicméně ani sázka na dodávky zkapalněné komodity LNG nejsou úplně bez rizik.
Shell tvrdí, že se bude poptávka po LNG na celém světě zvyšovat, a proto dojde k nárůstu ceny za fosilní molekuly plynu. Nabídka těkavé komodity totiž není a ani nebude stabilní, uvedla energetická společnost ve své analýze LNG Outlook 2024.
Do roku 2040 se poptávka zvýší o více než padesát procent. Zejména to bude způsobeno odklonem od spalování uhlí, z hlediska objemu spotřeby je zásadní politika Číny a dalších zemí jihovýchodní Asie.
Shell předpokládá, že dojde k obnovení hospodářského růstu největší asijské ekonomiky a s tím se ruku v ruce zvýší poptávka po podávkách zkapalněného plynu. „Čína bude v tomto desetiletí dominovat růstu poptávky po LNG, protože se snaží snížit emise oxidu uhličitého v průmyslovém sektoru přechodem z uhlí na plyn,“ vysvětlil výkonný viceprezident společnosti Shell Energy Steve Hill.
Loni celosvětový obchod s LNG dosáhl objemu 404 milionů tun, v roce 2022 to bylo 397 milionů tun. Letos by poptávka po LNG mohla vyskočit o dalších 20 milionů tun, tedy o pět procent.
Ve stejném duchu se vyjádřila analytická a poradenská společnost ICIS, jež se zaměřuje na trh s komoditami. Ta hlavně zdůraznila, že vyšší poptávku po zkapalněném plynu nebude kopírovat růst nabídky LNG. A dojde k růstu cen. Na návrat k cenám zemního plynu před pandemií covidu-19 mohou zákazníci každopádně zapomenout, kdy se v EU pohybovaly v pásmu pět až deset eur za megawatthodinu. ICIS předpokládá, že se dovoz LNG do EU a Spojeného království už letos zvýší o patnáct procent.
Zásadním faktorem pro následující roky bude, kolik se postaví nových plynových elektráren, připomenul německý deník Handelsblatt. Německo totiž bude potřebovat při odklonu od uhlí a jádra 25 až 50 gigawattů instalovaného výkonu nových plynových zdrojů, odhadují energetici v sousední zemi. Vláda v Berlíně ale zatím počítá s podporou výstavby plynových elektráren jen o výkonu deseti gigawattů.
